Echo Media

Zpravodajství

Politické zprávy

Národní nebo etnická menšina

Podlaština

Kulturní politika

Populace a sčítání lidu

Národní identita

Masová média

Představení dílu, platformy a formátu

Představení hostů: Vratislav Karpíšek a Jan Maksymiuk

Vymezení tématu a česká terminologie k Podlaší/Podlaštině

Historické české názvosloví: proč „Podlaší“ a „podlaština“

„Podlasí“ vs „Podlesí“: turistika, morfologie, etymologie

Autonym a exonym: jsou „Podlašané“? — předání slova Janovi

Geografie a status: východ Polska na hranici s Běloruskem; národ vs region

Jazyková klasifikace a vymezení regionu (Narew–Bug; Bielsk/Bělsk, Hajnówka, Siemiatycze)

Kolik lidí mluví; autonym „po svojomu/po našemu“; „po rusky“; termín „podlaština“ a Jiří Marvan

Srovnání s Kašuby/Slezany; identita vs národ; převaha pravoslaví

Kulturní infrastruktura: literatura, měsíční pořad v Polském rádiu Białystok, profesionální divadlo

Paralela s Lužickými Srby; postoj Polska k regionálním identitám; uznání kašubštiny; spor o slezštinu; cíl podlaštiny

Existuje česká analogie? Složitost sebeidentifikace (Bělorus/Ukrajinec/Polák)

„Hlavní je, že máme jazyk“ – sdílený napříč identitami

Dialekty podlaštiny: měkký vs tvrdý typ; standard na měkkém

Halina Maksymiuk a současná literatura; proč latinka v Polsku; „běloruská latinka“ adaptovaná

Estetika a čitelnost pro Čechy; proč cyrilice není praktická pro revitalizaci

Dřívější texty v cyrilici; limity starých zápisů; nová přesná abeceda Jana

Srozumitelnost s běloruštinou a ukrajinštinou; 15–16 % lexikálních rozdílů; „nářečí“ vs jazyk; psát je cool

Socioekonomika Podlaší: chudoba, hraniční krize a turismus

Počet mluvčích, sčítání 2021 a stigma; „gvara polsko‑bělorusko‑ukrajinská“

Mladí a trend používání podlaštiny jako přidané identity

Eurovize: píseň v podlaštině a polarizace (Swada & Niczos)

Janova vzpomínka z dětství a obecnější poznámka o jazykové rozmanitosti v Polsku

Život na horké hranici mezi Polskem a Běloruskem: podlaština jako neznámý evropský fenomén

Echo Podcasty

Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo. 

•	Echo Porada
•	Hrot Pavla Štrunce
•	Echo Salon
•	Muži za pultem
•	Výpravy Jiřího Peňáse
•	Pravda neexistuje TM
•  Minulost není historie

Letos se v Polsku odehrál malý skandál: v národním kole populární pěvecké Eurovize se objevilo duo Swada a Niczos, které svou píseň předvedlo v podlaštině. Třebaže někteří diváci byli nadšeni – ostatně duo se umístilo na druhém místě, což je velký úspěch –, mnozí naopak byli rozhořčeni a označili toto vystoupení za národní provokaci. Co je zač podlaština a proč se čtyřicetimilionový národ cítí ohrožen jazykem, kterým hovoří nanejvýš dvacet tisíc lidí? O tom je nová epizoda sourozeneckého podcastu Hej, Slované, do níž si stále ještě osiřelý starší bratr Lukáš Novosad tentokrát pozval lingvistu Vratislava Karpíška a novináře Jana Maksymiuka, který žije v Praze a patří k mluvčím podlaštiny. Ostatně vymyslel její nový zápis, postavený na české abecedě. Podlaší je region na východě Polska, o jehož existenci Češi nejspíš pořádně netuší – mimo jiné proto, že tento původní (a správný) český název se používá výrazně méně než názvy novější a nepřesnější. Jako třeba Podlesí. Aby to nebylo tak jednoduché: lidé, kteří na Podlaší žijí, se nepovažují za národ, ačkoliv hovoří jiným jazykem, než je v okolí běžné. Podlašané, stejně jaké třeba Hornoslezané, se mají za regionální menšinu. Jejich dlouholetá a prozatím marná snaha o uznání svého vlastního jazyka jako originálního polského kulturního dědictví je jedním z mnoha dokladů, že Polsko si neví rady se svými menšinami a regionálními odlišnostmi, popírá je a ignoruje, protože stále ještě hledá své státní národní sebevědomí. Podlaština je skutečně originální jazyk: ačkoli se nachází v západoslovanské zemi, patří mezi východoslovanské jazyky. Ačkoliv jde o směs běloruštiny a ukrajinštiny (dostatečně odlišnou od obou těchto jazyků), nezapisuje se azbuku, nýbrž latinkou. Tedy aspoň podle návrhu Jana Maksymiuka, jenž její nový zápis vymyslel a snaží se ho prosadit. Doposud totiž podlaština takový nemá, což napomáhá tomu, že se rozvolňuje míra jejího užívání. Vratislav Karpíšek, který se podlašsky naučil sám z knih a návštěv regionu, zase připravuje učebnici a oba muži pospolu slovník. Jako by tak posluchači a diváci nahlíželi s oběma muži dvě stě let zpátky, kamsi na počátek českého národního obrození. Ostatně lze obrozovat ještě v 21. století? A jak vlastně Podlašané vnímají svou existenci v Polsku? A sousedství s Běloruskem, potažmo nevyzpytatelným Ruskem? Jak se cítí lidé, kteří kulturně stojí opravdu na hranici mezi slovanským východem a západem? A je šance, že podlaština – která se nevyučuje ve škole, mediálně má minimální zastoupení a je pod tlakem globalizace, jež stírá regionálnírozdíly – vydrží ještě další desetiletí, neřkuli století? A skutečně je pro Čecha snadné podlašsky číst? Aneb konečně podcast, která svým divákům posouvá hranice o kus dál.

Aplikace Youradio Talk

Život na horké hranici mezi Polskem a Běloruskem: podlaština jako neznámý evropský fenomén

Poslechněte si podcast