„Odrůdu GMO můžeme pěstovat jen jednu, desítky jich ale dovážíme,“ říká profesor Petr

Evropská směrnice dala členským státům Evropské unie možnost zakázat pěstování geneticky modifikovaných plodin (GMO), které je jinak povolené. Česká republika ji zatím nemohla využít. Změnit to má až novela, kterou Sněmovna poslala do finálního schvalování. Česko i zbytek EU přitom pěstují jen jeden druh GMO, řadu jich ale dovážíme v zemědělských krmivech. Co by se stalo, kdybychom zakázali i je, prozradil na rádiu Zet vysokoškolský pedagog a předseda České komise pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy profesor Jaroslav Petr.

Evropská směrnice je odpovědí na to, že k nelegálním lokálním zákazům pěstování GMO se uchyluje stále více členských států. A to ani ne kvůli vědeckým důkazům, které by dokazovaly jejich škodlivost, ale ze socioekonomických důvodů. „Vize, že se podaří rebely, kteří si vyhlašují ilegálně svoje místní zákazy, dohnat k pořádku, byla vcelku nereálná. Bylo tedy nezbytné otevřít nějaký mechanismus,“ řekl profesor Petr na rádiu Zet. Důvody jako nespokojenost obyvatelstva nebo nerentabilnost se tak stanou legálními pro ukončení pěstování GMO. 

Geneticky modifikované plodiny se přitom vyznačují například odolností vůči škůdcům, chorobám, chemickým postřikům nebo výkyvům počasí. „Jestli housenky sežerou nebo nesežerou kukuřici, může být spotřebiteli vcelku jedno. V patách housenky jdou ale plísně. To znamená, že když je kukuřice prožraná housenkami, tak je daleko větší pravděpodobnost, že jí napadnou plísně. Ty pak mohou produkovat mykotoxiny, které se dostanou do krmiva hospodářských zvířat a my to potom dostáváme v mléce nebo v hovězím mase. S tím už není legrace,“ řekl akademik.

Právě na potřebnost GMO v krmivech profesor Petr poukázal na rádiu Zet. Evropská unie totiž není soběstačná v produkci krmiv. Dováží například obrovská množství sóji z Brazílie, Spojených států nebo Argentiny. „Do toho jsme se dostali tím, že jsme zakázali zkrmování z masokostní moučky, protože to byl zdroj Creutzfeldt-Jakobovy choroby skotu neboli nemoci šílených krav. To se zakázalo, ale ta zvířata musí dostávat v krmivu bílkoviny,“ řekl Petr. V těchto státech jsou naopak velmi otevření k pěstování GMO a právě sója nebo kukuřice se tam podle profesora vlastně nepěstuje jinak.

Kdyby v Evropské unii, potažmo v České republice došlo k zákazu nejen pěstování, ale i dovozu geneticky modifikovaných krmiv, dostaneme se do velkých problémů, protože nebudeme mít čím nakrmit zvířata, která chováme. „Například u drůbeže počítají katastrofické scénáře se 40% propadem produkce vajec, masa... Nedělejme si iluzi, že bychom o 40 % snížili spotřebu. To bychom dováželi. A odkud? Ze států, které to nabízejí, což jsou Spojené státy, Brazílie a Argentina. To jsou přesně ty země, které jsou producenty krmiv z GMO a které samozřejmě doma těmi GMO ta zvířata krmí,“ uvedl profesor Petr.

 

 

Celý rozhovor s vysokoškolským pedagogem a předsedou České komise pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy profesorem Jaroslavem Petrem si můžete poslechnout v playeru výše.

 

Zdroj: Zet

 

 

„Odrůdu GMO můžeme pěstovat jen jednu, desítky jich ale dovážíme,“ říká profesor Petr Foto: shutterstock.com - ilustrační foto

reklama

Další články

  1. Rusko dojednalo v Aleppu dvoudenní příměří

    Společnost ·

    Rusko zprostředkovalo osmačtyřicetihodinové zastavení palby v syrském Aleppu. Oznámila to agentura TASS s odvoláním na informaci ministerstva obrany. Příměří, údajně d…

Youradiotalk.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio talk.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.