Michail JJevgrafovič Saltykov-Ščedrin

Bohuslav Březovský

Zuzana Bydžovská

Boris Rösner

Libuše Geprtová

Eva Pilarová

Karel Heřmánek

Petr Nárožný

Jan Přeučil

Jaroslav Foglar

Vlastimil Bedrna

Ladislav Mrkvička

Ljuba Hermanová

Hana Hegerová

Waldemar Matuška

Jan Kramařík

Jaroslav Nečas

Pavlína Filipovská

Jiří Šlitr

Vladimír Dlouhý

Oldřich Vlach

Zdeněk Dušek

Michaela Mišková

Petr Pospíchal

Bořík Procházka

Hana Smrčková

Pavel Zedníček

Ivana Vondrovicová

František Husák

Jiří Lábus

Podcasty a Audioknihy od autora Vlastimil Bedrna. K poslechu online na webu a ke stažení. Nebo poslouchejte v aplikaci Youradio Talk offline.

Jan Řeřicha

Pavel Pípal

Růžena Merunková

Václav Postránecký

Gabriela Vránová

Ivan Vyskočil

Roman Bartoň

Petr Březina

Filip Jančík

Ondřej Kepka

Robinson Khun

Otto Lackovič

Ljuba Skořepová

Jan Pohan

Zdeněk Řehoř

Vladimír Krška

Jana Andresíková

Otakar Brousek st.

Vladimír Hlavatý

Mirko Musil

Jaroslav Someš

Jiří Holý

Vlastimil Brodský

Josef Langmiler

Marta Kučírková

Miloš Hlavica

Jiří Prager

Alois Švehlík

Inka Šecová

Simona Vrbická

Miroslav Horníček

Bohumila Dolejšová

Karel Urbánek

Miroslav Vladyka

Děti a mládež

Film, divadlo, rádio a TV

Pohádky

Umění a zábava

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon a.s.

Březovský, Vondrovic: Nepovídej pohádky, Pohádka o Pohádce

První část našeho alba vypráví o zvláštní rodině, kde se jmenují děti Severák, Vichr a Vítr a kde tatínek dohlíží lidem na počasí. 
Staral se o to, aby byl den, aby byla noc, aby pršelo, aby lidem kvetly květiny... 
Nejstarší syn Severák obstarával tatínkovi zimu, když bylo třeba někam rychle doběhnout, běželi mladší bratři Vichr a Vítr. 
Tatínek stárl a už veškerou práci s počasím i se svými syny nestíhal, narodil se jim čtvrtý syn Vánek.... 
Pohádky o této zvláštní rodině vypráví Otakar Brousek, Vlastimil Brodský a Marta Kučírková 
 
Tak trochu popletené veršované dramatizaci Pohádka o Pohádce čili Ptáček Modráček a raráš Potměchuť patří druhá část alba, 
ve které uslyšíte Borise Rösnera, Zuzanu Bydžovskou, Jiřího Lábuse, Ivanu Vondrovicovou, Pavlínu Filipovskou, Ladislava Mrkvičku a další

Foglar: Záhada hlavolamu

Původní 2LP komplet 11 1319-1 811 vyšel v Supraphonu poprvé v roce 1991, na CD (SU 5153-2) pak vyšel v mírně zkrácené podobě titul poprvé v roce 1999. 
Nyní je posíláme do digitálních obchodů v původní délce.

Saltykov-Ščedrin: Pazuchin a...

Komentář Borise Ščedrina k původnímu LP albu 11 0222-1 812 "Saltykov-Ščedrin Pazuchin a..." vydanému v roce 1988 v Supraphonu a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: 
Před několika lety hostovalo pražské divadlo Na zábradlí v Moskvě. Několik herců v čele s ředitelem Vodičkou a šéfem činohry Janem Přeučilem navštívilo Malou scénu Divadla Mossovětu, kde zhlédli představení komedie Michaila Saltykova-Ščedrina PAZUCHINOVA SMRT v mé režii. Představení je zaujalo. Shledali, že jeho estetika souzní s estetikou divadla Na zábradlí a výsledkem byla nabídka, abych toto představení nastudoval v Praze. Na podzim roku 1985 se konala pražská premiéra pod názvem PAZUCHIN A...S velkým potěšením jsem se setkal s talentovaným kolektivem souboru činohry Na zábradlí a troufám si říci, že obohacení bylo vzájemné. Představení se hraje už druhou sezónu, a jak to vypadá, bude se hrát dál. 
Rád a s vděčností jsem přijal nabídku Supraphonu, abych představení Pazuchina přenesl na gramofonovou desku. Specifika práce ve studiu přiměla herce k soustředěné pozornosti na slova vynikajícího spisovatele Saltykova-Ščedrina a nyní je na posluchačích, aby zmobilizovali svou fantazii...Práce ve studiu Supraphonu probíhala v neobyčejně příznivé atmosféře; šéfredaktor slovesné edice a moji kolegové v nahrávacím studiu, režisér i mistr zvuku, projevili mimořádnou tvůrčí iniciativu. Rád využívám této příležitosti a vyslovuji jim srdečný dík. Jedno ruské přísloví praví: lépe je jednou vidět, než desetkrát slyšet. Doufáme, že tentokrát se nám podařilo tuto lidovou moudrost zpochybnit. Vážení posluchači, dovolte, abych vám popřál všechno nejlepší a těším se na shledanou na drážkách desky s nadějí, že si porozumíme.

Kramařík, Nečas: Čert a Káča, Tři zlaté vlasy děda Vševěda

Na motivy národních pohádek napsali Jaroslav Kramařík a Jaroslav Nečas 
V dramatizovaných nahrávkách z roku 1990 účinkují Václav Postránecký, Zuzana Bydžovská, Ivan Vyskočil, Josef Langmiler, Jan Přeučil ... (Čert a Káča) 
a Ladislav Mrkvička, Miroslav Vladyka, Andresíková Jana, Gabriela Vránová, Růžena Merunková ... (Tři zlaté vlasy děda Vševěda)

Divadla malých forem

Z komentáře k původnímu kompletu DV 15249: 
Už mnoho divadelních kritiků a teoretiků se snažilo najít nejvhodnější označení pro divadla, která začala v Československu vznikat v roce 1958. Tehdy sepro ně dosti samovolně ujal pojem "divadla malých forem". Hned z několika důvodů. Především proto, že na počátku své činnosti produkovala vesměs drobné scénické útvary, vycházející spíše zliterárního charakteru textů jejich zakládajících autorů. Aforismy, epigramy, krátké povídky, monology, stručné dialogy, literární i pohybové parodie, písničky, pantomimické etudy - to byl v různém sledua v různé intenzitě obsah všech prvotních programů všech nově narozených scén. A druhý důvod pro označení "malé formy" se skrýval v dosti bezděčné snaze definovat i smysl vznikajího divadelního hnutí: postavit proti přebujelosti široce pojímaných, falešně monumentálních inscenací "kamenných" divadel kaleidoskop prostých, nenaondulovaných výroků o událostech ze včerejší ulice, z obyčejného denního života. 
Tahle průkopnická kapitola proto nese právem na štítě titul "malých forem", i když svým významem rozhodně malá nebyla. Nalezeno bylo tentokrát už jedno - směr, který byl společný najednou několika skupinám nadšenců, dychtících sdělit své pocity veřejnosti. Ale hledalo se všechno ostatní. Způsoby, jak co nejostřeji, nejpřesvědčivěji předvést obecenstvu vlastní, osobitý pohled na svět, to jest na okolí bližší i vzdálenější, na přítele, nepřítele i na sebe. Lidé, kteří by byli schopni tomuto způsobu vyhovět, a na prknech, která ještě zdaleka neznamenala ani ten okresní svět, se upřímně, nekonvenčně, otevřeně projevit. Prostředky, které by celou tuhle produkci umožnily, prostředky obvykle skromné, vybrané po malých částkách od důvěřivých diváků a rozdělené pak větším dílem na výrobní náklady a zcela nepatrným dílem na odměny tvůrcům. Sál, kde by se nadšení a nápady daly za daných podmínek uskutečnit, což většinou znamenalo dát nejdřív místnost -když už nějaká byla - vlastníma rukama zgruntu do pořádku a vlastníma rukama v ní zajistit nejnutnější provoz. 
Který soubor tohle všechno postupně a s rozličným úspěchem v jednotlivých bodech nabyl, měl naději na trvání delší než pět představení. Vznikalo mnoho skupin. Mnohé z nich nepřežily ani těch pět večerů. Ale ty, co uspěly, přežily už víc než pět let a chystají se zřejmě na existenci podstatně delší. Historie další činnosti vzniklých souborů je pestrá a rozmanitá a bude stručně zachycena v charakteristikách jednotlivých divadel, zastoupených na dvou našich deskách. Společné té historii bylo samozřejmé nalézání vlastní tváře a postupná specializace ve zvolených žánrech. Už ne pouze kabaretní mozaika různorodých čísel, ale soustavné pokusy o ucelený jevištní tvar, kterému sice lze říkat "hra", ale jenž si jen z daleka všímá ustálených konvencí běžné dramatiky. Byl to také odraz nutnosti přejít od počátečních poměrů zcela amatérských, při nichž existence divadla stála především na nadšení a obětavosti kolektivu a méně už na příslušných uměleckých schopnostech každého jednotlivce, k nezbytné profesionalizaci uměleckého, technického i administrativního provozu. Zvyšující se nároky autorské a samozřejmě i stoupající požadavky diváků si žádaly už nejen povolaných (a těch bylo zvláště při prvním vzedmutí vlny, která se vždycky brzy stane módou, dost), ale především vyvolených. To jest těch, kteří umějí, kteří mají kromě entuziasmu také talent, a to právě pro tuhle speciální příležitost. 
Tak došla ke své dnešní podobě divadla, reprezentující jedno z neobyčejně pozitivních hnutí v československé kultuře, především pro naprosto jednoznačné úzké sepětí všech těchto souborů se současností, s nevulgarizovanou diváckou potřebou intelektuálního humoru, spontánního jevištního projevu, dobré zábavy. Z "malých forem" vzešla obstojná historická kapitola dějin našeho divadla, ne nepodobná dnes už legendární historií Osvobozeného divadla nebo činnosti E. F. Buriana, což jsou ostatně - vedle řady jiných starších i novějších vlivů - právě nejplodnější otcové tohoto živého snažení. 
Milan Schulz 
 
... 
Výběr z programů divadel, uvedených na těchto dvou deskách, není samozřejmě absolutně reprezentativní. Někdo jiný by jistě vybral jiné úryvky z her a kabaretů, jiné písničky. Snažili jsme se však zachytit podstatné části nejlepších čísel repertoárové palety zvolených divadel, aby tak alespoň zčásti vynikla jejich osobitost a různorodý přístup k vyjádření společných a jednoznačně progresívně zaměřených myšlenek. Pokud jde o písně, nechtělijsme opakovat ty notoricky známé, které si ostatně lze opatřit na jiných deskách, ale pokusili jsme se zase vybrat písničky charakteristické pro určité divadlo nebo i jen hru. Snad si tímto výběrem většina zájemců připomene své autentické zážitky z představení, která jsou kusými úryvky nepostižitelná. 
M.S. 
 
V kompletu z roku 1965 jsou zastoupena ukázkami z představení tato divadla: 
Divadlo Semafor, Praha 
Divadlo Na zábradlí, Praha 
Divadlo Rokoko, PrahaDivadlo Paravan, Praha 
Divadlo v Alfě, Plzeň 
Divadélko poézie, Bratislava 
Tatra revue, Bratislava 
Satirická skupina Divadla Petra Bezruče 
Satirické divadlo Večerní Brno

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.