Pedagogic...

Katedra občanské výchovy a filozofie

Vzdělání

Společnost

Kurzy

Filosofie

Jan Sokol - Abrahám a Mojžíš – Dynamika nomádského zaslíbení proti usedlému řádu (ČaN 8, koncem r. 1990)

Modré pondělky - filosofické přednášky v devadesátých let

Unikátní sbírka přednášek z filosofických kurzů Univerzity Karlovy, pořízených na magnetofonové kazety v devadesátých letech. Uslyšíte Jana Sokola o náboženství a etice, Miroslava Pauzu o dějinách české filosofie, Miroslava Petříčka o dekonstrukci, Stanislava Komárka i další osobnosti tehdejší akademické scény. Témata sahají od antické filosofie přes fenomenologii až po kulturní studia a logiku. Nahrávky zachycují atmosféru doby, kdy se na českých univerzitách po čtyřiceti letech znovu otevřeně diskutovalo o idejích, které byly předtím tabu. Původní kazety byly digitalizovány v rámci projektu KOVF na Pedagogické fakultě UK.

Pozvánka k poslechu: Zajímá vás, proč se říká, že naděje je důležitější než jistota? Jan Sokol v této přednášce ukazuje, jak starověký příběh o Abrahamovi a Mojžíšovi změnil způsob, jakým celá západní civilizace přemýšlí o budoucnosti, spravedlnosti a lidských právech. Zjistíte, proč je lepší lpět na jistotách minulosti, nebo mít odvahu těšit se na to, co teprve přijde, i když je přítomnost těžká. Sokolův výklad starověkých textů nabízí zásadní klíč k pochopení moderní evropské identity založené na odpovědnosti před „mluvícím Bohem" a v primátu práva nad mocí. Schopnost kriticky nahlížet přítomnost skrze prizma budoucího příslibu a ostražitost vůči falešnému uspokojení činí z této tradice živý základ evropského myšlení, který i dnes nabádá k morální integritě a neustálému úsilí o spravedlivější uspořádání věcí lidských. Anotace: Jan Sokol v osmé přednášce cyklu Člověk a náboženství systematicky kontrastuje nomádský, na budoucnost orientovaný svět biblických patriarchů s usedlými, na minulost zaměřenými civilizacemi Egypta a Mezopotámie. Na postavách Abrahám, Jákoba a Mojžíše demonstruje postupný vznik zcela nového typu vztahu k božství – vztahu dialogického, smluvního a na budoucnost orientovaného. Klíčovým motivem je Abrahamův „smělý handl" o osud Sodomy, kde člověk argumentuje spravedlností a právem. Tento motiv vrcholí v postavě Jákoba, jehož zápas s Bohem dává jméno celému národu (Izrael – „zápasí Bůh") a definuje identitu, která před Bohem nejen naslouchá, ale i obstojí. Zatímco mezopotámský Gilgameš končí rezignací a doporučením užívat si přítomného pohodlí („hleď si toho, co máš"), biblické poselství vkládá do dějin „ostruhu" zaslíbení („těš se na to, co přijde"). Tento osten nedovoluje člověku se pohodlně usadit v přítomnosti a činí z víry etickou „výbušninu". Sokol rovněž vyzdvihuje unikátnost izraelského práva, které se jako první v dějinách výslovně ujímá marginalizovaných – vdov, sirotků a cizinců – s odkazem na vlastní zkušenost nesvobody v Egyptě. Kultura se tak již netočí kolem mýtického příběhu, ale kolem právního textu smlouvy, který vyžaduje neustálou kritickou reflexi přítomného stavu společnosti, ztělesněnou postavami proroků.

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Jan Sokol - Abrahám a Mojžíš – Dynamika nomádského zaslíbení proti usedlému řádu (ČaN 8, koncem r. 1990)

Poslechněte si podcast