
Časosběr jako filmové zrcadlo | Helena Třeštíková a Bára Basiková o natáčení napříč dekádami
Říká se, že život dává smysl až zpětně. Jaké je dočkat se vlastního filmového portrétu, který mapuje padesát let vašeho života? Co vlastně s vámi udělá, když vás kamera sleduje roky a postupně z jednotlivých situací skládá váš filmový obraz, který nikdo dopředu neumí přesně naplánovat? Časosběr patří k nejpozoruhodnějším dokumentárním metodám, a nikdo není povolanější o něm promluvit než režisérka Helena Třeštíková. Spolu s ní a protagonistkou jejího nejnovějšího filmu, zpěvačkou Bárou Basikovou, si v našem podcastu Martin Mažári povídal o tom, jak se takový film rodí, co všechno při něm nelze kontrolovat, jak náročné je po letech vybírat z nasbíraného materiálu to podstatné a jak zvláštní může být pro samotného protagonistu sledovat vlastní minulost s odstupem času. Na příkladu nového dokumentu o Báře Basikové, který se divákům představí mj. na nadcházejícím karlovarském festivalu, tak otevírají mnohem širší debatu o autenticitě, paměti a o tom, co všechno zpětně dokáže o člověku odhalit kamera. Do distribuce výsledek vstoupí 17. září.
