Echo Media

Zpravodajství

Politické zprávy

Francouzská paměť

Gayssotův zákon

Antisemitismus a náboženská nenávist v polské politice

Přechodová spravedlnost

Nacistická ideologie a symbolika ve veřejném prostoru

Propaganda a antisemitismus

Genocida

Polsko a USA

Paměťové zákony

Historická paměť

Extremismus a neonacismus v Evropě

Nacismus a nacistická ideologie

Zločiny z nenávisti a extremismus

Vláda

Antisemitismus a židovská menšina ve Francii

Antisemitismus ve střední Evropě po roce 1989

Akademická svoboda

Právo a spravedlnost (PiS)

Antisemitismus v Evropě

Svoboda slova a debata o historických událostech

Trestní řízení a trestní justice

Lidská práva a výkon práva

Popírání genocidy a historický revizionismus

Popírání holokaustu

Zločin, právo a spravedlnost

Cenzura a svoboda projevu

Antisemitismus ve Francii

Holokaust

Polské dějiny

Trestnost nacistické propagandy

Zákon

Paměť holokaustu

Druhá světová válka

Nacistická propaganda

Pravicový extremismus a antisemitismus v Polsku

Otroctví

Svoboda projevu spisovatelů

Trestní právo

Polsko

Francie

Paměťové zákony obecně

Proč je politici

První dva důvody

Třetí a čtvrtý aspekt

Rizika regulace paměti

Francouzský zákon Gayssot

Další francouzské zákony

Polský spor o dějiny

Polská novela paměti

Maďarské zneužití paměti

Extrémismus posilují i příliš přísné tresty za zpochybňování historie

Echo Podcasty

Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo. 

•	Echo Porada
•	Hrot Pavla Štrunce
•	Echo Salon
•	Muži za pultem
•	Výpravy Jiřího Peňáse
•	Pravda neexistuje TM
•  Minulost není historie

<p>Přísné trestní stíhání nenávistných projevů nebo zpochybňování historie posiluje extrémismus Paragrafy represivních paměťových zákonů často zabránily tomu, aby se otevřený rasismus nebo antisemitismus staly běžnou, normální a tolerovanou součástí našeho veřejného diskurzu. Případy stíhání podle § 405 se nejčastěji týkaly veřejného popírání holokaustu, zpochybňování nacistických koncentračních táborů (např. tábora v Letech u Písku) nebo nověji schvalování válečných zločinů a agresí. Paragrafy 403 a 404 vedly k postihu symboliky (svastiky, SS runy, konkrétní extremistická hesla) a projevů loajality k hnutím potlačujícím práva. V minulosti vedly také k rozbití otevřeně extremistických struktur. Orgánům činným v trestním řízení dala tato legislativa účinné nástroje k zásahům proti militantním neonacistickým a extremistickým skupinám. Příkladem může být např. rozpuštění Dělnické strany v roce 2010 Nejvyšším správním soudem. Zákony také brání před přímou fyzickou a psychickou agresí vůči skupinám obyvatel jako jsou Romové, Židé, příslušníci jiných národností. Aplikace těchto paragrafů naštěstí nevedla k masovému věznění za názory, protože soudy je uplatňují relativně zdrženlivě, někdy až moc, jak ukazuje poslední případ „chirurgů z dovozu“. Populistické strany dokáží totiž velice efektivně využívat represivní paragrafy i kolektivní paměť k vytvoření příběhu o „ohroženém národě“, jehož svobodu slova dusí bruselské a liberální elity. Represivní normy jsou proto v dnešní době jak nezbytným brzdným systémem demokracie, tak i snadným terčem pro populistickou mobilizaci. Vzniká tak oblíbený narativ „Oběti liberální cenzury“. Trestní stíhání za nenávistné projevy nebo zpochybňování historických událostí tyto strany obracejí ve svůj prospěch. Jakýkoliv postih ze strany státu interpretují svému voličstvu nikoliv jako porušení zákona, ale jako důkaz, že „říkají nepohodlnou pravdu“. Vytvářejí obraz, ve kterém jsou „liberální elity“, mainstreamová média a soudy nástrojem k umlčování běžných občanů. Paragrafy o schvalování či podněcování k nenávisti prezentují jako moderní obdobu komunistické cenzury. Proto se s represí v tomto případě musí zvlášť opatrně.</p>

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Extrémismus posilují i příliš přísné tresty za zpochybňování historie

Poslechněte si podcast