Co by bylo, kdyby členství v EU nebylo… Komentář Jakuba Kučery

Desáté výročí našeho vstupu do Evropské unie a eurovolby nabízejí ideální příležitost k bilancování, co nám členství přineslo a co vzalo. Jak by si naše země vedla, kdyby do EU nevstoupila? Lze načrtnout alternativní ekonomický vývoj, který by po takovém rozhodnutí následoval? Jakub Kučera je spolupracovník Zet a ekonomický komentátor RSJ

Ekonomové působící na evropských univerzitách Campos, Coricelli a Moretti ukázali, jak na to. Porovnali skutečný ekonomický vývoj každé země po vstupu do EU s alternativním vývojem v takzvaném syntetickém kontrafaktuálu. Jde o kombinace složené ze států mimo EU, přičemž jednotlivé uměle stvořené „náhradní“ země vykazují stejné ekonomické parametry jako jejich předobrazy, tedy skuteční členové Unie před vstupem. Další vývoj těchto ukazatelů pak ukazuje, jak se té či oné konkrétní zemi mohlo dařit po jejím hypotetickém „nevstupu“.

Zde je první největší zádrhel této metody – lze namítat, že „syntetická“ Velká Británie tvořená z 91 % Novým Zélandem a z 9 % Argentinou, není nejvhodnějším obrazem alternativního Albionu. Své mouchy má i syntetická Litva, téměř z poloviny představovaná Ukrajinou. V těchto kombinacích se nicméně sledované ukazatele (HDP na hlavu a produktivita práce) vyvíjely stejně jako ve skutečné Velké Británii před vstupem do Evropského hospodářského společenství respektive v Litvě před vstupem do EU. Druhý problémem je, že srovnání, ač zveřejněné letos v dubnu, končí v roce 2008. Následná ekonomická krize, která se v Evropě projevila obzvláště silně, poškodila země EU více než země mimo ni.

I přes uvedené námitky celkové srovnání ukázalo, že kromě Řecka neexistuje země, která by ze členství v EU (či předcházejícím EHS), ekonomicky neprofitovala. Nejvíce ze vstupu těžilo Irsko, které má dnes HDP na hlavu vyšší o více než 40 % než jeho syntetický náhradník. Pro země, které do EU/EHS vstoupily v 80. letech (Španělsko, Řecko a Portugalsko) nebo v rámci velkého východního rozšíření roku 2004, autoři výzkumu uvádějí nárůst díky členství v průměru o 12 %. Nadprůměrně na vstupu vydělalo například Portugalsko (21 %), podprůměrně naopak Španělsko (přibližně 9 %). Česká republika patří s 13,5 % k průměru.

Vedle již zmíněného Irska z evropské integrace podstatně získaly také Dánsko a trochu paradoxně euroskepticky naladěná Velká Británie (obě země okolo 25 %). Všechny tři země vstoupily do EU už v roce 1973, což není náhoda. Ekonomický přínos členství v sjednocené Evropě není totiž jednorázovým impulsem, natož aby postupně vyprchal. Vše nasvědčuje tomu, že se naopak kumuluje. Nezbývá než doufat, že i nám členství v EU po ekonomické stránce ještě něco přinese. Jak se říká, každá koruna dobrá. Nebo každé euro?

Zdroj: Zet

Jakub Kučera

fotografie Jakub Kučera

Jakub Kučera je ekonomický komentátor obchodníka s cenými papíry RSJ a.s. a spolupracovník redakce Zet. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, kde se vedle mezinárodního obchodu věnoval i energetice, zejména pak energetické politice současného Ruska. Po zakončení studií nastoupil v roce 2012 do RSJ, kde se a věnuje se různým ekonomickým tématům, včetně energetiky a problematiky algoritmického obchodování, které tvoří základ činnosti RSJ.

Co by bylo, kdyby členství v EU nebylo… Komentář Jakuba Kučery Foto: Shutterstock.com

reklama

Další články

  1. Kamery GoPro jdou se svými akciemi na burzu

    Byznys ·

    Americká společnost GoPro, která je předním výrobcem nositelných minikamer, oznámila, že hodlá vstoupit na burzu Nasdaq. Firma podle agentury Reuters plánuje získat em…

  2. Malé oči: Filmový festival pro děti od dětí

    ·

    „Malé oči“ jsou první pražský dětský filmový festival, který od 19. do 25. května pořádá Bio Oko ve spolupráci s Aeroškolou. Celé přípravy má na starost tým mladýc…

Youradiotalk.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio talk.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.