Výběr ze zahraničního tisku: Důvody odkladů jednání o íránském jaderném programu; nepokoje v USA

Zahraniční média ze dne 26. listopadu si všímají bezpečnostní dohody mezi Ruskem a Abcházií, ale také důvodům, proč se nedaří ujednat dohodu o íránském jaderném programu. Tisk si všímá také nepokojů ve Spojených státech v souvislosti s propuštěním policisty, který zastřelil černošského mladíka ve městě Fergusonu.

Deník The Moscow Times píše o smlouvě, kterou v pondělí uzavřel ruský prezident Vladimir Putin s autonomní Abcházskou republikou. Dohodu kritizovala kromě gruzínské vlády také Evropská unie a Severoatlantická aliance. V Soči podepsaná smlouva o bezpečnostní spolupráci, která má Abcházii se čtvrtmilionem obyvatel zajistit investice ve výši 111 milionů dolarů, nerespektuje podle Bruselu suverenitu Gruzie. Na té Abcházie vyhlásila nezávislost, uznanou ovšem jen několika zeměmi včetně Ruska.  Jak uvádí ruský deník The Moscow Times, podle gruzínského kabinetu je tato dvoustranná smlouva jen předehrou k ruskému vojenskému záboru Abcházie.

 

Americký Foreign Policy přináší důvody, proč v řádném termínu Írán s Američany nepodepsal mezinárodní smlouvu o jaderném programu. Jsou prý jednoduché: íránský prezident Ruhání a jeho ministr zahraničí nemají doma tak velké slovo jako ajatolláh Chamenejí. Teherán beží na dlouhou trať a není tlačen volebními obdobími, čili na smlouvu nespěchá tolik jako Washington, který zároveň příliš spoléhá na svou vyjednávací pozici. Termín dohody se posunul na rok 2015 a další jednání budou pokračovat v prosinci. Sedm měsíců jednání navíc není podle expertů na škodu. Pokud se ale dohoda neuzavře ani potom, ohrozí to smlouvy o nešíření jaderných zbraní po celém světě.

 

Americký policista Darren Wilson řekl televizi ABC News, že má čisté svědomí a zabíjel v sebeobraně. Srpnový incident, při kterém byl ve městě Ferguson ve státě Missouri zastřelen černošský teenager bělošským policistou, eskaluje dalšími protesty, kvůli nimž byly do města povolány jednotky národní gardy. Americký deník USA Today kritizuje postup policie, která po zrušení rozsudku takzvané velké poroty nepřipravila ulice na protestní bouře. V pondělí bylo zatčeno nejméně šedesát osob a majitelé místních obchodů si stěžují na nedostatek ochrany. I v noci na dnešek násilí pokračovalo.  Incident už několikrát komentoval i prezident Spojených států.

 

Deník New York Times otiskuje globální zprávu o obchodování s lidmi za rok 2014 a upozorňuje na nebezpečný trend – každou třetí obětí ilegálního přeshraničního transferu lidí se stává dítě. V oblastech Afriky a Blízkého východu je dětí dokonce víc než polovina. Úřad OSN se sídlem ve Vídni, který od roku 2010 obchod s lidmi statisticky monitoruje , potvrzuje, že hlavní motivací zůstává obchod za účelem vynucované prostituce. Stále více obětí je ale nuceno také k otrocké práci v dalších oblastech, uzavírá analýza v americkém deníku.

 

Britský The Independent registruje včerejší vystoupení papeže Františka v Evropském parlamentu, kde hlava katolické církve apelovala na europoslance kvůli nelegálnímu přistěhovalectví do Evropy. Podle papeže by měla Evropa i se svou legislativou pomáhat běžencům, kteří se snaží dostat k jejím břehům a neudělat nakonec ze Středozemního moře jeden velký podmořský hřbitov. Papež zároveň upozornil, že poněkud zastaralý a vyčerpaný evropský kontinentn podle něj potřebuje novou energii, kterou by mu mohli právě dodat přistěhovalci.

 

Severokorejský vůdce Kim Čong Un chce posílit domácí protiamerickou propagandu i výchovu na školách. Podle slovenského deníku Pravda v tomto duchu při včerejší návštěvě vojenského muzea označil Američany za lidožrouty, proti kterým je třeba vést totální válku. Podle zdrojů citovaných deníkem Pravda tak Severní Korea reaguje na rezoluci Valného shromáždění OSN z 18. Listopadu, kteár žádá postavit vedení v Pchjongjangu před mezinárodní tribunál za zločiny proti lidskosti.

 

Už i na dánském ostrůvku Funen se množí drogoví dealeři, kteří dětem prodávají marihuanu z auta. Překupníci tak komplikují důkazní řízení, protože dánská policie nemá dost pochůzkářů na to, aby v regionu tento druh trestné činnosti uhlídala. Ředitelé místních škol sice vědí o konkrétních žácích, kteří marihuanu kouří, ale připouštějí, že zdaleka nemusí vědět o všech. Podle deníku Copenhagen Post je to třeba řešit společně s rodiči dotyčných dětí.

 

Týdeník The Economist vysvětluje, proč se Američané vracejí k heroinu. V 90. letech tam vyšel heroin z módy, když ho vytlačil crack a v uplynulém desetiletí v Evropě počet jeho uživatelů klesl o třetinu. Ve Spojených státech ho ale letos vyzkoušelo 700 tisíc lidí – tedy dvakrát víc než před deseti lety. Příčiny jsou následující – stále složitější je sehnat drogy jako OxyContin na předpis – ty bere 11 milionů Američanů, ale zneužití je stále složitější s propojenými databázemi pacientů. A tak odmítnutí zákazníci hledají náhražku v heroinu. Také rostou zásoby a nabídka s desetkrát rozsáhlejšími plantážemi máku pro výrobou opiátů v Mexiku. Navíc se s postupnou legalizací cannabis v USA neprodá tolik marihuany ilegálně, a tak někteří dodavatelé přecházejí na heroin.

 

Zdroj: Zahraniční média

Výběr ze zahraničního tisku: Důvody odkladů jednání o íránském jaderném programu; nepokoje v USA

reklama

Další články

Youradiotalk.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio talk.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.