František Němec

František Filipovský

Vlasta Burian

Stanislav Neumann

Ljuba Hermanová

Jiří Štuchal

Jan Pivec

Miroslav Horníček

Humor, komedie a satira

Adélka Hrbtychová mluví z horečky

Ať se holka opře

Až se strefila

Dáma a hmyz

Dáma a Mr. Gibson

Dáma flekuje

Dáma v manželství

Dáma v slzách

Dámy na pavlači

Dámy na sopce a fazole v nose

Jdi a kup si meloun

Joe a Arabela

Konec světáka

Kytku pryč

Morálka pana Cejpy

Na té naší vísce

Něco pro chlapečka

Pan Bufka se chemicky rozložil

Pan Heršpic, člověk domácí

Pan Sanytr chce svůj tácek

Pan Šikrát novomanžel

Pan Strnisko chce k filmu

Paní Katěnová mezi gentlemany

Paní Kvardová lichotí

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon a.s.

Němec: Pan Sanytr chce svůj tácek a další soudničky

Co si představíte, když se řekne soudnička? Slovník říká, že jde o drobný literární útvar, kterým noviny referují o případech ze soudní síně. Její úkol je prostý, informativní. Co se ale stane, když se úkolu zhostí literárně nadaný novinář, jakým byl třeba František Němec? Soudnička se změní v uměleckou prózu, přežije prchavou aktuálnost novin a na stránkách knih přetrvá i desetiletí. 
František Němec (nar. 1902, zemř. 1963) začínal jako básník, ale jeho sbírky ze začátku 20. let zavál čas. Byl soudním zpravodajem Tribuny, Lidových novin, Českého slova a dalších předválečných deníků. Ani Němcovy romány dnes nejsou příliš známé, Holátko Max (1922) či Alibi (1931), zato jeho soudničky patří dodnes k čtenářsky oblíbené četbě. Němec se vzdálil od běžného referování ze soudní síně, ze skutečných případů bral jen inspiraci a a soudničku rozvinul v osobitou humoristickou črtu či fejeton. Nejčastěji v nich líčí prostředí drobných lidí na rozhraní periférie, maloměšťáctví a podsvětí. 
Kořeny soudničky sahají až ke kramářské písni. Němec tento žánr zpopularizoval a bylo jeho zásluhou, že se mu začali věnovat i další autoři: například Rudolf Těsnohlídek, Karel Poláček, Jan Drda a jiní. Pozdější variací soudničky bývaly svého času oblíbené písně "zpívajícího právníka" Iva Jahelky. O soudničky se pokoušejí mnozí autoři i dnes, řadu jich najdeme třebana internetovém portálu ministerstva vnitra České republiky. Potvrzují, že malá soudnička je jen zdánlivě nenáročný útvar. Teprve skutečný autor dokáže zadání využít a vytvořit nadčasové literární dílo.

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Audiokniha Němec: Pan Sanytr chce svůj tácek a další soudničky

Seznam kapitol – poslechněte ukázky