Pedagogic...

Katedra občanské výchovy a filozofie

Vzdělání

Společnost

Kurzy

Filosofie

Miroslav Pauza - Masarykova filosofie náboženství, pojetí státu a kritika integrálního nacionalismu

Modré pondělky - filosofické přednášky v devadesátých let

Unikátní sbírka přednášek z filosofických kurzů Univerzity Karlovy, pořízených na magnetofonové kazety v devadesátých letech. Uslyšíte Jana Sokola o náboženství a etice, Miroslava Pauzu o dějinách české filosofie, Miroslava Petříčka o dekonstrukci, Stanislava Komárka i další osobnosti tehdejší akademické scény. Témata sahají od antické filosofie přes fenomenologii až po kulturní studia a logiku. Nahrávky zachycují atmosféru doby, kdy se na českých univerzitách po čtyřiceti letech znovu otevřeně diskutovalo o idejích, které byly předtím tabu. Původní kazety byly digitalizovány v rámci projektu KOVF na Pedagogické fakultě UK.

Pozvánka k poslechu: Trápí vás pocit, že jsou dějiny jen slepým mechanismem, ve kterém jednotlivec nic nezmůže? Miroslav Pauza vám skrze Masaryka ukáže, že víra není slepá poslušnost, ale „partnerství s vyšším principem“, a s využitím Klímova obrazu „policajtských nátur” vysvětlí, proč pravá svoboda začíná tam, kde přestaneme druhým moudře radit a vezmeme život do vlastních rukou. Objevte Masaryka jako myslitele, který se nebál riskovat celou svou existenci pro vizi, která neměla žádné záruky úspěchu.Anotace: Pauza kriticky analyzuje Masarykův koncept „demokracie jako telos dějin" a demaskuje jeho historické zdůvodnění vzniku státu jako umělou konstrukci, která v konfrontaci s fakty neobstojí; vznik republiky interpretuje spíše jako existenciální „skok do neznáma“. Jádrem přednášky je rozbor Masarykova „nezjeveného” náboženství, v němž figuruje Bůh jako „demokratický spolupracovník“, a ostrá kritika svatého Pavla jako „militantního mystika” deformujícího původní Ježíšovo učení o lásce k pozemskému světu (Diesseits). Mluvčí propojuje Masarykovu synergii s evropským kontextem, kdy skrze Heideggerův koncept „egoity" vysvětluje, že vztah „Já-Ty" (Buber) vyžaduje silnou subjektivitu, která odmítá vnější autoritu církve i metafyzický fatalismus ve prospěch absolutní osobní odpovědnosti.

Pozvánka k poslechu: Trápí vás pocit, že jsou dějiny jen slepým mechanismem, ve kterém jednotlivec nic nezmůže? Miroslav Pauza vám skrze Masaryka ukáže, že víra není slepá poslušnost, ale „partnerství s vyšším principem“, a s využitím Klímova obrazu „policajtských nátur” vysvětlí, proč pravá svoboda začíná tam, kde přestaneme druhým moudře radit a vezmeme život do vlastních rukou. Objevte Masaryka jako myslitele, který se nebál riskovat celou svou existenci pro vizi, která neměla žádné záruky úspěchu.Anotace: Pauza kriticky analyzuje Masarykův koncept „demokracie jako telos dějin" a demaskuje jeho historické zdůvodnění vzniku státu jako umělou konstrukci, která v konfrontaci s fakty neobstojí; vznik republiky interpretuje spíše jako existenciální „skok do neznáma“. Jádrem přednášky je rozbor Masarykova „nezjeveného” náboženství, v němž figuruje Bůh jako „demokratický spolupracovník“, a ostrá kritika svatého Pavla jako „militantního mystika” deformujícího původní Ježíšovo učení o lásce k pozemskému světu (Diesseits). Mluvčí propojuje Masarykovu synergii s evropským kontextem, kdy skrze Heideggerův koncept „egoity" vysvětluje, že vztah „Já-Ty" (Buber) vyžaduje silnou subjektivitu, která odmítá vnější autoritu církve i metafyzický fatalismus ve prospěch absolutní osobní odpovědnosti.Přednáška byla proslovena 22. 4. 1993 na Filosofické fakultě University Karlovy v rámci cyklu Dějiny české filosofie (20).

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Miroslav Pauza - Masarykova filosofie náboženství, pojetí státu a kritika integrálního nacionalismu

Poslechněte si podcast