Elektromobil je ekologičtější až po 50 tisících kilometrech, upozorňuje expert

Evropská unie plánuje do roku 2035 ukončit prodej nových aut se spalovacím motorem. Je tento plán realistický? Jaké výzvy nás čekají na cestě k bezemisní budoucnosti? Petr Knap, expert na elektromobilitu, rozebírá klíčové faktory, které dnes formují automobilový sektor a upozorňuje na rizika příliš unáhleného přechodu.„Cíl Evropské unie mít do roku 2035 pouze bezemisní automobily zní skvěle. Zásadní otázka ale zní – jak se k němu skutečně dostaneme?“ zamýšlí se Petr Knap. Upozorňuje, že Evropa si často stanovuje ambiciózní cíle bez hlubší analýzy reálných kroků k jejich dosažení. „Jen si vzpomeňme, kolikrát jsme již posouvali emisní cíle CO₂. Nejdříve 130 g/km do roku 2015, pak 95 g/km do roku 2021 a teď máme ještě přísnější cíle,“ připomíná.Různorodé výzvy pro různé typy vozidelKnap považuje za největší problém různorodost dopravních prostředků. „Osobní elektromobily už zaznamenaly značný pokrok. Ale co těžká nákladní vozidla nebo zemědělská technika? Tam je přechod na elektřinu technicky složitý a ekonomicky náročný,“ vysvětluje. Nákladní doprava na dlouhých trasách například vyžaduje extrémně velké baterie nebo velmi rychlé nabíjení s výkonem, který dnešní sítě nejsou schopny zajistit.„Představte si odpočívadlo, kde by místo několika nabíjecích stojanů musely být desítky vysokovýkonných nabíječek. To vyžaduje zcela novou energetickou infrastrukturu,“ dodává.Evropský přístup versus světové strategiePodle Knapa je jedním z hlavních problémů nepružnost evropského přístupu. „USA a Čína přistupují k ekologickým cílům mnohem pragmatičtěji. V Evropě zatím převládá dogmatický přístup bez prostoru pro kompromisy,“ říká.„V USA najdete různé emisní standardy pro různé typy vozidel, zatímco Čína kombinuje regulace s masivní podporou nových technologií. Evropa ale vytváří univerzální pravidla bez ohledu na specifické potřeby jednotlivých sektorů či členských států.“Elektromobily v každodenním životěZ pohledu běžných uživatelů mají elektromobily stále své limity. „Pro městské obyvatele jsou téměř ideálním řešením. Krátké vzdálenosti a rostoucí síť nabíječek vytvářejí příznivé podmínky,“ uvádí Knap. „Ale pro obyvatele venkova nebo lidi cestující na delší vzdálenosti zatím neposkytují dostatečnou flexibilitu.“„Rodina z venkova, která jede na dovolenou 600–800 kilometrů, musí počítat s jedním až dvěma dobíjecími cykly. A co když narazí na nefunkční nebo obsazenou nabíječku? To jsou situace, které uživatelé aut se spalovacími motory řešit nemusí,“ vysvětluje.Nedostatečná infrastruktura jako klíčový problémPodle Knapa je rozvoj nabíjecí infrastruktury zásadní pro masový přechod na elektromobilitu. „Ve městech je síť nabíjecích stanic poměrně hustá, ale v menších městech a na venkově kriticky chybí.“ Zmínil také další problém: „Není to jen o počtu nabíječek, ale i o jejich výkonu a uživatelské přívětivosti. Máme desítky různých provozovatelů, platebních systémů a aplikací, což je pro řidiče komplikované.“Dalším významným faktorem je kapacita elektrické sítě. „Představte si, že každý druhý dům v ulici bude nabíjet elektromobil. To znamená zvýšení odběru o desítky kilowattů na domácnost. Modernizace sítí bude stát obrovské peníze, které nakonec zaplatí spotřebitelé.“Cenová dostupnost a ekologická bilanceJednou z hlavních překážek masového rozšíření elektromobilů zůstává jejich cena. „Pořizovací náklady elektromobilů jsou stále vysoké. Oproti srovnatelným spalovacím modelům jsou dražší o 30–40 %. Dotace jsou jen dočasné řešení,“ upozorňuje Knap. Zároveň připomíná, že ani ekologická stopa elektromobilů není zcela bezproblémová. „Když vezmeme v potaz celý životní cyklus – od těžby surovin po recyklaci – elektromobil začne být ekologičtější než spalovací motor až po ujetí 50–100 tisíc kilometrů, podle energetického mixu dané země.“Pořadem provázeli Jan Dedek z AAA Auto a Jiří Böhm z FocusOn.cz.