Pedagogic...

Katedra občanské výchovy a filozofie

Vzdělání

Společnost

Kurzy

Filosofie

Jiří Bílý - Mistr Jan Hus

Modré pondělky - filosofické přednášky z devadesátých let

Unikátní sbírka přednášek z filosofických kurzů Univerzity Karlovy, pořízených na magnetofonové kazety v devadesátých letech. Uslyšíte Jana Sokola o náboženství a etice, Miroslava Pauzu o dějinách české filosofie, Miroslava Petříčka o dekonstrukci, Stanislava Komárka i další osobnosti tehdejší akademické scény. Témata sahají od antické filosofie přes fenomenologii až po kulturní studia a logiku. Nahrávky zachycují atmosféru doby, kdy se na českých univerzitách po čtyřiceti letech znovu otevřeně diskutovalo o idejích, které byly předtím tabu. Původní kazety byly digitalizovány v rámci projektu KOVF na Pedagogické fakultě UK.

Pozvánka k poslechu (pro nefilozofy): „Má pravdu mocná většina padesáti učenců, nebo jednotlivec, který si stojí za svým i tváří v tvář smrti? Tato přednáška vás provede dramatem muže, který se v boji za své svědomí odvážil zpochybnit pravidla celého systému, ačkoliv mu možná v kritické chvíli chybělo pochopení pro to, jak se svět kolem něj právně mění.“Anotace: Ústřední tezí diskuse je Husovo selhání v rozlišení mezi sférou práva a sférou mimoprávní (morální). Hus, ač vzdělaný, operoval se zastaralými autoritami (Graciánův dekret) a o Božím zákoně hovořil „jako mezek“, aniž by reflektoval soudobý vývoj právního myšlení. Jeho odvolání ke Kristu je analyzováno nikoliv jako moderní projev svobody svědomí, ale jako procesní nesmysl a projev právního nihilismu, který do procesního řádu vnáší eschatologii. Petr Čornej v této souvislosti upozorňuje na paralelu s archaickým institutem „hádání“ (forma Božího soudu), který se Hus pokusil neorganicky transformovat do právní roviny. Analýza dále rehabilituje postavu Štěpána Pálče jako intelektuála, který na rozdíl od Husa pochopil logiku evropského sporu a princip neomylnosti koncilu. Husův konflikt je tak interpretován jako střet univerzitní autority (reprezentované 50 doktory teologie, mezi něž Hus jako pouhý bakalář hierarchicky nenáležel) s individuálním rozumem. Husovo myšlení rovněž narušovalo princip diarchie (nepřevoditelnosti moci duchovní na světskou a naopak), což vedlo k jeho vnímání jako postavy ohrožující samotnou stabilitu středověkého státu.

Pozvánka k poslechu (pro nefilozofy): „Má pravdu mocná většina padesáti učenců, nebo jednotlivec, který si stojí za svým i tváří v tvář smrti? Tato přednáška vás provede dramatem muže, který se v boji za své svědomí odvážil zpochybnit pravidla celého systému, ačkoliv mu možná v kritické chvíli chybělo pochopení pro to, jak se svět kolem něj právně mění.“Anotace: Ústřední tezí diskuse je Husovo selhání v rozlišení mezi sférou práva a sférou mimoprávní (morální). Hus, ač vzdělaný, operoval se zastaralými autoritami (Graciánův dekret) a o Božím zákoně hovořil „jako mezek“, aniž by reflektoval soudobý vývoj právního myšlení. Jeho odvolání ke Kristu je analyzováno nikoliv jako moderní projev svobody svědomí, ale jako procesní nesmysl a projev právního nihilismu, který do procesního řádu vnáší eschatologii. Petr Čornej v této souvislosti upozorňuje na paralelu s archaickým institutem „hádání“ (forma Božího soudu), který se Hus pokusil neorganicky transformovat do právní roviny. Analýza dále rehabilituje postavu Štěpána Pálče jako intelektuála, který na rozdíl od Husa pochopil logiku evropského sporu a princip neomylnosti koncilu. Husův konflikt je tak interpretován jako střet univerzitní autority (reprezentované 50 doktory teologie, mezi něž Hus jako pouhý bakalář hierarchicky nenáležel) s individuálním rozumem. Husovo myšlení rovněž narušovalo princip diarchie (nepřevoditelnosti moci duchovní na světskou a naopak), což vedlo k jeho vnímání jako postavy ohrožující samotnou stabilitu středověkého státu.Přednáška byla proslovena 30. 11. 1992. Místem konání mohla být Filosofická fakulta UK.

Aplikace Youradio Talk

Jiří Bílý - Mistr Jan Hus

Poslechněte si podcast