Pedagogic...

Katedra občanské výchovy a filozofie

Vzdělání

Společnost

Kurzy

Filosofie

Havel, Horáček, Fiala: Ekologické setkání: Mezi geometrií prostoru a kognitivní mapou krajiny

Modré pondělky - filosofické přednášky v devadesátých let

Unikátní sbírka přednášek z filosofických kurzů Univerzity Karlovy, pořízených na magnetofonové kazety v devadesátých letech. Uslyšíte Jana Sokola o náboženství a etice, Miroslava Pauzu o dějinách české filosofie, Miroslava Petříčka o dekonstrukci, Stanislava Komárka i další osobnosti tehdejší akademické scény. Témata sahají od antické filosofie přes fenomenologii až po kulturní studia a logiku. Nahrávky zachycují atmosféru doby, kdy se na českých univerzitách po čtyřiceti letech znovu otevřeně diskutovalo o idejích, které byly předtím tabu. Původní kazety byly digitalizovány v rámci projektu KOVF na Pedagogické fakultě UK.

Pozvánka k poslechu: Je krajina jen výhledem z okna, nebo společnou mapou našeho přežití, kterou nevědomky sdílíme s lesem i městem? Zjistěte, zda je instinktivní znalost jeskyně u netopýra a váš pocit domova řízen stejnou neviditelnou sítí vztahů, a proč se v „českém kráteru“ odnepaměti sváří hluboká vnitřní pravda s neuchopitelnou tvárností. Prozkoumejte s námi neviditelné mapy, díky kterým se ve světě neztrácíme, ale skutečně v něm přebýváme.Anotace: Analýza dekonstruuje přechod od newtonovského absolutního prostoru k fenomenologickému „Místu“ (Ha-Makom), které je konstituováno korelativním vztahem souřadnic „já-zde-nyní“ a jehož vnitřní rozměr byl vědeckým objektivismem (zaměňujícím lidské za absolutní) neoprávněně eliminován. Prostřednictvím radikální biologické metafory neurotropie – vztahu mezi „fatálními“ neurony a „nezávislými“ somatickými buňkami, které se propojují skrze látkovou výměnu a hledání smyslu (endorfinů) – mluvčí redefinují krajinu jako komplexní rozhraní, kde se biologická habituace střetává se sociální tradicí. Tento proces interpretace je demonstrován na příkladu českého „impaktového kráteru“, kde je význam objektu (státu vs. oblázku) funkcí zvoleného měřítka, a vrcholí v určení českého genia loci skrze napětí mezi saturnskou skrytou zákonitostí a merkurální povrchovou plasticitou (archetyp rabiho Löwa vs. Švejka). Krajina se tak stává „věží map“ – vrstveným kognitivním textem, v němž se střetává orientace individuální paměti s kolektivním referenčním systémem.Přednáška byla proslovena 11.2.1992 v Praze, pravděpodobně v prostorách Čs. biologické společnosti při ČSAV.

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Havel, Horáček, Fiala: Ekologické setkání: Mezi geometrií prostoru a kognitivní mapou krajiny

Poslechněte si podcast