Řešidlo #382: Jak neztrácet víru, když nám vztahy zatím nepřejí

Dnešní téma: „Petře, určitě si mě už nepamatujete, ale chci ještě jednou poděkovat za Váš čas, který jste věnoval setkání se mnou před více než dvěma lety. Tehdy jsem byla ve velmi bolestivém vztahu a chtěla si vzít život. Vy jste mi řekl, ať to nedělám, že za čas může být všechno jinak. Že můžu být naopak šťastná a mít vedle sebe člověka, který mě bude milovat a já jeho. A ať to nedělám nejen kvůli sobě, ale ani kvůli němu, tomu člověku, který na mě už někde čeká. A ať to nedělám taky kvůli našemu dítěti, které by se nikdy nenarodilo, kdybych to udělala. Dnes jsem porodila, mám vedle sebe skvělého chlapa a on sám mě požádal, abych první oznámení o tom, že jsem maminka, poslala Vám. Měl jste pravdu, Petře, to je vše, co jsem Vám chtěla.“