5 radikálních pokusů jak omezit auta a zlepšit ovzduší ve městech

Stále se zhoršující smogová situace přiměla některé světové metropole k tomu, aby začaly přemýšlet o radikálním opatření: o omezení osobní automobilové dopravy nebo dokonce o jejím zákazu. Plány jak skoncovat s automobily už řeší Londýn, New York i Hamburg. K extrémním opatřením nedávno musela přistoupit i Paříž. Boj měst proti znečištěnému ovzduší ale sahá v některých případech až do 70. let.

Když míra smogu v Paříži překročila doporučené bezpečnostní limity více než dvojnásobně, rozhodl se tamní magistrát přistoupit ke krajnímu opatření. V půlce března zakázala vjezd do města a jeho přilehlého okolí motorovým vozidlům podle sudých nebo lichých čísel na konci registrační značky.

Výjimky platily ale pro veřejně potřebná vozidla, cizince, auta s ekologickým pohonem, taxi služby nebo auta s alespoň třemi pasažéry. Městská hromadná doprava byla Pařížanům k dispozici zdarma. Naopak vjezd vozidel vyloučených z dopravy hlídalo asi 700 policistů. Pokuta za porušení zákazu mohla být až sto padesát euro.

Francie není jedinou zemí, která se problém znečištěného ovzduší pokusila vyřešit tímto způsobem. K omezování vjezdu motorových vozidel v případě extrémně vysokých emisí již několik let přistupuje také Řím.

Paříž je ale jednou z posledních světových metropolí, kde zatím nebyly zavedeny takzvané nízkoemisní zóny. Tyto oblasti jsou vyznačeny dopravními značkami a mají do nich zakázán vjezd vozidla, která překračují emisní limity stanovené EU. Zákon umožňující zavedení takových oblastí i v České republice byl schválen již v roce 2011, ale k samotné realizaci dosud nedošlo ani v jednom z tuzemských měst.

Některá světová města se ovšem krizovým řešením snaží předcházet průběžným omezováním provozu a často volí i radikální přístupy. Zde je pět z nich:

Kodaň, Dánsko - 1970

Dánské hlavní město se po ropné krizi v 70. letech rozhodlo, že životní prostředí bude jeho prioritním zájmem. Záchranný plán, který město vytvořilo, předefinoval ráz veřejného prostranství Kodaně a na místo aut nastoupila kola. Dánská vláda si tento záměr pojistila uvalením 180-ti procentní daně na nové automobily. Z parkovišť se staly pěší zóny a veřejná prostranství pro trávení volného času. O účinnosti programu vypovídá i fakt, že v roce 2011 tak v Kodani vlastnilo automobil jen osmnáct procent obyvatel.

Mexico City, Mexiko - 1989

V roce 1989 se úředníci v Mexico City rozhodli omezit tamní provoz v rámci programu na ochranu životního prostředí. Vozy byly rozřazeny podle čísel na registrační značce do pěti skupin a označeny barevnou nálepkou. Každá skupina aut tak měla zákaz vjezdu do města ( a jeho přilehlého okolí ) jeden den v pracovním týdnu. Opatření se ale minulo účinkem. Movitější obyvatelé si koupili náhradní vozy a počet automobilů tak vzrostl. S tím se objevil větší počet starších vozů, které ovzduší zatěžovaly ještě vyššími emisemi. Podle zprávy Světové centrální banky tak opatření nepřineslo žádné zlepšení a studie Kalifornské univerzity v Berkley dokonce tvrdí, že se znečištění ještě zhoršilo.

Medellin a Bogota, Kolumbie - 2000

Medellin, druhé největší kolumbijské město, bylo dlouho známé spíš spojením s drogovými kartely. krom toho má ale také svůj vlastní recept na to jak bojovat proti znečištění městského vzduchu. Od roku 1990 se zde každoročně koná Den bez aut. Tím se město snaží propagovat užívání veřejné dopravy a vyzývá tak dva a půl milionu místních obyvatel k tomu, aby po městě chodili pěšky, nebo jezdili na kolech. Hlavní město Kolumbie, Bogota, první Den bez aut zavedlo v roce 2000 a letos jej dokonce prodloužilo na celý týden. V tyto dny se sníží, byť jen dočasně, počet aut v sedmimilionovém městě až o 600 tisíc.

Šanghaj, Čína - 2013

Čínská megapole Šanghaj má dnes asi 23 milionů obyvatel a s dalším růstem obyvatel závratně narůstá i počet automobilů. Míra znečištění nejlidnatějšího města Číny se loni dostala dokonce na jednatřiceti-násobek doporučeného limitu. Odpovědí města na tuto kritickou situaci bylo zavedení aukčního systému přidělování registračních značek motorovým vozidlům. Ke snížení prodej a užívání automobilů pro osobní účely má přispět i fakt, že za vydraženou značku mohou Číňané zaplatit stejně, jako za nové auto. Opatření ale vede nárůstu černého obchodu s falešnými armádními značkami, na které se se limit nevztahuje. Podle serveru BBC se cena jedné takové značky, která má platnost šest let, může vyšplhat až na 45 000 dolarů.

Hamburg, Německo - od 2030

Druhé největší německé město začátkem letošního roku představilo ambiciózní plán, jak „eliminovat potřebu aut ve městě”. Plán zelené sítě (Green Network Plan) by měl do dvaceti let trvale odstranit automobily z centra města, a to včetně elektromobilů. Primárním cílem je ale podle představitelů města podpora hromadné dopravy a propojení zelených ploch - které tvoří asi 40 procent území Hamburgu - pěšími a cyklistickými zónami.

Zdroj: BBC, Zet

5 radikálních pokusů jak omezit auta a zlepšit ovzduší ve městech Foto: ČTK

reklama

Další články

Youradiotalk.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio talk.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.