
#51 Hodná holka končí: Od poslušnosti k vlastnímu hlasu
❗️Toto je pozvánka k bonusové video epizodě, kterou najdete na našem Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu
___
Ahoj, vítejte u nové bonusové epizody! V klasickém dílu jsme si rozebraly, že syndrom hodné holky není žádná diagnóza, ale šikovně naučená směs sebeumlčování, strachu z konfliktu, perfekcionismu a neustálého přizpůsobování se. Ještě než se ale ponoříme do toho, jak z toho ven, chceme vám moc a moc poděkovat za vaši podporu tady na Forendors. Velmi si jí vážíme! 💛
Dnes už nebudeme tolik řešit, kde se tyhle vzorce vzaly. Podíváme se na to, co s tím v běžném životě – v momentech, kdy po nás někdo něco chce a naše ústa řeknou „jasně“ dřív, než se k poradě stihne dostavit kalendář, únava a zdravý rozum.
V této bonusové epizodě rozebereme:
-
Proč je to tak těžké? Rozebereme fenomén „amygdalarního únosu“ ( amygdala hijack ). Proč mozek vyhodnocuje nesouhlas skoro jako ohrožení života a proč za své automatické „ano“ vlastně tak úplně nemůžeme.
-
Proč je tak důležité dát si čas? Řekneme si, jak vystoupit z rychlého cyklu people-pleasingu pomocí jedné univerzální věty a jak se přes malé volby pomalu vracet k vlastní autonomii.
-
Řekneme si, jak si vést žebříček dyskomfortu, jak pracovat s pocity viny a proč „pocit viny není důkaz provinění“. Nebude chybět ani lekce z asertivity.
-
Co dělat, když okolí na vaše nové hranice reaguje zmateně? A jak se vyhnout pasti dalšího perfekcionismu – protože cílem není být „nejlépe ohraničená žena v okrese“, ale rozšířit okruh lidí, ke kterým patří laskavost, konečně i o sebe.
Otázka pro vás: Kdy naposledy jste se přistihli, že vaše ústa řekla „ano“, i když celý váš vnitřní systém křičel „ne“? A co vám pomáhá vracet se k vlastnímu hlasu? Napište nám do komentářů pod epizodou! 👇
Cílem není přestat být laskavý/á. Cílem je, aby laskavost byla vaše volba, ne povinná daň za přijetí. Děkujeme, že jste v tom s námi! Tereza a Karol
