Každé třetí antibiotikum dostáváte zbytečně. Vědci varují před tichou pandemií

Ročně zemře podle Světové zdravotnické organizace přes 1,5 milionu lidí přímo v důsledku antibiotické rezistence a dalších pět milionů kvůli komplikacím, které tato „tichá pandemie“ způsobuje. „Není to mediální hysterie, ale skutečný globální trend,“ upozorňuje Jitka Viktorová z Ústavu biochemie a mikrobiologie VŠCHT Praha v rozhovoru pro pořad iMedical na platformě FocusOn.

Podle Jitky Viktorové už dávno nejde o ojedinělé případy, ale o stále častější, opakující se jev. „ Světová zdravotnická organizace uvádí, že ročně zemře zhruba 1,5 milionu lidí na antibiotickou rezistenci a dalších přibližně pět milionů v souvislosti s komplikacemi při léčbě. WHO ji řadí mezi deset největších globálních hrozeb současného zdravotnictví, “ uvedla Viktorová.

Rezistentní bakterie se přizpůsobují podobně jako organismy v Darwinově evoluční teorii. „ Bakterie se snaží přežít. Mutují, předávají si genetickou informaci a adaptují se na selekční tlak antibiotik. A my lidé jim k tomu ještě pomáháme. Například nadužíváním antibiotik v medicíně i zemědělství, “ vysvětluje vědkyně.

Zásadní problém představuje rychlost množení bakterií. „ Generační doba člověka je asi 20 let, bakterie se rozdělí zhruba každých 20 minut: to znamená, že se vyvíjí asi 50 tisíckrát rychleji než my, “ doplnila.

Každé třetí antibiotikum ve Spojených státech je předepsáno zbytečně

Studie z USA ukázala, že zhruba 33 % předpisů antibiotik je chybných, tedy předepsaných tam, kde by neměla být. Často jde o případy virových infekcí, jako je nachlazení nebo chřipka, proti kterým antibiotika neúčinkují.

„ Pacienti na lékaře často tlačí, protože mají pocit, že antibiotikum jim vždy pomůže. Ve skutečnosti tím oslabují svůj imunitní systém a narušují mikrobiotu. Lidské tělo obsahuje dokonce více bakteriálních buněk než buněk lidských, “ upozorňuje Viktorová.

Tento selekční tlak navíc vede k tomu, že bakterie běžně přítomné v našem těle si vytvářejí rezistenci, kterou pak mohou „předat“ patogenním druhům. „ Běžný stafylokok si může vyměnit genetickou informaci s patogenním stafylokokem a naučit ho, jak se vyhnout účinku antibiotika, “ popsala vědkyně.

V Česku zabije rezistence více lidí než dopravní nehody

Antibiotická rezistence není oficiální diagnóza, a proto se v českých statistikách objevuje jen nepřímo. „ Z tohoto důvodu se vychází z modelů a predikcí. Je to srovnáváno s počty obětí dopravních nehod – a ano, podle odhadů antibiotická rezistence skutečně zabíjí více lidí než nehody na silnicích, “ uvedla Viktorová.

V loňském roce zemřelo v důsledku autonehod přibližně 440 lidí, zatímco odhad obětí spojených s antibiotickou rezistencí je v Česku vyšší. „ O dopravních nehodách se mluví neustále, ale o antibiotické rezistenci se dosud příliš nemluvilo, přitom je to problém s obrovským dopadem, “ dodala.

Nová antibiotika? Spíše slepá ulička než spása

Podle Viktorové je „zlatý boom“ vývoje antibiotik minulostí. „ Nová antibiotika vznikají jen jako modifikace těch stávajících. Bakterie si proto rezistenci vyvinou velmi rychle. Vývoj nových antibiotik nás nezachrání, “ konstatuje.

Nadějí do budoucna je tzv. adjuvantní terapie, která kombinuje stará antibiotika s tzv. adjuvans – malými molekulami, které blokují mechanismy bakterií, jež rezistenci způsobují. Typickým příkladem je augmentin, kombinace amoxicilinu s kyselinou klavulanovou.

„ Augmentin se používá více než 40 let a právě díky adjuvanci si drží účinnost. Takové kombinace prodlužují životnost antibiotik a umožňují jejich další používání v klinické praxi, “ říká Viktorová.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:

1. Jaké nové směry výzkumu adjuvantních terapií se testují v českých laboratořích?
2. Proč farmaceutické firmy ztrácejí zájem o vývoj antibiotik?
3. Jak probíhá klinické testování kombinovaných léčiv a proč je tak nákladné?
4. Jakým způsobem mohou bakterie „učit“ jiné druhy, jak přežít léčbu?
5. Kdy by se mohla personalizovaná medicína na bázi organoidů dostat do běžné praxe?