Představte si, že byste s druhým člověkem mluvila tak, jak občas mluvíte sama k sobě: „No nazdar, ty dneska zase vypadáš!“ „Pane bože, v tomhle máš strašně velkej zadek.“
Možná vám to teď přijde vtipné, ale ruku na srdce, dovolila byste si takhle mluvit s jinou lidskou bytostí? Pravděpodobně ne. Přesto hovory, které občas vedeme sami se sebou, bývají zničující: „To nezvládnu. Jak se to mohlo stát? Nikoho nezajímám. Atd.“
Navíc my ženy k sobě umíme být velmi tvrdé. Naše hodnocení však nevychází z toho, jak se věci ve skutečnosti mají, ale z našeho strachu, že nejsme dost dobré...
Představte si, že byste s druhým člověkem mluvila tak, jak občas mluvíte sama k sobě: „No nazdar, ty dneska zase vypadáš!“ „Pane bože, v tomhle máš strašně velkej zadek.“
Možná vám to teď přijde vtipné, ale ruku na srdce, dovolila byste si takhle mluvit s jinou lidskou bytostí? Pravděpodobně ne. Přesto hovory, které občas vedeme sami se sebou, bývají zničující: „To nezvládnu. Jak se to mohlo stát? Nikoho nezajímám. Atd.“
Navíc my ženy k sobě umíme být velmi tvrdé. Naše hodnocení však nevychází z toho, jak se věci ve skutečnosti mají, ale z našeho strachu, že nejsme dost dobré...
Každý máme svůj osobní příběh, své zkušenosti i bolístky, které nás ovlivňují a někdy nám i komplikují život. Třešničky pro duši Vám v pár minutách ukazují cestu, kudy se vydat, když se v partnerském, rodinném nebo profesním soužití dostanete do slepé uličky. Jsou jako pohlazení nebo pomocná ruka, které se můžete chytit vždy, když to budete potřebovat.