Řešidlo #317: Jak si nebrat osobně hlasy, že něco nedokážu

„Pane Casanovo, neuvedu svůj věk, protože byste mi nemusel chtít odpovědět. Přála bych si, abyste si myslel, že jsem už velká, i když nejsem. Píšu Vám kvůli mamince. Trápí se a já jí neumím pomoci. Z mnoha stran slýchá, že něco nezvládne. Od babičky, od tatínka, který nežije s námi, i od svých kamarádek, které ji litují, že zůstala se mnou sama. Maminka se snaží, hodně pracuje, ale to, že je skvělá, slýchá vlastně jenom ode mě. A mně nejspíš nevěří. Mohl byste jí něco vzkázat?“