Seznam Zprávy

Vzdělání

Osobní rozvoj

Mentální zdraví

Zdraví

Na nálepky kašlete. Truchlit za zničenou přírodu je normální

Výdech

Podcastová série Seznam Zpráv o duševním zdraví. Šárka Kabátová se ptá psychoterapeutů a odborníků, jak zvládat současné výzvy a zachovat klidnou hlavu. Nový díl každý čtvrtek na Seznam Zprávách, platformě Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Své příběhy a dotazy nám posílejte na vydech@sz.cz

Roste počet lidí, které trápí environmentální žal. Ten se projevuje jako pocit smutku, bezmoci, případně vzteku. Proč mnozí takové stavy zpochybňují? A proč je legitimní truchlit za ztrátu blízkého, ale ne za zničenou planetu? Nejen o tom jsme si povídali v nové epizodě podcastové série Výdech o duševním zdraví s terapeutkou Zdeňkou Voštovou, která se zaměřuje právě na téma environmentálního žalu. Dlouhodobě pomáhá lidem, kteří pociťují úzkost a beznaděj z následků klimatických změn a neudržitelného způsobu života.Negativní pocity se neobjevují nutně jen při představě zániku planety, ale třeba i při uvědomění si zásadní, a často definitivní, změny v přírodě. Například v podobě ztráty korálových útesů, vymírání lesů kvůli vleklému suchu nebo tání ledovců.Třebaže se s tímto pojmem v moderní psychologii pracuje už řadu let, pořád jsme si nezvykli vypořádávat se s emocemi spojenými s environmentálním žalem.„V naší kultuře jsme naučeni nedávat prostor bolesti, smutku, vzteku, strachu nebo třeba bezmoci, která se týká vnějšího světa. Jsme zaměření na sami na sebe. A tohle není vnímané jako legitimní,“ říká Zdeňka Voštová.Truchlení nad ztrátou blízké osoby je společensky přijímáno s lítostí, zatímco u smutku kvůli přírodě tomu tak není. Stejně tak pohřeb člena rodiny vyvolává docela jiné reakce okolí než u piety za spálený les.Sdílení environmentálního žalu se většinou dočká výsměšné reakce. Ten, kdo vyjadřuje smutek nebo obavu o planetu, bývá označován za hysterického. Dostává také řadu nálepek, od „greténa“ po „klimatického fanatika“.„Právě obava, abychom nebyli považováni za příliš emocionální, nás může blokovat v tom, abychom vůbec dávali průchod emocím. Mimochodem, je potřeba si uvědomit, že takových blokátorů máme spoustu i bez toho. A proto mi přijde dobré ve společnosti nějakým způsobem kultivovat, že je v pořádku cítit emoce a že je v pořádku je prožívat,“ říká Voštová a odkazuje na publikaci Joanny Macey <a href="https://www.databazeknih.cz/knihy/navrat-do-zivota-478370">Návrat do života</a>. Výdech<ul>
<li>Podcastová série o duševním zdraví. Novinářka Šárka Kabátová se ptá psychoterapeutů a odborníků, jak zvládat současné výzvy a zachovat klidnou hlavu. </li>
<li>Nový díl každý čtvrtek. Odebírejte na platformě <a href="https://podcasty.seznam.cz/podcast/vydech">Podcasty.cz</a>, <a href="https://podcasts.apple.com/us/podcast/v%C3%BDdech/id1646965634">Apple Podcasts</a>, <a href="https://open.spotify.com/show/33N2VfF6dfT05pwEVGIWZE">Spotify</a>a ve všech dalších podcastových aplikacích.</li>
<li>Pište nám na <a href="mailto:vydech@sz.cz">vydech@sz.cz</a> – zajímají nás vaše příběhy, trápení a zkušenosti. Rádi je zpracujeme v dalších dílech.</li>
<li>Za úvodní konzultace děkujeme serveru Psychologie.cz a jeho šéfredaktorovi Janu Majerovi.</li>
</ul>

Roste počet lidí, které trápí environmentální žal. Ten se projevuje jako pocit smutku, bezmoci, případně vzteku. Proč mnozí takové stavy zpochybňují? A proč je legitimní truchlit za ztrátu blízkého, ale ne za zničenou planetu? Nejen o tom jsme si povídali v nové epizodě podcastové série Výdech o duševním zdraví s terapeutkou Zdeňkou Voštovou, která se zaměřuje právě na téma environmentálního žalu. Dlouhodobě pomáhá lidem, kteří pociťují úzkost a beznaděj z následků klimatických změn a neudržitelného způsobu života.Negativní pocity se neobjevují nutně jen při představě zániku planety, ale třeba i při uvědomění si zásadní, a často definitivní, změny v přírodě. Například v podobě ztráty korálových útesů, vymírání lesů kvůli vleklému suchu nebo tání ledovců.Třebaže se s tímto pojmem v moderní psychologii pracuje už řadu let, pořád jsme si nezvykli vypořádávat se s emocemi spojenými s environmentálním žalem.„V naší kultuře jsme naučeni nedávat prostor bolesti, smutku, vzteku, strachu nebo třeba bezmoci, která se týká vnějšího světa. Jsme zaměření na sami na sebe. A tohle není vnímané jako legitimní,“ říká Zdeňka Voštová.Truchlení nad ztrátou blízké osoby je společensky přijímáno s lítostí, zatímco u smutku kvůli přírodě tomu tak není. Stejně tak pohřeb člena rodiny vyvolává docela jiné reakce okolí než u piety za spálený les.Sdílení environmentálního žalu se většinou dočká výsměšné reakce. Ten, kdo vyjadřuje smutek nebo obavu o planetu, bývá označován za hysterického. Dostává také řadu nálepek, od „greténa“ po „klimatického fanatika“.„Právě obava, abychom nebyli považováni za příliš emocionální, nás může blokovat v tom, abychom vůbec dávali průchod emocím. Mimochodem, je potřeba si uvědomit, že takových blokátorů máme spoustu i bez toho. A proto mi přijde dobré ve společnosti nějakým způsobem kultivovat, že je v pořádku cítit emoce a že je v pořádku je prožívat,“ říká Voštová a odkazuje na publikaci Joanny Macey <a href="https://www.databazeknih.cz/knihy/navrat-do-zivota-478370">Návrat do života</a>. Výdech<ul><li>Podcastová série o duševním zdraví. Novinářka Šárka Kabátová se ptá psychoterapeutů a odborníků, jak zvládat současné výzvy a zachovat klidnou hlavu. </li><li>Nový díl každý čtvrtek. Odebírejte na platformě <a href="https://podcasty.seznam.cz/podcast/vydech">Podcasty.cz</a>, <a href="https://podcasts.apple.com/us/podcast/v%C3%BDdech/id1646965634">Apple Podcasts</a>, <a href="https://open.spotify.com/show/33N2VfF6dfT05pwEVGIWZE">Spotify</a>a ve všech dalších podcastových aplikacích.</li><li>Pište nám na <a href="mailto:vydech@sz.cz">vydech@sz.cz</a> – zajímají nás vaše příběhy, trápení a zkušenosti. Rádi je zpracujeme v dalších dílech.</li><li>Za úvodní konzultace děkujeme serveru Psychologie.cz a jeho šéfredaktorovi Janu Majerovi.</li></ul>

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Na nálepky kašlete. Truchlit za zničenou přírodu je normální

Poslechněte si podcast