Putin jako egomaniakální děcko, které se v Čaroději z Kremlu chopilo šance | Recenze do uší

„Víte, čí tvář na nás poslední roky odevšad kouká málo? Vladimíra Putina! Pojďme se na něj dívat dvě a půl hodiny v kuse, vždyť kdo by na něco takového neměl chuť!“ Těžko říct, kolik potenciálních diváků a divaček pronese tato slova, když uvidí plakát na Čaroděje z Kremlu, film sledující reálný vzestup profesního špiona optikou fiktivního mistra PR. Někdy to ale holt není o zábavě a pánbůh ví, že té se od Vladimira Vladimiroviče příliš nedočkáme. Což neznamená, že nejde o produktivní zážitek.