Díky bohu za potvory!

Ženy, co neřeší nemožné svetry, neorganizují příborníky a nechají mužům vlastní nářaďovnu, jsou vzácnost. A co opravdu chceme? Harmonii bez změn „k obrazu svému“!

Vím, že to zní divně, ale myslím to vážně = díky bohu za potvory – je s nima alespoň legrace aneb jak říká přísloví = hodné holky skončí v nebi, se zlobivou se budeš cítit jako bys už v nebi byl…

Myslím to takto = z mého pozorování (pro šťourali = ano, je to zkreslené, na malém nevypovídajícím vzorku a blablabla – uvědomujete si, že to není o obecných pravidlech a zákonitostech, ale o mém pozorování a mých zkušenostech? Takže když napíšu všechny ženský, myslím tím rozhodující většina žen, které jsem JÁ potkal-poznal a už se k tomu fakt nechci vracet a vysvětlovat to furt dokola! Pár věcí se zobecnit dá, ale to už je na Tobě…), tedy z mého pozorování je zhruba 30% hodných holek a 70% jsou potvory. S potvorama je alespoň legrace a vzrušení. Z hodných holek se hrozně rychle (mnohdy v řádu dnů!!!) stávají přehnaně pečující matky = „umyl sis ručičky, máš kulíška-ukaž…nechceš papat, co budeš bumbat?“ To je fakt něco strašnýho! Chtějí o Tebe pečovat tak dlouho, až si z Tebe udělají zahrádku na hřbitově a pěstujou na Tobě kytičky doslova! Mimochodem – prvním poznávacím znakem, pokud si nejseš jistej je, že pořád něco řeší…a taky chtějí pořád něco měnit…

Hlavní problém vidím v tom, že muž, když si vybere ženu, vidí ji jako hotové umělecké dílo. Žena když si vybere může, bere ho pouze jako potenciál = tohle ho naučím, tohle ho odnaučím, tohle nosit nebude (ženy rády používají termín „nemožnej“ – všiml sis? nemožnej svetr, bunda, kalhoty, boty = chlap je zjevně asi tak nějak celej nemožnej 😀 hlavně, že ony jsou možný – mno…spíš „možná“), bude nosit tohle, tohle bude dělat, tohle dělat nebude a pak už jenom nový nábytek, vymalovat, z obýváku uděláme kuchyň, z kuchyně záchod! Anebo zdánlivě pozitivní zasahování do života = mám prý na víc, na lepší práci, vyšší ocenění, plat, mzdu, tantiemy apod. Jenže přesně tohle mi nechceme!!!!Nechceme životního kouče! Nechceme, aby nám furt někdo radil, hodnotil, měnil – nemožná barva radiátorů, tohle chce „sádroš“ atd.apod.

Ale hlavně = kdo že nám to furt radí?! Co že dokázala v životě ona, že se staví do role hodnotící komise, kolaudačního oddělení, schvalovací skupiny a mnohdy do žalobce i soudce zároveň?!?! Vážně stojej chlapi tak za kulový? A co třeba šéfkuchaři, módní návrháři, vědci, vedoucí pracovníci, myslitelé, filozofové, ale i stavitelé silnic a dělníci všeho druhu v nejlepším slova smyslu? Do politiky se necpete i když vám nikdo reálně nebrání, okay – respektuju a vlastně i chápu, ale kde že vynikáte? V kibicování chlapů, to ano…jak jsme to dopracovali, jak jsme to mohli dopustit, jak se to vlastně mohlo stát, když slabší pohlaví peskuje a často až šikanuje to silnější, schopnější atd.?!? Viz Cimrmani – pojedete někam doktore Holube? – už se nacoural dost, doma bude! – asi ne… Proč za každým výzkumníkem stojí semetrika, která na něj řve = furt seš v laborce!!! O rodinu se vůbec nestaráš – co na tom, že zachraňuješ děti z rakoviny – my nemáme doma rohlíky a zkyslo kvůli tobě mlíko!!!

Slyšel jsem myšlenku kterou si dovolím trochu rozvést = když muži lichotí ženám, je jim to příjemné, ale podprahově vnímají, že jsou na piedestalu, tedy nad tím mužem a tak nějak nevnímají důvod, proč s ním být. Neříkám být nezdvořilý, ale je opravdu nutné zdravé sebevědomí, protože upřímně = to naopak žena by měla vzhlížet k němu….