FOCUS ON

Byznys

Čína ujíždí Evropě v elektromobilitě: Jak se bránit levné konkurenci?

FocusOn je publicistický web zaměřený na byznys a moderní technologie.

Evropská unie plánuje do roku 2035 ukončit prodej nových aut se spalovacím motorem. Je tento plán realistický? Jaké výzvy nás čekají na cestě k bezemisní budoucnosti? Petr Knap, expert na elektromobilitu, rozebírá klíčové faktory, které dnes formují automobilový sektor a upozorňuje na rizika příliš unáhleného přechodu.„Cíl Evropské unie mít do roku 2035 pouze bezemisní automobily zní skvěle. Zásadní otázka ale zní – jak se k němu skutečně dostaneme?“ zamýšlí se Petr Knap. Upozorňuje, že Evropa si často stanovuje ambiciózní cíle bez hlubší analýzy reálných kroků k jejich dosažení. „Jen si vzpomeňme, kolikrát jsme již posouvali emisní cíle CO₂. Nejdříve 130 g/km do roku 2015, pak 95 g/km do roku 2021 a teď máme ještě přísnější cíle,“ připomíná.Různorodé výzvy pro různé typy vozidelKnap považuje za největší problém různorodost dopravních prostředků. „Osobní elektromobily už zaznamenaly značný pokrok. Ale co těžká nákladní vozidla nebo zemědělská technika? Tam je přechod na elektřinu technicky složitý a ekonomicky náročný,“ vysvětluje. Nákladní doprava na dlouhých trasách například vyžaduje extrémně velké baterie nebo velmi rychlé nabíjení s výkonem, který dnešní sítě nejsou schopny zajistit.„Představte si odpočívadlo, kde by místo několika nabíjecích stojanů musely být desítky vysokovýkonných nabíječek. To vyžaduje zcela novou energetickou infrastrukturu,“ dodává.Evropský přístup versus světové strategiePodle Knapa je jedním z hlavních problémů nepružnost evropského přístupu. „USA a Čína přistupují k ekologickým cílům mnohem pragmatičtěji. V Evropě zatím převládá dogmatický přístup bez prostoru pro kompromisy,“ říká.„V USA najdete různé emisní standardy pro různé typy vozidel, zatímco Čína kombinuje regulace s masivní podporou nových technologií. Evropa ale vytváří univerzální pravidla bez ohledu na specifické potřeby jednotlivých sektorů či členských států.“Elektromobily v každodenním životěZ pohledu běžných uživatelů mají elektromobily stále své limity. „Pro městské obyvatele jsou téměř ideálním řešením. Krátké vzdálenosti a rostoucí síť nabíječek vytvářejí příznivé podmínky,“ uvádí Knap. „Ale pro obyvatele venkova nebo lidi cestující na delší vzdálenosti zatím neposkytují dostatečnou flexibilitu.“„Rodina z venkova, která jede na dovolenou 600–800 kilometrů, musí počítat s jedním až dvěma dobíjecími cykly. A co když narazí na nefunkční nebo obsazenou nabíječku? To jsou situace, které uživatelé aut se spalovacími motory řešit nemusí,“ vysvětluje.Nedostatečná infrastruktura jako klíčový problémPodle Knapa je rozvoj nabíjecí infrastruktury zásadní pro masový přechod na elektromobilitu. „Ve městech je síť nabíjecích stanic poměrně hustá, ale v menších městech a na venkově kriticky chybí.“ Zmínil také další problém: „Není to jen o počtu nabíječek, ale i o jejich výkonu a uživatelské přívětivosti. Máme desítky různých provozovatelů, platebních systémů a aplikací, což je pro řidiče komplikované.“Dalším významným faktorem je kapacita elektrické sítě. „Představte si, že každý druhý dům v ulici bude nabíjet elektromobil. To znamená zvýšení odběru o desítky kilowattů na domácnost. Modernizace sítí bude stát obrovské peníze, které nakonec zaplatí spotřebitelé.“Cenová dostupnost a ekologická bilanceJednou z hlavních překážek masového rozšíření elektromobilů zůstává jejich cena. „Pořizovací náklady elektromobilů jsou stále vysoké. Oproti srovnatelným spalovacím modelům jsou dražší o 30–40 %. Dotace jsou jen dočasné řešení,“ upozorňuje Knap. Zároveň připomíná, že ani ekologická stopa elektromobilů není zcela bezproblémová. „Když vezmeme v potaz celý životní cyklus – od těžby surovin po recyklaci – elektromobil začne být ekologičtější než spalovací motor až po ujetí 50–100 tisíc kilometrů, podle energetického mixu dané země.“Pořadem provázeli Jan Dedek z AAA Auto a Jiří Böhm z FocusOn.cz.

Evropský automobilový průmysl se potýká s drahými energiemi, přísnou regulací a stále silnější konkurencí z Číny. Podíl elektromobilů na trhu v EU dosáhl v roce 2023 pouze 14 %, zatímco Čína masivně rozšiřuje výrobu a má kapacity na výrobu až 60 milionů vozidel ročně. O budoucnosti evropského automobilového průmyslu hovořil v pořadu Elektrodrive expert na automobilový průmysl Petr Knap.Evropská unie stanovila cíl, že od roku 2035 budou na trh uváděny pouze bezemisní automobily. Tento plán však čelí kritice a pochybnostem, které sílí zejména v posledních dvou letech. „Nikdy jsme si úplně přesně nezkusili namalovat realistickou trajektorii, jak se k tomuto cíli dostat. To je zásadní problém,“ upozorňuje Petr Knap.  Zatímco Evropa se snaží o ambiciózní ekologickou politiku, velmoci jako Spojené státy a Čína nekladou na výrobce vozidel tak přísné požadavky. „Amerika ani Čína nemají žádný takhle absolutní cíl k roku 2035. My se ale snažíme nastavit pravidla, která jsou výrazně přísnější,“ dodává Knap. Drahé energie jako zásadní problém evropského průmyslu Evropský průmysl čelí jedné z největších výzev – extrémně vysokým cenám energií. „Podle Draghiho zprávy se uvádí, že ceny energie jsou v Evropě pětkrát až sedmkrát vyšší než v Číně nebo USA, v závislosti na tom, zda mluvíme o elektřině, zemním plynu nebo jiných zdrojích. To je obrovský rozdíl,“ říká Knap. Zatímco Evropa hledá udržitelné zdroje energie, státy jako Čína nebo USA rychle investují do stabilnějších a dostupnějších řešení. „Bavili jsme se o tom, že máme dražší energii a že implementujeme změny velmi pomalu. Když nyní vysoutěžíme rozšíření nějakého reaktoru nebo elektrárny, kde už máme vše připravené a jde jen o postavení další budovy – což je značné zjednodušení – potrvá to pravděpodobně 25 až 30 let, než bude vše funkční, a to i kvůli naší běžné byrokratické zátěži. Máte informace, jak tento proces funguje jinde ve světě, například v Číně, která implementuje neskutečné množství těchto zařízení?" ptá se Petra Knapa Jan Dedek, expert na elektromobilitu ze společnosti AAA Auto. Knap na tuto otázku odpovídá, že přesné časy výstavby nezná, ale jednoznačně jsou výrazně kratší než v Evropě. Jako příklad uvádí Saúdskou Arábii a země Perského zálivu, kde například korejské firmy dokázaly postavit elektrárny mnohem rychleji, než by to bylo možné v evropských podmínkách. Obdobně je to v Číně a v USA.,,Pokud se bavíme o tom, co nejvíce komplikuje situaci evropskému průmyslu, vždy se dostaneme ke stejné trojici problémů: (1) cena energií, (2) cena a dostupnost práce a stárnutí populace. K tomu se přidává (3) přísná regulace – ať už v oblasti ekologie, bezpečnosti práce nebo dalších omezení. Snažíme se vše udělat co nejbezpečněji, ale ve výsledku to znamená, že firmy i úřady ztrácejí akceschopnost a celá společnost se pohybuje extrémně pomalým tempem. V porovnání s výstavbou infrastruktury, továren či adaptací nových technologií v Číně nebo USA je to opravdu jiný svět. Ale musím dodat jednu věc – nemůžeme mít to nejlepší z obou světů. V Evropě máme pohodlný a kvalitní život, ale pokud bychom chtěli dosáhnout takové rychlosti, museli bychom část tohoto komfortu obětovat,“ vysvětluje expert.Knap rovněž poukazuje na to, že německý průmysl čelí obrovským výzvám v důsledku vysokých cen energií a politických rozhodnutí. „Německo se rozhodlo zavřít své jaderné elektrárny, což ho dostalo do energetické nevýhody. Vysoké ceny energií v kombinaci s vysokou účovni regulace to výrazně ovlivňuje konkurenceschopnost jejich průmyslu,“ vysvětluje.Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:<ol> <li>Jak rychle staví jaderné elektrárny v Číně ve srovnání s Evropou?</li> <li>Které čínské automobilky aktuálně expandují na evropský trh?</li> <li>Jaké jsou hlavní strategické kroky Tesly a proč je ostatní automobilky nemohou snadno napodobit?</li> <li>Jak Afrika podporuje elektromobilitu?</li> <li>Proč se Německo pravděpodobně nikdy nevrátí k jádru a jaké má alternativy?</li></ol>

Aplikace Youradio Talk

Čína ujíždí Evropě v elektromobilitě: Jak se bránit levné konkurenci?

Poslechněte si podcast