7. díl: Miliardy z ČEZ a druhá černá díra

Podpořte naší investigativní práci na https://tykacuvsvet.cz

Pavel Tykač má rozehrané dvě souběžné partie se státem. Jako menšinový akcionář skupiny ČEZ má silné slovo ve vyjednávání o ceně při zestátnění výrobní části koncernu. Zároveň se domáhá, aby mohl vynaložit nižší částku na rekultivace vydolované krajiny na Mostecku. V závěrečném díle podcastové série Tykačův svět odkrýváme, jaké karty miliardář drží.

Pavel Tykač je jedním z nejdůležitějších hráčů české energetiky. Kromě hnědouhelných dolů mu v Česku patří také velké elektrárny a teplárny. Zároveň je významným akcionářem polostátní skupiny ČEZ.

A právě ČEZ se stal jedním z hlavních témat vlády premiéra Andreje Babiše. Kabinet, který ve skupině kontroluje zhruba sedmdesát procent akcií, chce změnit její vlastnické uspořádání a získat plnou kontrolu nad výrobní částí.

ČEZ je nejdůležitější energetická společnost v zemi. To, za jakou cenu stát vykoupí ostatní vlastníky a co s firmou udělá dál, ovlivní energetickou bezpečnost, veřejný rozpočet i cenu elektřiny v Česku. A Pavel Tykač bude v tomto rozehraném zápasu jednou z klíčových postav, které Andrej Babiš nemůže ignorovat.

Tykač oficiálně přiznává, že přes firmu Belviport Trading drží tři procenta akcií ČEZ. To z něj dělá druhého největšího akcionáře hned po státu.

V zákulisí se však objevují i výrazně vyšší odhady. Důležitá je hranice deseti procent. Stát se totiž potřebuje dostat alespoň na devadesát procent akcií, aby mohl zbývající minoritní akcionáře vytěsnit neboli vykoupit jejich akcie i bez jejich souhlasu. Pokud ale Tykač spolu se spřízněnými investory ovládá více než deset procent, stát se bez dohody s ním na potřebnou hranici nedostane. Musí se s ním proto domluvit, a to především na ceně.

Druhý Tykačův lom na Mostecku

Současně Tykač se státem řeší, kolik budou jeho těžařské firmy platit z bývalých rezerv na rekultivaci krajiny na Mostecku. Po stále trvajících tahanicích o peníze po lomu ČSA se podobná situace rýsuje také u dalšího lomu.

Při mapování případu lomu ČSA jsem ale zjistila, že tím celý příběh zdaleka nekončí. Pavel Tykač totiž netěží uhlí jen u Horního Jiřetína. Na druhé straně Mostu, jihozápadně od města směrem na Chomutov, provozuje další rozsáhlý hnědouhelný lom – Vršany. O budoucnosti Vršan se právě teď rozhoduje na ministerstvu životního prostředí.

Část úředníků prosazuje, aby byla přímo ve vládním usnesení jasná pojistka. Částka má být v případě vršanského lomu tentokrát určená hned na začátku, aby s ní později nešlo hýbat. A celý rozdíl, který Tykač na úklidu dolu ušetří, má dát do státního rozpočtu. Jakým způsobem a zda-li vůbec se skrze státní kasu dostanou peníze zpět do regionu, není v tuto chvíli jasné. A otazníky zůstávají i nad sporem o peníze z lomu ČSA, kde ani po roce nemáme odpověď na otázku, zda peníze dostanou zasažené obce.

Oligarchizace Česka

Na začátku to vypadalo jako příběh jednoho těžaře a jednoho lomu. Během pátrání se ale postupně ukazovalo, jak silné postavení si Pavel Tykač v Česku vybudoval. Vlastní totiž aktiva, bez kterých se stát v některých chvílích neobejde. Když vláda řeší energetickou bezpečnost, musí se zabývat jeho elektrárnami. Když chce ovládnout ČEZ, musí počítat s jeho akciemi. Tykačův svět ukázal, že nejde jen o příběh jednoho miliardáře, ale o mnohem širší problém – oligarchizaci.

Nemusí mít podobu úplatku ani přímého ovládání politiků. Začíná ve chvíli, kdy jeden člověk nahromadí tolik ekonomické, mediální a politické síly, že ho stát nemůže při důležitých rozhodnutích ignorovat. Pavel Tykač, Jan Dienstl ani Andrej Babiš mi během celého roku na zásadní otázky neodpověděli.

Tykačův svět ale není neviditelný. Zanechává po sobě smlouvy, schůzky, politické kontakty, vytěženou krajinu a miliardové účty, o které se nakonec vede spor. Příběh Pavla Tykače je přitom jen jedním příkladem toho, jak se v Česku mohou velké peníze postupně proměňovat v politický a společenský vliv. Každý z nejbohatších Čechů si vybudoval vlastní svět. Opírá ho o jiné firmy, jiné kontakty, jiná média a jinou část politiky. Otázka ale zůstává stejná. Kde končí legitimní prosazování podnikatelských zájmů a kde už začíná moc, které se stát nedokáže postavit?

Jestli se mechanismy, které jsme popsali u Pavla Tykače, opakují také u dalších českých oligarchů, budu zjišťovat dál.

Tykačův svět tady končí. Pátrání po tom, kdo a jak v Česku proměňuje peníze v politický vliv, ale teprve začíná.

K tématu přinášímé i sérii textů, které najdete na webu Deníku N: https://denikn.cz/tag/tykacuvsvet/

Podcastovou sérii Tykačův svět vám Deník N přináší zcela zdarma. Podpořte naši investigativní práci na https://tykacuvsvet.cz

Podcast Tykačův svět vznikl ve spolupráci se Storylab.

Tvůrčí tým

Námět: Zdislava Pokorná Režie: Damian Machaj (Storylab) Střih: Režie: Damian Machaj (Storylab) a Idni Beganovič Producentka: Tereza Kozáková Dramaturgie: Hana Němečková (Storylab) a Tereza Kozáková Editoři: Tomáš Pergler a Michael Švec Zvukový mix: Anna Žihlová