Pepík Hipík

Vzdělání

Čechy v krvavé lázni

Dobrodružství poznávání

Výpravy za vědou, rozmanitostí světa a literaturou.

Ukázka z knihy <a href="https://www.databazeknih.cz/knihy/predely-staleti-168214" rel="noreferrer noopener" target="_blank">Předěly staletí – České a světové dějiny v horizontech věků</a>, kapitola: Čechy v krvavé lázni, autor: <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_Charv%C3%A1t" rel="noreferrer noopener" target="_blank">Petr Charvát</a>.
Systém vytvořený za Spytihněva prvního se osvědčil do té míry, že se jej po svém bezohledném nástupu k moci rozhodl Boleslav první rozšířit na celou oblast českých zemí, kterou ovládal přímo.
V některých případech můžeme jeho zavedení stopovat přímo podle značek na dnech keramiky. Ty se v severozápadních Čechách, na území kmene kdysi Lučanů, objevují již kolem poloviny desáté století, na východním okraji středních Čech, na Kouřimsku, pak ve druhé polovině desátého století. V této souvislosti se dnes řeší otázka, nakolik nezávislé bylo postavení knížete Slavníka, z jehož iniciativy se po roce 950 ústřední část Libice nad Cidlinou u dnešních Poděbrad proměnila v exkluzivní společenské sídlo. Slavníkovo postavení se chápe jako dosazení správce či místodržitele středovýchodních Čech a argumentuje se v tom smyslu, že by Boleslav na svém výsostném území nezávislého vládce prostě nestrpěl. Faktem však je, že Boleslavovo svrchované postavení nemusilo vylučovat „džentlmenské dohody“ s místními vládci, poddali-li se mu a vyjádřili-li vůli respektovat jeho nadřazenost. Nápadné totiž je, že ani z Libice, ani ze širšího Poděbradska – ale ani ze staršího osídlení Čáslavi, jejíž jméno je totožné se jménem jednoho ze Slavníkových synů – neznáme keramiku se značkami na dně, takže alespoň některé zdaňovací zvyklosti pánů Libice se od pražské praxe lišily.
Právě Boleslav zřejmě zahájil velmi energickou expanzi do východního pomezí Čech, v jejímž důsledku dosáhla moc pražských knížat posléze až do dnešního východního Polska. Využil k tomu svých mírových kontaktů s německou říší i skutečnosti, že se mu na Moravě, dnešním Slovensku, v jižním Polsku a v severních Uhrách při neexistenci tamních státních správ nemohl postavit stejně silný soupeř. Intenzivní kořistění z takto vyčerpávaných cizích zdrojů se stalo základem blahobytu a proslulosti českého knížete, jeho dvora i celé jeho země; vnějším výrazem mezinárodního vzestupu vážnosti a významu země bylo nepochybně zaražení první české mince za onoho času.

Aplikace Youradio Talk

Čechy v krvavé lázni

Poslechněte si podcast