Michal Pavlata

Stanislav Kostka Neumann

Jaroslav Seifert

Míla Kraus

Pavel Kuneš

Jan Faltýnek

Vilém Závada

El Car

Ján Botto

Rudolf Čižmárik

Miroslav Válek

Ján Mistrík

František Skřípek

Jitka Smutná

Jan Pilař

Petr Štěpánek

Miroslav Florian

Josef Hanzlík

Jindřich Hořejší

Ivan Skála

Consuela Morávková

Josef Kainar

Karel Hynek Mácha

Jiří Hanák

Dagmar Jaklová-Oravová

Rudolf Kvíz

Zdeněk Sedláček

Jiří Schwarz

Josef Václav Sládek

Rudolf Hrušínský

Petr Haničinec

Jan Přeučil

František Ladislav Čelakovský

Šebestián Hněvkovský

František Branislav

Věra Kubánková

Miroslav Masopust

Josef Hora

Viola Zinková

Jaromír Spal

Hana Kofránková

Jan Tříska

Jana Andresíková

Libuše Šafránková

Ota Sklenčka

Radovan Lukavský

Vladimír Holan

Jaroslav Vrchlický

Václav Hanka

Lída Engelová

Emil František Burian

Otakar Brousek st.

František Halas

František Hrubín

Taťjana Medvecká

Alfred Strejček

Pavel Jurkovič

Jiří Němeček

Jiří Wolker

Jiřina Švorcová

Eva Olmerová

Václav Hons

Vítězslav Nezval

Václav Neužil

Viktor Vrabec

Miloš Nedbal

Jan Kotva

Nina Divíšková

Věra Galatíková

Jan Kačer

Luděk Munzar

Jiří Žáček

Adam Václav Michna z Otradovic

Gustav Husák

Petr Bezruč

Konstantin Biebl

Ján Kollár

Jiří Orten

Jan Neruda

Eva Mária Chalupová

Jan Amos Komenský

Jaromír Hanzlík

Podcasty a Audioknihy od autora Alfred Strejček. K poslechu online na webu a ke stažení. Nebo poslouchejte v aplikaci Youradio Talk offline.

Jiří Adamíra

Hana Maciuchová

Poezie

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon a.s.

El Carova parta

Z komentáře Jaroslava Maxmiliána Navrátila k původnímu LP albu 1114 3049 "El Carova parta" vydanému Supraphonem v roce 1982 a nyní vydávanému poprvé digitálně: 
Umělecká práce Karla Jiráčka - legendárního El Cara - se nesmazatelně vepsala do historie našeho revolučního proletářského umění. Jeho dělnická rytmodeklamační skupina El Carovců byla založena krátce po vítězství gottwaldovské levice na V. sjezdu KSČ v r.1928, kdy se revoluční dělnické třídě otevřely nové perspektivy nástupu konečné vítězství nad kapitalismem. El Carova parta patří k oněm proletářským uměleckým kolektivům, které celou svou politicko agitační a uvědomovací činností mezi dělnickou mládeží a pracujícími přispěly k naplnění historického poslání naší dělnické třídy. El Carovy písně a verše byly vždy identické s pocity dělníků, vždy burcovaly, ukazovaly cestu a vyzývali k boji...Šířili proletářskou ideologii prostřednictvím písní, poezie, satirických kupletů, parodií, pásem a scének a každé jejich vystoupení bylo skutečným povzbuzením třídního uvědomění. Uměli se přiblížit mladým lidem, dovedli je získat a strhnout k boji za spravedlivější svět, za svět bez válek, nezaměstnanosti, bez vykořisťování a hladu. V souhrnu představuje El Carova tvorba několik set písní, básní a jiných textů, zhudebňovaných nejčastěji talentovaným samoukem Graciánem-Mílou Krausem. Volil pro ně zpravidla typ úderné a útočné satiry, ve které si bral nemilosrdně na mušku buržuje, maloměšťáky, politické podvodníky a hochštaplery, psal o mohutných demonstracích pražské nezaměstnané mládeže, reagoval na pobouření, které mezi pracujícími vyvolalo hromadné ničení potravin kapitalistickými trusty a monopoly v letech hospodářské krize, kdy milióny hladověly. Zpíval o historických činech a úspěších sovětských vědců. útočil proti demagogii fašistické strany Národní sjednocení, odhaloval oportunistické teorie sociálně demokratických předáků....El Carova parta, oněch "šest kluků z fabrik a pět chudých holek", to byl skvělý kolektiv dělnických chlapců a děvčat z proletářských Vysočan, jehož činnost byla pevně zakotvena v socialistické budoucnosti...Naše LP deska je vyjádřením obdivu a poděkováním stále mladému Karlu Jiráčkovi a jeho El Carovcům, kteří v dělnickém revolučním hnutí patřili k předním oddílům bojové fronty proletariátu. 
 
Činnost ukončila skupina v roce 1949. 
 
Karel Jiráček, uměleckým jménem El-Car (*15.7.1900 – †17.5.1989)

Neumannovy Poděbrady 1974

Celostátní přehlídka uměleckého přednesu Neumannovy Poděbrady vycházela od roku 1974 na deskách Supraphonu. 
Nyní první díl této řady vydaný původně na EP kompletu 0 88 0513 vychází poprvé digitálně. 
Obsah: 
I. cena - mladí profesionální čeští a slovenští umělci - Jeden ze všech. Pásmo z veršů, Ozvenné dni 
I. cena - posluchači vysokých divadelních škol - Pravda. Montáž z veršů, Jan Neruda o Smetanovi a hudbě 
III. cena - mladí profesionální čeští a slovenští umělci - Domov sú ruky, na ktorých smieš plakať, Jánošík. Montáž z veršů 
III. cena - posluchači vysokých divadelních škol - A co básník. Pásmo z veršů, Jan houslista

Brevíř lásky. Česká milostná poezie

Za trochu lásky šel bych světa kraj, 
Šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý. 
Šel v ledu, ale v duši věčný máj, 
Šel vichřicí, však slyšel zpívat kosy. 
Slovy Jaroslava Vrchlického se otvírá Brevíř lásky, soubor české milostné poezie. 
Divíšková Nina;Hanzlík Jaromír;Kotva Jan;Mach Milan;Morávková Consuela;Munzar Luděk;Přeučil Jan;Strejček Alfréd;Šafránková Libuše;Štěpánek Petr;Tříska Jan

Halas: Ženy

Z komentáře k původnímu LP albu 1118 2988 vydanému Supraphonem v roce 1982 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: 
Snad že svou matku ztratil už v osmi letech, snad že mu stále více časem chyběla a pořád ji hledal, její doteky, které "jsou na všem", barvy a linie, "aby si z nich složil obraz tratící se nenávratně", snad že poezie není než ženského rodu, ale určitě hlavně proto, že měl nekonečnou potřebu i schopnost něhy, básník František Halas (1901 - 1949) psal své dílo ve znamení plachého, ale vytrvalého obdivu a úcty k ženě....Halasova poezie už od prvních dochovaných básnických pokusů, od Smutné něhy, Vráceného prstýnku a Souchotinářky je dvornou službou ženě...vyniká ve vztahu k ženě a k ženám zvláštní pozorností a noblesou, jaká se kdysi přičítala urozeným rytířům, ale svou opravdovostí všecku feudální i pozdější šlechtu předčí a zahanbuje... 
Milan Blahynka

Moderní české básnické sbírky (VIII)

Z komentáře Dr. Milana Blahynky k původnímu LP albu 2 18 0417 "Moderní české básnické sbírky (VIII)" vydanému v Supraphonu v roce 1977 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: 
...charakteristickou sbírkou svého autora jsou rozhodně NOVÉ ZPĚVY (1918), z nichž výběrem představuje naše deska S. K. NEUMANNA (1875-1947). Tato základní knížka české poezie civilizační, důležitá pro vývoj české poezie vůbec, dílo uznávané i básníkovými odpůrci, zdaleka není jen chválou civilizační práce, která v ní dominuje...Nové zpěvy jsou projevem téhož vitalismu jako Kniha lesů, vod a strání; i v nich je mnoho básní hlubokého soužití s přírodou... Většina básní Nových zpěvů byla napsána před válkou, kniha však vyšla v jejím posledním roce a podobně jako jiná Neumannova takto opožděně vydaná knížka, zapůsobila v čase svého vydání převratně; podobně jako eseje Ať žije život a spolu s nimi ...učinili ze S. K. Neumanna básníka nastupující generace, básníka svrchovaně moderního a pokrokového....Jak ukazuje nejnovější bádání, Nové zpěvy mocně zapůsobily na vývoj Wolkerův, Bieblův a mnoha dalších básníků. Dodnes jsou knihou veršů opravdu živých. Z pokolení, jemuž Neumannovy Nové zpěvy a fejetony Ať žije život upravily cestu, předkládá naše deska hned dva básníky...JINDŘICH HOŘEJŠÍ (1886-1941), jeden z tvůrců moderního českého básnického překladu (uvedl k nám mimo jiné Verhaerena, Rictuse, Corbiera, Apollinaira aj.), je autorem všeho všudy tří básnických sbírek původních veršů; všechny tyto tři sbírky z let 1921 - 1931 náleží k české poezii proletářské a představují jeden z jejích nesporných vrcholů právě díky tomu, že u Hořejšího splývá motiv sociálního hněvu a pobouření s motivy intimními...KORÁLOVÝ NÁHRDELNÍK (1923) je Hořejšího druhá básnická kniha, kterou už Josef Hora kladl v červnu 1923 v Rudém právu hned vedle básní Wolkerových....

Čtveročasí básnictví českého 2

Z komentáře k původnímu LP kompletu 1218 0531, který vyšel v Supraphonu v roce 1983 - nyní vychází poprvé digitálně: 
 
 
"...Čtveročasí básnictví českého je malou antologií české literatury, počínaje středověkou poezií a konče raným obrozením. Je ovšem antologií, která nevyčerpává všechny druhy a oblasti, ale přináší to, co je pro jednotlivá období příznakové a čím se především starší literatura (naše první tři desky) přiřadila do kontextu evropského písemnictví. 
Kromě toho je náš komplet do jisté míry i svědectvím soudobého přednašečského umění a jeho směřování. V tomto smyslu je však třeba vidět Čtveročasí básnictví českého v souvislosti s dalšími deskovými soubory, především s tituly Tisíc let české poezie (1976), Slovo a hlas (antologie české poezie 19. a 20. století, 1980), s připravovaným Májem K.H.Máchy v interpretaci Rudolfa Hrušínského, s Babičkou Boženy Němcové v četbě Růženy Naskové a Vlasty Fabianové (historický archív, 1982) a s Erbenovou Kyticí...(Z.Štěpánek, M.Nedbal, J.Charvátová, V.Fabianová, M. Vášová aj.).

Halas: Šeptem před usnutím

František Halas: Před usnutím 
Ty nevíš, táto, to ti bylo k smíchu, 
já viděl kosa na trávníku 
zavazovat si tkaničku. 
U botky se mu rozvázala, 
tahal ji, až se přetrhala, 
a víš, že ji ten hlupák sněd? 
Kdepak si koupí novou teď? 
Žížala! Co ty víš! 
Počkej, však ráno uvidíš!! 
 
FRANTIŠEK HALAS (*3.10.1901–† 27.10.1949), jeden z nejvýznamnějších českých básníků 20. století, napsal sbírku Ladění a její část Do usínání pro svého synka. 
Půvabné verše Františka Halase věnované dětem vyšly po přepracování několikrát knižně již pod názvem Šeptem před usnutím a v roce 1968 se dočkaly i vydání na gramofonové desce v Supraphonu. 
Tamtéž nyní vycházejí poprvé digitálně.

Kainar: Jakoubku, cos měl s tím andělem?

Z komentáře k LP albu 1118 2987 vydaného Supraphonem v roce 1982 a vycházejícímu nyní poprvé digitálně: 
Na této gramofonové desce, označené titulem uvádějícím pořad z Kainara už na scéně pražské Violy, znějí slova a verše jistě osobité. Když se začaly na konci třicátých let objevovat, mohly se zprvu zdát nebarevné, bez melodie a snad i neurovnaně.Jejich podobu totiž nikdy neurčoval zřetel k líbivosti, a proto do nich pronikaly i nepříjemné a šedivé, křehké a komické, šokující a bizarní úlomky reality. Setkávaly se v nich skutečné motivy s vymyšlenými představami. Ožívaly v nich všední věci a osudy, které jakoby byly vytrženy z přirozených souvislostí a nesnadno hledaly své pravé místo a svůj klid - jako je hledá člověk, který touží po svém štěstí a zároveň chce podávat nepřikrášlené svědectví "o světě, v němž žijeme". Tak to hlásal program, s nímž Josef Kainar v literatuře začínal...Kainarovy verše nenabízejí harmonický klid. Hledají své uplatnění, svou funkci v každodenních, nepatetických chvílích života našich současníků. Obracejí se ke čtenářům a posluchačům proto, aby rozjitřovaly a prohlubovaly náročným vědomím odpovědností jejich pocit života. A je možno uzavřít průvodní slovo zjištěním, že Kainar, když psal své básně - "pár malých blues, pár taktů naděje" - dovedl najít taková slova, který je sbližují i s mladšími generacemi a nepřestávají znít. 
Miloš Pohorský

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.