Ondřej Vejsada

Mentální zdraví

Zdraví

Ach ty hry s „dámou“ aneb člověče, zlob se!

Filozofie všedního dne Ondřeje Vejsady

Autorský podcast Ondřeje Vejsady - terapeuta, spisovatele a autora blogu na iDNES. Uslyšíte úvahy na pomezí filozofie, psychologie a běžného dne, krátké glosy i pasáže z připravovaných knih. Podcast je generován pomocí AI hlasu - ale každé slovo pochází ze života.

Pokrytectví, ženské „hry“ a nečekané reakce – co se skrývá za maskami „dobrých úmyslů“? V článku s humorem a ironií rozebírám manipulace, výčitky a trendy, které nás nutí přizpůsobovat se jejich pravidlům.Pokrytectví bývá podstatou některých ženských „her“. Když se nad tím zamyslíte, slovo „pokrytectví“ původně znamenalo mít zakrytou tvář, něco skrývat, maskovat. Přesně tak mi někdy připadají ženské reakce: tvář, která se na oko usmívá, ale uvnitř to může vřít. Tak co říkáte, není to trefné?Dámy často svou hru označují něčím jako „myslí to s námi dobře“. To je pojem, který bych rád trochu rozpitval. Ne že bych chtěl zpochybňovat, jestli skutečně „myslí“, i když občas by bylo na místě se nad tím zamyslet, ale rozhodně jim to myslí po svém. A k čemu to tedy směřuje? Sekýrování, výčitky, nátlak, vyhrožování, odpírání a manipulace. To je tedy „dobře“? Možná ve vlastním světě. Ale často to působí spíš jako „ochočování.“Masky, které si s oblibou nasazují, jsou různé. Taková „provokatérka“ si užívá, že vás vytáčí, dělá si z vás legraci – dokud to nepřežene a vy nevybuchnete. Tehdy přepne do módu „žehličky“ a snaží se vše uhladit, že až máte pocit, jak je skvělá a jak všechno zachránila. Kruh se uzavírá, drama pokračuje nanovo, a my jako hlupáci vše odpustíme a pokračujeme dál.Jsem zřejmě naivní, ale tomu jejich divadlu fakt nerozumím. Když mě někdo štve, tak to prostě řeknu. Když mám chuť na blízkost, nemusím kolem toho dělat tajnosti. Tady ale často platí, že když se jí nechce, naschvál vás rozladí, a vy pak ztratíte chuť na všechno. A to pokrytectví, to je něco! Říkají, co chtějí, ale když to skutečně dostanou, najednou je všechno jinak.Třeba dárky – věčné územní značení. Dárek typu svíčky nebo dekorace, kterou když si necháte vystavenou (a raději to nezkoušejte dát pryč!), všem signalizuje, že na tomto teritoriu je „někdo jiný.“ Abych měl doma klid, musel jsem si vytvořit výzdobu podle toho, která z nich mi co darovala – a pak doufat, že to ani jedné nedojde. Všechno je to ale jen taková nenápadná hra o ovládání a uznání jejich výjimečnosti.A na závěr něco k zamyšlení. Jak ženy většinou upřednostňují trendy a jak hrají své role „pro společnost.“ Jednu dobu bylo přece důkazem prosperity, když byl člověk plnější. Dnes už to dávno neplatí, ale to nevysvětluje, jak přes noc najednou všechny přišly na chuť úpravám vzhledu. Pamatujete doby, kdy bylo normální mít chlupy v podpaží? Dnes by to bylo k nevíře. Všichni „čekají na signál“, který jim oznámí, co je trendy. Každá už chce být s tou správnou image, ať už jde o vzhled nebo styl. A tak se ty hry vlastně hrají stále dokola.

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Ach ty hry s „dámou“ aneb člověče, zlob se!

Poslechněte si podcast