Pedagogic...

Katedra občanské výchovy a filozofie

Vzdělání

Společnost

Kurzy

Filosofie

Jaroslav Krejčí - Koncepty lidského údělu v dějinách civilizací

Modré pondělky - filosofické přednášky z devadesátých let

Unikátní sbírka přednášek z filosofických kurzů Univerzity Karlovy, pořízených na magnetofonové kazety v devadesátých letech. Uslyšíte Jana Sokola o náboženství a etice, Miroslava Pauzu o dějinách české filosofie, Miroslava Petříčka o dekonstrukci, Stanislava Komárka i další osobnosti tehdejší akademické scény. Témata sahají od antické filosofie přes fenomenologii až po kulturní studia a logiku. Nahrávky zachycují atmosféru doby, kdy se na českých univerzitách po čtyřiceti letech znovu otevřeně diskutovalo o idejích, které byly předtím tabu. Původní kazety byly digitalizovány v rámci projektu KOVF na Pedagogické fakultě UK.

Pozvánka k poslechu: Záznam přednášky nabízí jedinečnou příležitost k pochopení kořenů dnešního chaosu skrze fascinující příběhy o tom, jak se různé kultury v dějinách vyrovnávaly s otázkou osudu a životního smyslu. Zajímá vás, proč se naše společnost zdá být v krizi i přes veškerý technický pokrok? Tato přednáška vám ukáže, že klíč k budoucnosti našich hodnot neleží v nových technologiích, ale v hledání smyslu uprostřed chaosu a v přijetí odpovědnosti za svět, ve kterém žijeme. Objevte, jak váha svobody a jistota řádu ovlivňovaly lidstvo od pyramid až po dnešek, a co musíme změnit, aby naše civilizace přežila.Anotace: Autor nehodnotí civilizace pouze skrze jejich instituce, ale skrze jejich schopnost odpovědět na fundamentální existenciální otázky. Představuje morfologickou typologii pěti paradigmat lidského údělu – teocentrického (Mezopotámie), tanatocentrického (Egypt), antropocentrického (Řecko), psychocentrického (Indie) a kratocentrického (Čína) – a analyzuje jejich historické mutace, jako je vznik „eklesiocentrického“ modelu či reformace. Současnou „civilizaci lidských práv“ definuje jako monistický antropocentrismus, který představuje „úspěšného Fausta“, jenž však na rozdíl od neúspěšného Fausta sociálního inženýrství (marxismu) prožívá hlubokou krizi smyslu, způsobenou vytěsněním fenoménu smrti a podlehnutím merkantilnímu modelu informací. V diskusi autor doplňuje tuto kritiku skrze rozdílné civilizační přístupy k abstrakci a matematice (např. indický koncept nuly), čímž ilustruje meze západního racionalismu. Hlavní teze mluvčího spočívá v nutnosti transformace současného paradigmatu směrem k „dvojí harmonii“ (člověka s prostředím), kde musí „princip odpovědnosti“ převážit nad nárokovou mentalitou a kde sekulární řád nalezne funkční symbiózu s tradičními náboženskými systémy

Pozvánka k poslechu: Záznam přednášky nabízí jedinečnou příležitost k pochopení kořenů dnešního chaosu skrze fascinující příběhy o tom, jak se různé kultury v dějinách vyrovnávaly s otázkou osudu a životního smyslu. Zajímá vás, proč se naše společnost zdá být v krizi i přes veškerý technický pokrok? Tato přednáška vám ukáže, že klíč k budoucnosti našich hodnot neleží v nových technologiích, ale v hledání smyslu uprostřed chaosu a v přijetí odpovědnosti za svět, ve kterém žijeme. Objevte, jak váha svobody a jistota řádu ovlivňovaly lidstvo od pyramid až po dnešek, a co musíme změnit, aby naše civilizace přežila.Anotace: Autor nehodnotí civilizace pouze skrze jejich instituce, ale skrze jejich schopnost odpovědět na fundamentální existenciální otázky. Představuje morfologickou typologii pěti paradigmat lidského údělu – teocentrického (Mezopotámie), tanatocentrického (Egypt), antropocentrického (Řecko), psychocentrického (Indie) a kratocentrického (Čína) – a analyzuje jejich historické mutace, jako je vznik „eklesiocentrického“ modelu či reformace. Současnou „civilizaci lidských práv“ definuje jako monistický antropocentrismus, který představuje „úspěšného Fausta“, jenž však na rozdíl od neúspěšného Fausta sociálního inženýrství (marxismu) prožívá hlubokou krizi smyslu, způsobenou vytěsněním fenoménu smrti a podlehnutím merkantilnímu modelu informací. V diskusi autor doplňuje tuto kritiku skrze rozdílné civilizační přístupy k abstrakci a matematice (např. indický koncept nuly), čímž ilustruje meze západního racionalismu. Hlavní teze mluvčího spočívá v nutnosti transformace současného paradigmatu směrem k „dvojí harmonii“ (člověka s prostředím), kde musí „princip odpovědnosti“ převážit nad nárokovou mentalitou a kde sekulární řád nalezne funkční symbiózu s tradičními náboženskými systémyPřednáška byla proslovena 24. 11. 1992 pravděpodobně na Filosofické fakultě UK.

Aplikace Youradio Talk

Jaroslav Krejčí - Koncepty lidského údělu v dějinách civilizací

Poslechněte si podcast