Stanislav Kostka Neumann

Miroslav Doležal

Jaroslav Seifert

Vilém Závada

Zdeněk Štěpánek

Jiří Šrámek

Vladimír Šmeral

Josef Kajetán Tyl

Věra Kubánková

Josef Hora

Otomar Krejča

Jaromír Spal

Fráňa Šrámek

Laco Novomeský

François Villon

Radovan Lukavský

Vladimír Holan

Otakar Brousek st.

Viktor Dyk

František Halas

František Hrubín

Dagmar Sedláčková

Vladimír Jedenáctík

Vítězslav Nezval

Oldřich Mikulášek

Milan Benedikt Karpíšek

William Shakespeare

Marie Tomášová

Vladimír Ráž

Jan Pivec

Karel Toman

Vítězslav Novák

Jiří Kolář

Jan Zahradníček

Ladislav Chudík

Podcasty a Audioknihy od autora Otomar Krejča. K poslechu online na webu a ke stažení. Nebo poslouchejte v aplikaci Youradio Talk offline.

Jan Jílek

Josef Kemr

Karel Höger

Vladimír Leraus

David Vejražka

Naďa Gajerová

Vlasta Fabianová

Stanislav Neumann

Vítězslav Vejražka

Bohuš Záhorský

Libuše Havelková

Rudolf Hrušínský

Ladislav Pešek

Pavel Bořkovec

Jiří Dohnal

Emil Hlobil

Julius Kalaš

Marie Podvalová

Klement Slavický

Josef Velda

Jaroslava Tvrzníková

Blanka Bohdanová

Růžena Nasková

Libuše Šafránková

Dalibor Ctibor Vačkář

Alena Kreuzmannová

Alfred Strejček

Václav Vydra st.

Pavel Zedníček

Bedřich Karen

Ladislav Boháč

Miloš Nedbal

Václav Voska

Marie Vášová

Ladislav Lakomý

Čestmír Řanda

Jana Hlaváčová

Luděk Munzar

Jiří Bartoška

Leopolda Dostalová

Eva Boušková

Dana Medřická

Autobiografie a biografie

Film, divadlo, rádio a TV

Poezie

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon a.s.

Divadlo, divadlo, divadlo / Josef Kajetán Tyl

Divadlo, divadlo, divadlo - miniserie určená pouze pro digitální prodej je věnovaná divadlu a autorům s divadlem spjatým. 
 
Josef Kajetán Tyl (4.2.1808 – 11.7.1856) byl český dramatik, režisér, herec, překladatel, divadelní kritik, spisovatel a novinář. 
Byl nejvýraznější osobností českého divadla ve 30. a 40. letech 19. století, osobností reprezentující mladou romantickou uměleckou inteligenci, kterou si získal svojí vzdělaností a všestranným uměleckým talentem. Pro divadlo se nadchl již za studií; navštěvoval německá i česká divadelní představení. Snahy o nové české divadlo byly hned od počátku spjaty s jeho jménem - nebyl spokojen s úrovní českých představení ve Stavovském divadle, toužil založit vlastní divadelní společnost, což se mu pro nedostatek prostředků nedařilo. 
Byl členem kočovných divadelních společností, upravoval pro ně hry; aby vyřešil svoji finančí situaci, s pomocí přátel získal místo písaře ve vojenské kanceláři. I nadále pak věnoval svůj volný čas divadlu a literatuře.. V roce 1833 se stal redaktorem časopisu "Jindy a nyní", který po roce přejmenoval na "Květy české", později na "Květy". Psal pro ně své povídky a básně, překládal práce uznávaných autorů. 
Ve svých divadelních hrách se nechal inspirovat díly rakouských divadelníků, byla mu blízká jejich snaha spojit komerční záměry s výchovnými cíly. 
Tyl se ale více soustředil na morální aspekt svých her, než na záměr diváka pobavit. 
Mezi jeho nejznámější díla patří Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, Tvrdohlavá žena aneb Zamilovaný školní mládenec, Paní Marjánka, matka pluku, Paličova dcera, Lesní panna aneb Cesta do Ameriky, Strakonický dudák aj.

Halas: Naše paní Božena Němcová

Sbírku básní Naše paní Božena Němcová napsal FRANTIŠEK HALAS (*3.10.1901 – †27.10.1949) v období 2. světové války jako paralelu situace českého národa a tragického osudu 
výjimečné ženy, významné osobnosti naší literatury první poloviny 19. století - BOŽENY NĚMCOVÉ (*4.2.1820 – †21.1.1862) - symbolu hrdosti, vlastenectví a odvahy. 
 
Supraphon nahrál tento cyklus básní v interpretaci Otomara Krejči, Radovana Lukavského a Dagmar Sedláčkové v roce 1965; vydán byl pod kat.číslem 94006 v roce 1967. 
Nyní vychází poprvé digitálně

Původní EP 20085 "François Villon" vydal Supraphon ve spolupráci s Klubem poezie v roce 1964 - nyní Balada na námět určený vévodou Orleánským, Balada o zobáčku Pařížanek či Balada o dámách někdejší doby, jež jsou - mimo jiné - součástí titulu, vychází poprvé digitálně. 
Recituje Otmar Krejča, hovoří Jan Werich, zpívá Jan Werich a Jiří Voskovec

Jen vzpomínky zůstanou... Václav Vydra, Josef Suk....

Nový kompilační titul určený pouze pro digitální trh "Jen vzpomínky zůstanou..." představuje archivní nahrávky vzpomínek mnoha známých osobností na jiné vzácné a důležité osobnosti našeho kulturního života. 
 
Tentokrát na skvělého českého herce VÁCLAVA VYDRU (*29. 4. 1876 – †7. 4. 1953) vzpomínají jeho kolegové Eduard Kohout, Marie Vášová, Jiří Dohnal, Otomar Krejča, Marie Podvalová a Jiřina Šejbalová 
Na českého skladatele JOSEFA SUKA (*4.1.1874 – †29.5.1935) vzpomínají jeho žáci a kolegové Pavel Bořkovec, Klement Slavický, Dalibor C.Vačkář, Emil Hlobil, Dr. Julius Kalaš a vzpomínání opět uzavírá Jiřina Šejbalová. 
 
Zajímavé vzpomínky, autentické hlasy, obojí hodno zachování - dokumenty doby na druhou!

Divadlo, divadlo, divadlo / William Shakespeare 2.

Divadlo, divadlo, divadlo - miniserie určená pouze pro digitální prodej je věnovaná divadlu a autorům s divadlem spjatým. 
WILLIAM SHAKESPEARE (pokřtěn 26. dubna 1564 - zemřel 23. dubna 1616) byl anglický herec, básník a dramatik. I když od napsání jeho her uplynulo víc než čtyři sta let, čteme-li je dnes, vidíme-li je na scéně nebo na filmovém plátně, ožívají v nás jejich postavy a dramata takovou silou a naléhavostí, že se v nich znovu a znovu poznáváme. Drama Hamletovo, Othellovo, Richardovo je pojednou v závratném okamžiku pravdy dramatem naší doby, dramatem dnešního člověka. To není jen okřídlené rčení, to je skutečnost, dokazující, že v umění jistá díla dospěla k tvaru tak definitivnímu, že už nelze dál a nad ně. Kdykoli si to uvědomíme, znovu v nás vyvstane přirozená otázka, kdo vlastně byl jejich autor, co to bylo za člověka, že dokázal vyslovit o každém z nás takové věci, že se nám nad tím dodnes tají dech. Životopis na tuto otázku odpověď nedá. Ten venkovský chlapec ze Stradfordu, který přišel do Londýna za štěstím a skončil jako herec a autor divadelních her pro společnost, s níž hrál, ten muž, který nám nezanechal kromě několika podpisů ani jedinou řádku psanou vlastní rukou, třebaže napsal jedno z největších básnických děl všech věků, ten člověk, který prožil život zcela nedramatický, bez dalekých cest, válečných výprav a rušných dobrodružství, jimiž oplývají životopisy jeho současníků, tento William Shakespeare věru pramálo odpovídá běžným, značně romaneskním, a proto, přiznejme, i dosti banálním představám o básníkovi a básnické tvorbě, kterou jsme náchylní přímočaře spojovat s umělcovým osobním životem, takže se v ní pokoušíme bezděky hledat jakousi trvalou autobiografii....(Jan Vladislav)

Padesát let republiky. Pásmo veršů k 50. výročí vzniku československého státu

Z komentáře k původnímu titulu 0 18 0519 Padesát let republiky. Pásmo veršů k 50. výročí vzniku československého státu vydanému Supraphonem v roce 1968 a nyní - v roce, kdy oslavujeme 100. výročí vzniku Československa - poprvé digitálně! 
 
Od samého počátku národních dějin je česká literatura vzhledem k zvláštní teritoriální i historické situaci naší země spjata těsně s jejím vývojem. Básníci pak zvláště jsou nejednou chápáni jako svědomí národa, jako ochránci jeho svébytnosti a práv. Je to pochopitelní, neboť jsme v uplynulých stoletích museli často bojovat o holou existenci, a samu podstatu vlastního života - o rodnou řeč. To je také jeden z důvodů, proč se mohou tak zřetelně zrcadlit české národní dějiny i v krásné literatuře a dokonce právě v poezii. V tomto směru nepřineslo žádnou změnu ani dvacáté století, spíš naopak: mohutnějící proud domácí literatury znamená i zvyšování společenské angažovanosti jejích tvůrců. Logicky, neboť málokdy v dějinách prožíval náš národ v tak krátké době tolik významných proměn jako právě za uplynulé půlstoletí. Za padesát let existence republiky. Velké a zásadní vzepětí národní přineslo obrození. I když po něm následovala prudká reakce politiky, která toužila znovu ohrozit národní svébytnost, kořeny byly zapuštěny natolik pevně, že nemohla být zničena její podstata: národní sebeuvědomění a jazyk. A tak se na pořad dne dostala otázka státní svrchovanosti a snaha o zřízení samostatného státu...

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.