Echo Media

Zpravodajství

Politické zprávy

Maďarizace

Česko-slovenské vztahy

Historie

Rakousko-Uhersko

Národní identita

Současné tření ve vztazích (dopis českého premiéra, reakce Slovenska) a Duka

Současný vztah Čechů ke Slovákům a teze o „Slovákovi“ jako možném českém premiérovi

Vymezení tématu a otázka na slovenské obrození

Cyrilometodějská tradice: odlišné české a slovenské interpretace; socialistická exegeze

Dobrovský, Bernolák a spor o slovenský spisovný jazyk

Revoluce 1848: Slovanský sjezd a Žiadosti slovenského národa

Metternichova centralizace, slovanství a paralely s německým sjednocením

Literární kánon a oddělení identit ve 2. polovině 19. století

Bachovský absolutismus: politická represe vs. ekonomický pokrok

Porážky, Říjnový diplom 1860 a cesta k vyrovnání

Rakousko-uherské vyrovnání 1867 a jeho dopady na Slováky

Maďarizační politika a srovnání s asimilačními procesy jinde

Odlišné podmínky v Předlitavsku a Uhrách; rozvoj Čechů vs. útlak Slováků

Uzavření českého obrození (Albín Bráf) vs. opožděné slovenské; loajalita ke společnému státu

Aktuální Fico–Orbán paralely jako „pěna dnů“?

Dualismus prohlubuje odcizení: dva státy, celní hranice, desetileté hospodářské dohody

Český ‚latentní kolonialismus‘: ekonomický zájem o Slovensko před 1914

Hlasisti, Masarykovy vlivy a konfesní štěpení slovenské společnosti

Evangelíci: kořeny, biblická čeština; katolicismus a zrod ludáctví

Češi jako pokrokáři vs. slovenské tradiční hodnoty; předválečná ambivalence

První světová válka: ztráta legitimity monarchie, diktatura, hlad

Obavy z germanizace a maďarizace; závislost Vídně na Berlínu v létě 1918

Myšlenka československého národa přichází zvenčí; personální zajištění správy po roce 1918

Sudetští Němci (Henlein) a neúspěch národnostního statutu; různé pohledy na válečnou minulost

Slováci se nadvládě Čechů vždy bránili, Češi naopak po vládě Slováka touží

Echo Podcasty

Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo. 

•	Echo Porada
•	Hrot Pavla Štrunce
•	Echo Salon
•	Muži za pultem
•	Výpravy Jiřího Peňáse
•	Pravda neexistuje TM
•  Minulost není historie

<p>Naši předci nebyli vůči Slovákům zdaleka tak otevření, jako my dnes. Jazykově jsme si byli odedávna blízcí, nakonec Dobrovský bral Slováky jen jako český dialekt – něco jako Moravany. To ovšem změnila jazyková odluka v roce 1843, kdy Ludovít Štúr a Jozef Hurban odmítli biblickou češtinu, kterou prosazovali evangelíci. Rakousko-Uherské vyrovnání pak výrazně oddělilo Čechy od Slováků, protože vznikly dva téměř samostatné státy. Spojovala je jen společná zahraniční politika a armáda. Hospodářské vyrovnání obou částí monarchie nastalo každých 10 let. Celní hranice mezi Rakouskem a Uherskem způsobovala, že nevznikl ani česko-moravsko-slovenský trh. O vzájemné izolovanosti svědčí i to, že v Martině třeba nevěděli nic o událostech 28.října 1918, protože se nesměly dovážet noviny. Sblížení Čechů a Slováků a vytvoření společného československého státu v roce 1918 bylo pak výsledkem tlaku dohodových mocností, které po takzvané Sixtově aféře začaly preferovat vznik národních států. V novém samostatném státě ale hráli Češi jednoznačně dominantní roli, zatímco Slováci se s nadvládou Čechů nikdy nesmířili. Nakonec se ale role obrátili, když si Češi zvolili Slováka – navíc se značně problematickou minulostí – za svého vládce.</p>

Aplikace Youradio Talk

Slováci se nadvládě Čechů vždy bránili, Češi naopak po vládě Slováka touží

Poslechněte si podcast