Téma.21

Společnost

Náboženství / spiritualita

Když každý křičí svou pravdu, je největší odvaha naslouchat

Neverím

Slovenka. Čech. Žena. Muž. Nevěřící. Kňaz. Rozhlasáci. 
Počúvame a rozprávame zvukom. A poznáváme své krajiny, své jazyky, své postoje.
Telefonický rozhovor medzi Bratislavou a Brnom.

Tomu neuvěříš, o čem přemýšlím. Tomu neuveríš, kde som dnes bola. Tomu neuvěříš, co se mi dnes stalo. To je neuveriteľné. Věříš, že to vidím podobně? Ty, Honzo, veríš vašej vláde? A cirkvi? Věřím, že to dopadne dobře. Si veriaci? Tak mi ver.

V rovnodennosti světlo a tma sdílejí čas rovným dílem. Inspirace? Jak žít s těmi, kteří volí jinak, věří jinak, žijí jinak? „Církev nemá být hlasem mravokárného dědka, ale nositelkou kultury dialogu.“
Nový díl podcastu Neverím hledá odpověď na otázku, co znamená rovnost a rovnoprávnost v době, kdy se společnost dělí do znepřátelených táborů. Martina a Jan mluví o polarizaci, která není sama o sobě špatná, ale stává se nebezpečnou, když přeroste v antagonismus, když se z názorových protivníků vyrábějí nepřátelé. „Strach je zlý průvodce. Buď útočíme, nebo se uzavřeme. Obojí ničí vztahy.“ Cesta ven podle nich vede přes dialog, úctu a naslouchání. A odvahu nemít vždy poslední slovo. „Není-li možné respektovat názor, je vždy možné respektovat nositele tohoto názoru jako člověka, se kterým sdílím a utvářím společný prostor a čas.“
Rozhovor se dotýká i starých filosofických pojmů – ctnost jako rovnováha mezi krajnostmi (Aristoteles), rovnodennost jako obraz harmonie světla a tmy. A nechybí ani duchovní rozměr: „Kdo je bez hříchu, ať první hodí kamenem. To není jen evangelium, to je návod, jak přežít dnešní veřejnou debatu.“

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Když každý křičí svou pravdu, je největší odvaha naslouchat

Poslechněte si podcast