Rudolf Deyl st.

Josef Kajetán Tyl

Josef Čapek

Maxim Gorkij

Hana Kvapilová

Eduard Vojan

Růžena Nasková

Jan Bor

Viktor Dyk

Henryk Sienkiewicz

Jiří Karásek ze Lvovic

Josef Svatopluk Machar

Václav Vydra st.

Vladimír Jedenáctík

Eduard Bass

Milan Benedikt Karpíšek

William Shakespeare

Marie Pujmanová

František Křižík

Jaroslav Ježek

Jan Neruda

Pavel Eisner

Otokar Fischer

Jaroslav Hurt

Jiří Mahen

Helena Malířová

Ludvík Kuba

Jaroslav Kvapil

Alfons Mucha

Otakar Nejedlý

Gabriela Preissová

Václav Rabas

Antal Stašek

Josef Suk

Bedřich Václavek

Nikolaj Vasiljevič Gogol

Podcasty a Audioknihy od autora Václav Vydra st.. K poslechu online na webu a ke stažení. Nebo poslouchejte v aplikaci Youradio Talk offline.

Miroslav Doležal

Jan Jílek

Zdeněk Štěpánek

Josef Kemr

Karel Čapek

Karel Vček

Vladimír Leraus

David Vejražka

Naďa Gajerová

Stanislav Neumann

Bohuš Záhorský

Alfred Strejček

Libuše Havelková

Rudolf Hrušínský

Ladislav Pešek

Josef Hora

Jiří Dohnal

Otomar Krejča

Eduard Kohout

Josef Velda

Jaroslava Tvrzníková

Blanka Bohdanová

Dana Medřická

Radovan Lukavský

Alena Kreuzmannová

Otakar Brousek st.

František Halas

Slvka Budínová

Jarmila Krulišová

Růžena Merunková

Bedřich Karen

Ladislav Boháč

Josef Bohuslav Foerster

Saša Rašilov st.

Jiřina Petrovická

Radoslav Brzobohatý a další

Marie Vášová

Zdeněk Dítě a další

Čestmír Řanda

Jana Hlaváčová

Luděk Munzar

Martin Růžek

Alois Musil

Libuše Švormová

Leopolda Dostalová

Zdeňka Baldová

Marie Hübnerová

Václav Postránecký

Eva Boušková

Petr Bezruč

Autobiografie a biografie

Dramatizace

Film, divadlo, rádio a TV

Klasika

Poezie

Umění a zábava

Radioservis

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon a.s.

Národní umělec Václav Vydra 100 let

Původní LP album 0 18 1850 "Národní umělec Václav Vydra 100 let" vydal Supraphon v roce 1975 - nyní titul s úryvky z tvorby VÁCLAVA VYDRY(*29.4.1876 - 7.4.1953) vychází poprvé digitálně.

Divadlo, divadlo, divadlo / Josef Kajetán Tyl

Divadlo, divadlo, divadlo - miniserie určená pouze pro digitální prodej je věnovaná divadlu a autorům s divadlem spjatým. 
 
Josef Kajetán Tyl (4.2.1808 – 11.7.1856) byl český dramatik, režisér, herec, překladatel, divadelní kritik, spisovatel a novinář. 
Byl nejvýraznější osobností českého divadla ve 30. a 40. letech 19. století, osobností reprezentující mladou romantickou uměleckou inteligenci, kterou si získal svojí vzdělaností a všestranným uměleckým talentem. Pro divadlo se nadchl již za studií; navštěvoval německá i česká divadelní představení. Snahy o nové české divadlo byly hned od počátku spjaty s jeho jménem - nebyl spokojen s úrovní českých představení ve Stavovském divadle, toužil založit vlastní divadelní společnost, což se mu pro nedostatek prostředků nedařilo. 
Byl členem kočovných divadelních společností, upravoval pro ně hry; aby vyřešil svoji finančí situaci, s pomocí přátel získal místo písaře ve vojenské kanceláři. I nadále pak věnoval svůj volný čas divadlu a literatuře.. V roce 1833 se stal redaktorem časopisu "Jindy a nyní", který po roce přejmenoval na "Květy české", později na "Květy". Psal pro ně své povídky a básně, překládal práce uznávaných autorů. 
Ve svých divadelních hrách se nechal inspirovat díly rakouských divadelníků, byla mu blízká jejich snaha spojit komerční záměry s výchovnými cíly. 
Tyl se ale více soustředil na morální aspekt svých her, než na záměr diváka pobavit. 
Mezi jeho nejznámější díla patří Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, Tvrdohlavá žena aneb Zamilovaný školní mládenec, Paní Marjánka, matka pluku, Paličova dcera, Lesní panna aneb Cesta do Ameriky, Strakonický dudák aj.

Revizor

Zaposlouchejte se do mistrovské scény, kdy notně podroušený Chlestakov rozvíjí velkolepou vizi o důležitosti své osoby předstíráním, že je místo obyčejného úředníka vysoce postavenou osobou, revizorem, který může ohrozit postavení a majetkové poměry v městečku, které se nachází v jakési Gubérii v Ruském Impériu. 
Premiéra Revizora se uskutečnila v roce 1836 a sklidila tvrdou kritiku: autor – tehdy mu bylo sedmadvacet let – se prý dopouští cynického a zlovolného pomlouvání Ruska. Že komedie nebyla stažena, o to se přičinil sám car Mikuláši I., který podle vyjádření Gercena při ní „umíral smíchy“. 
Revizor je jednou z nejhranějších komedií světového dramatu. – Proč? – Jednak asi proto, že (ne)mravy papalášů, a nejen těch provinčních, jsou vždy a všude stejné. V čase a prostoru se sice lehce liší svými projevy, ale nikoli podstatou: nadutostí, omezeností, hrabivostí, šejdířstvím, lhaním … V příběhu potentátů městečka, jež se snaží vlichotit domnělému revizoru z „centra“, navíc Gogol dokázal ony „kvality“ vyjádřit s takovou  naléhavou konkrétností, že se z Chlestakova a ze všech těch Bobčinských, Dobčinských a Děržimordů, z nichž ždíme peníze, staly nesmrtelné typy.
Rozhlasová nahrávka z roku 1973.

Vydra: Má pouť životem a uměním

Václav Vydra starší (*29. dubna 1876 - †7. dubna 1953) 
se narodil do rodiny vojenského hudebníka a kapelníka. V prvním divadelním angažmá byl v letech 1907 - 1913 v Plzni, 
v letech 1913 - 1922 byl hercem a režisérem ve Vinohradském divadle, kde krátce zastupoval K.H.Hilara při jeho odchodu do Národního divadla. 
Sám byl Národním divadlem angažován v roce 1922, zde také působil jako režisér. 
Vytvořil zde mnoho výrazných postav, např. v divadelních hrách Král Lear nebo Julius Caesar od W. Shakespeara, Bílá nemoc od Karla Čapka a další. 
Nahrávku s vyprávěním Václava Vydry a s ukázkami z jeho rolí posíláme na digitální prodej u příležitosti 60. výročí jeho úmrtí.

Noví hrdinové okamžiku 2

Z komentáře Bohumila Bezoušky k původnímu 2LP albu 1218 0661 "Noví hrdinové okamžiku" vydanému Supraphonem v roce 1985 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: 
Nebyla to jen snaha přispět k oslavě 100. výročí otevření Národního divadla, co mě přivedlo k myšlence napsat pokračování Průchových Hrdinů okamžiku. Osudy, touhy, myšlenky a názory starých herců mě průběžně zajímaly už od mých divadelních začátků. A jak šel život u divadla, množily se i vlastní poznatky, prožil jsem leccos, co tvořilo tu i tam analogii, a teprve pak jsem monology mohl napsat - a to bez ohledu na jakékoli jubileum. HRDINOVÉ OKAMŽIKU! Dovolil jsem si použít titulu Jaroslava Průchy nejen proto, že o žádném lepším prozatím nevím, ale především proto, že myšlenka zpodobnit a zpřítomnit některé z herců naší slavné divadelní minulosti není má a je výhradně Průchova. Milý Jaroušek Průcha! Určitě by mně neměl mou troufalost 
za zlé - jeho monology ze čtyřicátých let čekaly na pokračovatele stejně jako budou moje čekat na svého....Nemusím snad dodávat, že monology tak jak jsou, nebyly nikdy prosloveny. Jsou v nich jen fakta, slova a myšlenky té které postavy a úkolem mé fantazie bylo dát jim tvar monologu. Stál jsem někdy před stejným problémem jako Průcha. Nabízela se mi lákavá témata jako Zdeněk Štěpánek, Jiří Steimar, František Roland, Bedřich Karen, Saša Rašilov, Míla Pačová, Leopolda Dostalová a jiní, ke kterým jsem sice měl blízko a osobně je znal, ale které má divák ještě příliš v živé paměti: couvl jsem před nimi, stejně jako Průcha kdysi couvl před Vojanem a nechal o něm pouze vyprávět Pravoslava Řadu. Myslím si, že Václav Vydra a Rudolf Deyl s Růženou Naskovou jsou pro dnešek mezi hranicí a lze jen čekat, až přijde Průchův a můj pokračovatel, který se možná teprve učí číst a psát. 
Když jsem dokončoval první verzi své práce, umíral Jan Pivec. Často jsem s ním o pásmu monologů hovoříval a četl jsem mu z nich. Měl jsem radost z jeho zájmu a vyslechl jsem řadu jeho moudrých rad. A tak památce velkého českého herce Jana Pivce své monology připisuji. 
Nuže, prosím, poslouchejte! 
 
Pozn.vydavatele: pro digitální vydání jsme zvolili vydání nejprve prvního LP původního kompletu (kat.číslo VT 0607-2, r. 2019) 
Druhé LP vychází právě nyní!

Ač zemřeli - ještě mluví 2.

Původní LP album 1018 2681 Ač zemřeli - ještě mluví II. vydal Supraphon v roce 1979 - nyní album vychází poprvé digitálně. 
Titul je složen z vyprávění a z dokumentů o osobnostech našeho kulturního života jako např. Eduard Bass, Josef Čapek, Helena Malířová, Gabriela Preissová, Alfons Mucha, Jaroslav Ježek, Václav Vydra a mnoho dalších. 
Průvodní slovo mají Zdeněk Štěpánek a Milan Friedl, dokumenty a texty vybral k vydání dr. Jan Wenig

Quo vadis

Když v roce 1896 napsal Henryk Sienkiewicz (1846–1916) román Quo vadis, byl už proslulým polským spisovatelem. Teprve Quo vadis z něj však učinilo světoznámého autora a příběh z doby Neronovy byl také hlavním důvodem, proč byla Sienkiewiczovi v roce 1905 udělena Nobelova cena za literaturu. Příběh lásky římského patricije ke křesťanské dívce se odehrává na pozadí velké a tragické historické epochy postupného pádu Říma. Rozhlasová nahrávka z roku 1968 v režii Jana Bergera.

Český Slavín

Původní LP komplet DM 15107-111 "Český Slavín" vydal Supraphon v roce 1964 - nyní komplet vychází poprvé digitálně. 
Průvodní slovo Milana Friedla uvozuje, doplňuje a provází nahrávky hlasů, vzpomínek, názorů či recitace vlastního díla vynikajících osobností české kultury 
(např. Josefa Hory, Vítězslava Nezvala, Františka Halase, Konstantina Biebla, Petra Bezruče, Eduarda Basse, Jiřího Mahena, Heleny Malířové, Gabriely Preissové, 
Karla Čapka, Václava Vydry a mnoha dalších básníků, spisovatelů, malířů, skladatelů a herců). 
Leckteré dokumentární záznamy jsou technicky velmi nekvalitní, jejich cena je však historická; tkví v jejich autentičnosti, v možnosti "poznat JE", 
alespoň malinko nahlédnout do "JEJICH" myšlenek, poznatků a názorů - na svoji dobu, na umění či život jako takový.

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.