Stanislav Kostka Neumann

Miroslav Doležal

Jaroslav Seifert

Vilém Závada

Zdeněk Štěpánek

Jiří Šrámek

Vladimír Šmeral

Veronika Jeníková

Petr Štěpánek

Josef Kainar

Ilona Svobodová

Růžena Merunková

Rudolf Hrušínský

Jaroslav Moučka

Věra Kubánková

Josef Hora

Otomar Krejča

Jaromír Spal

Lubomír Lipský st.

Fráňa Šrámek

František Němec

Laco Novomeský

Miloš Kopecký

Vladimír Holan

Otakar Brousek st.

Antonín Sova

Viktor Dyk

František Halas

František Hrubín

Vlastimil Fišar

Jiří Wolker

Dagmar Sedláčková

Jindřich Honzl

Vítězslav Nezval

Oldřich Mikulášek

Marie Tomášová

Ivana Vondrovicová

Václav Voska

Svatopluk Beneš

Stanislav Šimek

Vladimír Ráž

Jana Hlaváčová

Viktor Preiss

Alois Švehlík

pplk. Vlastimil Kožnar

plk.dr. Karel Richter

Petr Bezruč

Konstantin Biebl

Karel Toman

Vítězslav Novák

Jiří Kolář

Jan Zahradníček

Ladislav Chudík

Milan Friedl

Tomáš Vondrovic

Podcasty a Audioknihy od autora Jiří Šrámek. K poslechu online na webu a ke stažení. Nebo poslouchejte v aplikaci Youradio Talk offline.

Soběslav Sejk

pplk. v zál. Anna Benešová

gen.mj. v zál. Oldřich Kvapil

arm.gen.v zál. Bohumír Lomský

arm. gen. v zál. JUDr. Jaroslav Procházka

plk. v zál. Ing. Rudolf Peška

plk. v zál. JUDr. Vojta Erban

plk. v zál. František Němec

plk. v zál. Jaroslav Perný

plk. v zál. doc.MUDr. Armín Široký

František Filipovský

plk. prof. MUDr. Vladimír Dufek

arm.gen. Martin Dzúr

genmjr.v zál. Andrej Faglic

plk. v zál.Ivan Hunda

arm.gen.v zál. Karel Klapálek

plk. v zál. Sergej Petras

pplk. v zál. prof. PHDr. Josef Reiner

genmjr. v zál. Ing. Josef Slabý

pplk. v zál. Věra Tichá

Karel Höger

Jiří Jaroš

Anna Jarošová

Petr Kostka

Bohuš Záhorský

Ladislav Pešek

Jiří Sovák

Jiří Dohnal

Marie Podvalová

Eduard Kohout

František Kovářík

Blanka Bohdanová

Růžena Nasková

František Smolík

Radovan Lukavský

Miloš Nesvadba

Eduard Haken

Jiřina Petrovická

Václav Vydra ml.

Luděk Munzar

Martin Růžek

Lída Plachá

Olga Skálová

Jiřina Šejbalová

arm.gen. Ludvík Svoboda

plukovník Karel Borský

genmjr. v zál. Václav Drnek

mjr. v zál. Danuta Drnková

genplk. v zál. Ing. Miroslav Šmoldas

gen.poručík Vlastislav Raichl

Jana Dítětová

Autobiografie a biografie

Dějiny a historie

Poezie

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon a.s.

Šrámek, Vondrovic: Fanfán Tulipán

Sokolovo. Vyprávění účastníků bitvy u Sokolova 8.3.1943

Původní 2 LP album 1218 0561 s vyprávěním účastníků bitvy u Sokolova 8.3. 1943 vydal Supraphon v roce 1982 - nyní titul vychází poprvé digitálně.

Vítězství

Původní 2LP album 1218 4611 se vzpomínkami příslušníků 1. čs. armádního sboru v SSSR vydal Supraphon v roce 1985 - nyní titul vychází poprvé digitálně.

Kyjev. Vzpomínky příslušníků 1. čs. samostatné brigády

Původní 2LP album 1218 0611 věnované vzpomínkám příslušníků 1. čs. samostatné brigády na rok 1943, na boj na frontě po boku Sovětské armády vydal Supraphon v roce 1983 - titul nyní vychází poprvé digitálně.

Česká poezie pro Základní devítileté školy - druhý výběr 2. část

Z komentáře k původnímu LP albu DV 15156 vydanému Supraphonem v roce 1963: 
 Druhý výběr českých básní ve školní řadě Gramofonového klubu prohlubuje a rozšiřuje možnosti prvého výběru z roku 1960: probouzet poslechem uměleckého přednesu zájem mladých lidí o poezii. Výběr je určen především 6.-9. ročníků základní devítileté školy... 
Základním požadavkem úspěšné práce s gramofonovými snímky uměleckého přednesu je vytvoření příznivé psychické, citové i mentální atmosféry pro pozorný poslech básní... 
Z praxe je známo, že se poslechem uměleckého přednesu dovrší estetický prožitek, když se už děti s básní seznámily např. její četbou a výkladem, nebo se poslech stane východiskem práce s textem a východiskem výkladu, který je žádoucí přípravou k tomu, aby děti báseň pochopily a aktivně esteticky si ji osvojily. takový výklad vyžaduje zpravidla návrat k četbě textu a k poslechu...poslech umělecké recitace působí příznivě na kulturu výrazného čtení a přednesu básní. Rozhovor s mladými posluchači o vyslechnutém přednesu básně v nich rozvíjí uvědomělý přístup k umělecké tvorbě a tříbí umělecký vkus. Spolu s četbou básní a s jejich recitací se stává poslech uměleckého přednesu účinným prostředkem, kterýmse získává mládež pro poezii, a tím i esteticky výchovným činitelem, který se podílí na rozvoji harmonického člověka. 
Dr. Svatopluk Cenek

Román lásky a cti. Dramatická montáž o Janu Nerudovi a Karolíně Světlé

Z komentář k původnímu albu Supraphonu DV 15286 z roku 1966: 
....V řadě námětů, které se u nás staly základem biografických děl té doby, zaujímá obzvláštní místo historie, o níž nemůže pomlčet ani ta nejstručnější studie obírající se zjevem Jana Nerudy anebo Karoliny Světlé. Je to historie časově vymezená zcela skoupě, mající však hluboký význam pro umělecký vývoj obou jmenovaných klasiků našeho písemnictví. Odehrála se v roce 1862, tedy v době nového rozmachu českého života, po léta potlačovaného reakčním režimem pověstného ministra Bacha. V době, kdy Jan Neruda (představil se Heinovýmvlivem poznamenanou básnickou sbírkou Hřbitovní kvítí) nastupuje definitivně dráhu novinářskou, jež ho povede k objevení českého fejetonu. V době, kdy Karolina Světlá prochází svým prvním literárním údobím, kdy se její literární talent tříbí na námětech čerpaných z Podještědí a na námětech z pražského prostředí, přičemž tu i tam se stále průkazněji projevuje spisovatelčin zájem o ženu, její společenské postavení a její morální práva. 
Janu Nerudovi je v té době osmadvacet let a Karolině Světlé dvaatřicet. Jan Neruda má pověst lehkomyslného světáka s ironickým pohledem na citové vztahy,kdežto Karolina Světlá, již deset let provdána za nepozoruhodného profesora Petra Mužáka, vyznává zásady přísné morálky. Tedy dvě zcela rozdílné povahy: proti Nerudově vášnivé touze, která je odhodlána pro své ukojení obětovat i to nejdražší, je tu žena neuvěřitelného sebeovládání a odříkání, žena úzkostlivě dbalá povinností, které na sebe vzala sňatkem (i když manželský svazek neposvětila silná láska), žena, jejíž citová hnutí jsou ovládána rozumem a která proměňuje horoucího milence proti jeho vůli v přítele. 
Citový zápas mezi Nerudou a Světlou trval jen krátce, musil nutně ztroskotat, ale naplnila ho řada zkoušek, dramatických srážek a zvrtaů, výbuchů a zklamání, zrad i skandálů. To vše má ale nakonec blahodárné důsledky. Strázněmi, které jim byly souzeny k prožití, se Neruda i Světlá dostávají k novým životním poznatkům. Oba bolestnými procesy svých citů bohatnou umělecky a cesta milostného utrpení vyúsťuje posléze k objevení nových tvůrčích fondů, jejichž využití přispěje v budoucnosti oběma k růstu a dosažení klasické velikosti. Dvojice se po skončení historie již nikdy nesetkala ani v hovoru, ani v dopisech, ale jeden druhého sledoval v životní i umělecké pouti až do smrti, která dřív odvedla mladšího. Neruda zemřel roku 1891, osm let před Světlou, která přežila i svou sesterskou přítelkyni, svědkyni a rádkyni v té krátké a přitom tak závažné epizodě, Sofii Podlipskou. Poslední Nerudova cesta vedla v blízkosti bydliště nevyslyšené básnikovy lásky a - mluveno citátem - "i pohled, jímž Karolina Světlá ze zeleného svého vězení naKarlově náměstí, téměř třicet let po rozchodu, poklonila se pohřebnímu průvodu Nerudovu, byl hrdě a tragicky mlčenlivý".

To bylo poslední představení

Komentář k původnímu titulu 1018 3320, který vydal Supraphon v roce 1983 a jenž nyní vychází poprvé digitálně: 
 
Televizní film Poslední představení získal na ARS-festivalu v Kroměříži Cenu města Kroměříže. Z jeho zvukového záznamu vznikla tato gramofonová deska, 
která částečně vypovídá o posledních hodinách čtyřiadevadesátileté historie Národního divadla, před jeho šestiletým odmlčením. Filmová kamera snímala s dokumentární přesností 
všechna místa starého zákulisí. Nechávala promluvit šatny, ukázala starou divadelní techniku, a především se zaměřila na výpovědi umělců, kteří se vyznávali z lásky k Národnímu divadlu. 
Právě ty byly inspirací pro vytvoření gramofonové desky, která se stala nejen dokumentem hereckých vyznání, ale shodou bolestných okolností také posledním záznamem hlasu těch, 
kdo už se na scénu Národního divadla nevrátí. Snímek, ochuzený o obraz, bylo potřeba přizpůsobit gramofonové verzi nejen technicky (musely nezbytně zaznít technicky méně 
dokonalé, ale autentické nahrávky), ale také novou dramaturgickou koncepcí, v níž - a snad se nám to podařilo - znějí původní záběry v původní atmosféře. 
A její připomínkou má být i naše deska, jako malý dárek k velké historii našeho Národního divadla. 
Oleg Reif, 1983 
 
Pozn. vydavatele: 
Pokládáme za nezbytné upozornit posluchače desky na technické nedostatky (rušivé, periodicky se opakující signály v modulaci). 
Tato závada je již na originálním záznamu, z něhož jsme desku pořizovali. Vzhledem k historické hodnotě dokumentů jsme se však rozhodli zachovat je na gramofonové desce i s touto závadou.

Padesát let republiky. Pásmo veršů k 50. výročí vzniku československého státu

Z komentáře k původnímu titulu 0 18 0519 Padesát let republiky. Pásmo veršů k 50. výročí vzniku československého státu vydanému Supraphonem v roce 1968 a nyní - v roce, kdy oslavujeme 100. výročí vzniku Československa - poprvé digitálně! 
 
Od samého počátku národních dějin je česká literatura vzhledem k zvláštní teritoriální i historické situaci naší země spjata těsně s jejím vývojem. Básníci pak zvláště jsou nejednou chápáni jako svědomí národa, jako ochránci jeho svébytnosti a práv. Je to pochopitelní, neboť jsme v uplynulých stoletích museli často bojovat o holou existenci, a samu podstatu vlastního života - o rodnou řeč. To je také jeden z důvodů, proč se mohou tak zřetelně zrcadlit české národní dějiny i v krásné literatuře a dokonce právě v poezii. V tomto směru nepřineslo žádnou změnu ani dvacáté století, spíš naopak: mohutnějící proud domácí literatury znamená i zvyšování společenské angažovanosti jejích tvůrců. Logicky, neboť málokdy v dějinách prožíval náš národ v tak krátké době tolik významných proměn jako právě za uplynulé půlstoletí. Za padesát let existence republiky. Velké a zásadní vzepětí národní přineslo obrození. I když po něm následovala prudká reakce politiky, která toužila znovu ohrozit národní svébytnost, kořeny byly zapuštěny natolik pevně, že nemohla být zničena její podstata: národní sebeuvědomění a jazyk. A tak se na pořad dne dostala otázka státní svrchovanosti a snaha o zřízení samostatného státu...

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.