FOCUS ON

Byznys

Každé třetí antibiotikum dostáváte zbytečně. Vědci varují před tichou pandemií

FocusOn je publicistický web zaměřený na byznys a moderní technologie.

Ročně zemře podle Světové zdravotnické organizace přes 1,5 milionu lidí přímo v důsledku antibiotické rezistence a dalších pět milionů kvůli komplikacím, které tato „tichá pandemie“ způsobuje. „Není to mediální hysterie, ale skutečný globální trend,“ upozorňuje Jitka Viktorová z Ústavu biochemie a mikrobiologie VŠCHT Praha v rozhovoru pro pořad iMedical na platformě FocusOn. Podle Jitky Viktorové už dávno nejde o ojedinělé případy, ale o stále častější, opakující se jev. „Světová zdravotnická organizace uvádí, že ročně zemře zhruba 1,5 milionu lidí na antibiotickou rezistenci a dalších přibližně pět milionů v souvislosti s komplikacemi při léčbě. WHO ji řadí mezi deset největších globálních hrozeb současného zdravotnictví,“ uvedla Viktorová. Rezistentní bakterie se přizpůsobují podobně jako organismy v Darwinově evoluční teorii. „Bakterie se snaží přežít. Mutují, předávají si genetickou informaci a adaptují se na selekční tlak antibiotik. A my lidé jim k tomu ještě pomáháme. Například nadužíváním antibiotik v medicíně i zemědělství,“ vysvětluje vědkyně. Zásadní problém představuje rychlost množení bakterií. „Generační doba člověka je asi 20 let, bakterie se rozdělí zhruba každých 20 minut: to znamená, že se vyvíjí asi 50 tisíckrát rychleji než my,“ doplnila. Každé třetí antibiotikum ve Spojených státech je předepsáno zbytečně Studie z USA ukázala, že zhruba 33 % předpisů antibiotik je chybných, tedy předepsaných tam, kde by neměla být. Často jde o případy virových infekcí, jako je nachlazení nebo chřipka, proti kterým antibiotika neúčinkují. „Pacienti na lékaře často tlačí, protože mají pocit, že antibiotikum jim vždy pomůže. Ve skutečnosti tím oslabují svůj imunitní systém a narušují mikrobiotu. Lidské tělo obsahuje dokonce více bakteriálních buněk než buněk lidských,“ upozorňuje Viktorová. Tento selekční tlak navíc vede k tomu, že bakterie běžně přítomné v našem těle si vytvářejí rezistenci, kterou pak mohou „předat“ patogenním druhům. „Běžný stafylokok si může vyměnit genetickou informaci s patogenním stafylokokem a naučit ho, jak se vyhnout účinku antibiotika,“ popsala vědkyně. V Česku zabije rezistence více lidí než dopravní nehody Antibiotická rezistence není oficiální diagnóza, a proto se v českých statistikách objevuje jen nepřímo. „Z tohoto důvodu se vychází z modelů a predikcí. Je to srovnáváno s počty obětí dopravních nehod – a ano, podle odhadů antibiotická rezistence skutečně zabíjí více lidí než nehody na silnicích,“ uvedla Viktorová. V loňském roce zemřelo v důsledku autonehod přibližně 440 lidí, zatímco odhad obětí spojených s antibiotickou rezistencí je v Česku vyšší. „O dopravních nehodách se mluví neustále, ale o antibiotické rezistenci se dosud příliš nemluvilo, přitom je to problém s obrovským dopadem,“ dodala. Nová antibiotika? Spíše slepá ulička než spása Podle Viktorové je „zlatý boom“ vývoje antibiotik minulostí. „Nová antibiotika vznikají jen jako modifikace těch stávajících. Bakterie si proto rezistenci vyvinou velmi rychle. Vývoj nových antibiotik nás nezachrání,“ konstatuje. Nadějí do budoucna je tzv. adjuvantní terapie, která kombinuje stará antibiotika s tzv. adjuvans – malými molekulami, které blokují mechanismy bakterií, jež rezistenci způsobují. Typickým příkladem je augmentin, kombinace amoxicilinu s kyselinou klavulanovou. „Augmentin se používá více než 40 let a právě díky adjuvanci si drží účinnost. Takové kombinace prodlužují životnost antibiotik a umožňují jejich další používání v klinické praxi,“ říká Viktorová. Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:<ol><li>Jaké nové směry výzkumu adjuvantních terapií se testují v českých laboratořích?</li><li>Proč farmaceutické firmy ztrácejí zájem o vývoj antibiotik?</li><li>Jak probíhá klinické testování kombinovaných léčiv a proč je tak nákladné?</li><li>Jakým způsobem mohou bakterie „učit“ jiné druhy, jak přežít léčbu?</li><li>Kdy by se mohla personalizovaná medicína na bázi organoidů dostat do běžné praxe?</li></ol>

Aplikace Youradio Talk

Každé třetí antibiotikum dostáváte zbytečně. Vědci varují před tichou pandemií

Poslechněte si podcast