reklama

Hlavní zprávy z byznysu: Rusko se vzdalo projektu plynovodu South Stream, narážel na nesouhlas EU

Rusko se vzdalo plánu výstavby alternativního plynovodu pro Evropu, který by vedl přes Bulharsko a Maďarsko,  protože projekt opakovaně narážel na nesouhlas Evropské unie. Zároveň s ukončením projektu South Stream za 40 miliard dolarů chce Rusko přesměrovat dodávky do jiných zemí, například do Turecka.

Mohlo by vás zajímat

Projekt plynovodu South Stream měl dodávat ruský plyn do střední Evropy jinou trasou, než přes Ukrajinu. Evropská komise projekt kritizovala a v červnu přípravné práce na doporučení komise pozastavilo Bulharsko, kvůli anexi ukrajinského Krymu Ruskem.

Komise poukazovala u projektu hlavně na rozpor s unijním nařízením, že dodavatelé plynu nesmějí mít kontrolu nad plynovody. South Stream měl patřit firmám, spojených s ruským plynárenským průmyslem.

Putin slíbil Turecku větší dodávky zemního plynu za nižší cenu

Konec projektu South Stream oznámil ruský prezident Vladimir Putin na návštěvě Turecka. Zároveň oznámil záměr Ruska dodávat více plynu do Turecka. Rusko podle Putina přesměruje dodávky surovin do jiných regionů.

Ruská dodávka do Turecka se zvýší o tři miliardy metrů krychlových ročně. Putin se také dohodl se svým tureckým protějškem Recepem Tayypem  Erdoganem na konečné podobě  rusko-turecké dohody, díky které se má navýšit kapacita plynovodu Blue Stream, jenž přivádí ruský plyn přes Černé moře do Turecka. 

Součástí spolupráce mezi oběma zeměmi může také být vybudování zásobníků plynu v oblasti turecko-řeckých hranic, odkud by se pak dodávala surovina do zemí, které o ni budou mít zájem.

V diplomatických otázkách ale panují mezi oběma zeměmi rozpory. Erdogan patří k hlavním kritikům syrského prezidenta Bašára Asada a přeje si jeho sesazení, zatímco Rusko je jedním z důležitých spojenců Sýrie. Střet zájmů způsobuje i ruská anexe Krymu. Turecko má totiž úzké vazby na krymskou tatarskou populaci.

 

Ropa klesla na nejnižší úroveň za 5 let jako reakce na rozhodnutí OPEC neomezit dodávku

Cena ropy včera klesla na nejnižší úroveň za 5 let jako reakce na rozhodnutí  OPEC minulý týden, že kartel nesníží těžbu v reakci na rozmach produkce ve Spojených státech. Ropa typu Brent klesla během včerejšího obchodování na 67,53 dolaru za barel. Dnes se obchoduje na úrovni kolem 68,40 dolarů.

Ropný trh zažívá období klesajících cen kvůli nárůstu produkce v severní Americe a kvůli slabé světové poptávce. Produkce z USA je nejvyšší za 30 let díky nové technologii těžby z břidličných ložisek. Kartel zemí vyvážejících ropu, který dodává asi 40 procent celkové světové spotřeby, se na svém zasedání 27. listopadu neshodl na snížení denní kvóty těžby, po kterém volaly země jako Írán a Venezuela.

 

Írán bude pokračovat v přeměně uranu na jaderné palivo

V souladu s prodlouženou dohodou se světovými mocnostmi z podzimu 2013  bude Írán pokračovat v přeměně svého obohaceného uranu na palivo do jaderných reaktorů, aby byl méně využitelný k výrobě nukleárních zbraní. Dohodu o íránském jaderném programu se doposud nepodařilo obnovit. S odvoláním na diplomatické zdroje to dnes uvedla agentura Reuters.

Komplexní dohodu Íránu s USA, Francií, Británií, Čínou a Ruskem o íránském jaderném programu se nepodařilo vyjednat ve stanoveném termínu do 24. listopadu. Jako nový konečný termín si stanovili konec června příštího roku, což bude už druhé prodloužení lhůty pro získání komplexní dohody.Na jejím základě by měl Teherán omezit svůj jaderný program výměnou za ukončení sankcí, které svazují íránskou ekonomiku. V platnosti tak zůstává dohoda z podzimu minulého roku, která stanovuje, že Írán pozastaví své nejvíce sporné jaderné aktivity a získá za to omezené uvolnění sankcí.

Írán bude na základě nového prodloužení dohody v přeměně uranu na jaderné palivo pro elektrárny pokračovat tempem pěti kilogramů měsíčně, tvrdí diplomatické zdroje. Během sedmi měsíců by tak měl upravit 35 kilogramů uranu.

 

Ukrajinský parlament dnes bude sestavovat novou vládu, chce v ní i cizince

Dnes bude nově zvolený parlament na Ukrajině jednat o jmenování příští koaliční vlády. Do  jejího čela se postaví Arenij Jaceňuk, který v čele vlády provizorně stojí už od února. Členové budoucí vládní koalice, tedy Blok Petra Porošenka, Lidová Fronta, Radikální strana, hnutí Svépomoc a Vlast,  prý zvažovali desítky ministerských kandidatur, o konečném vládním seznamu má rozhodnout dohoda šéfů parlamentních frakcí. Parlament má dnes projednat i zákon, který umožňuje zasednout ve vládě osobám s cizím pasem. Vítězný Blok Petra Porošenka (BPP) chce totiž do vlády doporučit tři kandidáty, kteří jsou cizinci.

Podle prezidente Porošenka země rozložená korupcí potřebuje ve vládě schopné manažery nezatížené vazbami na ukrajinské oligarchy. Podle šéfa jeho strany BPP Jurije Lucenka bude ve vládě nejméně pět cizinců, pozornost je prý hlavně zaměřena na USA a Kanadu.

 

Zdroj: ČTK

Hlavní zprávy z byznysu: Rusko se vzdalo projektu plynovodu South Stream, narážel na nesouhlas EU Foto: shutterstock.com

reklama

Další články

Youradiotalk.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio talk.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.