V Nepálu může dojít k ještě silnějšímu zemětřesení než v dubnu, říká seismolog Aleš Špičák

Koncem dubna zasáhlo Nepál ničivé zemětřesení, v jehož důsledku přišlo o život 8,5 tisíce lidí. Podle seismologa Geofyzikálního ústavu akademie věd České republiky Aleše Špičáka, ale mohly být důsledky mnohem horší. Zemský povrch se totiž podle něj nepohyboval s velkým zrychlením doprovázeným záškuby. Díky tomu odolaly některé novější budovy. Špičák na rádiu Zet řekl, že v Nepálu může dojít v budoucnu k otřesům, které překonají největší dosud známou sílu zemětřesení dosahující devíti stupňů momentové škály. Takové zemětřesení by oproti tomu dubnovému uvolnilo třicetkrát větší energii.  

„Škody mohly být daleko větší a to proto, že zlom, na kterém se to zemětřesení odehrálo, se tentokrát choval tak, že to proklouznutí bylo hladké a plynulé,“ řekl o dubnovém zemětřesení v Nepálu Špičák.

To podle něj znamená, že se zemský povrch nepohyboval s velkým zrychlením a nebyl doprovázený záškuby, které jinak přinášejí zkázu většině budov. V dubnu byly ty pohyby vůči stavbám příznivější a díky tomu některé nově postavené budovy vydržely. Špičák říká, že v Nepálu nejvíce utrpěla infrastruktura.

Nepál by se ale měl podle Špičáka připravit na mnohem silnější zemětřesení. Oproti tomu poslednímu by totiž mohlo uvolnit i třicetkrát více energie.

„Za těch posledních sto let by to vypadalo tak, že o moc silnější, než to dubnové by být nemělo.  Já jsem v tom ale skeptický a obávám se, že potenciál této oblasti je takový, že může dojít k těm nejsilnějším otřesům, které zatím známe. To znamená o síle devět,“ sdělil Špičák na rádiu ZET.

Státy se mohou připravit na zemětřesení dvěma způsoby. Pokud je v dané oblasti známá častější seismická aktivita, tak musí počítat s tím, že k silnému zemětřesení může dojít. Na základě toho je zapotřebí přizpůsobit územní plánování. To znamená vytyčit místa, kde je možné stavět tak, aby budovy odolaly případným otřesům.

Druhou věcí je varovný systém, jenž využívá rozdílu mezi rychlostí šíření informace o vzniku zemětřesení a rychlostí šíření samotných seismických vln. Informace se totiž může šířit rychlostí světla, zatímco samotné otřesy se šíří rychlostí několika kilometrů za sekundu. Pokud se tedy epicentrum nachází několik set kilometrů daleko, je možné získat informaci o zemětřesení až několik desítek sekund před tím, než se otřesy projeví.

„Pak získáte určitý čas, abyste udělali nějakou akci. Přibrzdíte rychlé vlaky, zastavíte přívody plynu, vypnete elektřinu. Druhotné škody zemětřesení, jako jsou požáry, výbuchy plynového vedení a tak dále, totiž někdy bývají větší než ty primární“ uvedl Špičák na rádiu ZET. 

 

Článek obsahuje jen části rozhovoru se seismologem Geofyzikálního ústavu akademie věd České republiky, Alešem Špičákem. Celý rozhovor si můžete pustit v playeru výše.  

 

Zdroj: Zet

V Nepálu může dojít k ještě silnějšímu zemětřesení než v dubnu, říká seismolog Aleš Špičák Foto: think4photop / Shutterstock.com

reklama

Další články

  1. Agentury Fitch a S&P dále snižují rating Řecka

    Byznys ·

    V důsledku krachu jednání mezi Řeckem a jeho věřiteli snížila v úterý mezinárodní ratingová agentura Fitch hodnocení úvěrové spolehlivosti Řecka hlouběji do spekulativ…

Youradiotalk.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio talk.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.