BigTalk

Byznys

Speciál: Francouzi se po provolbách dostali na úroveň Kypru nebo Španělska

Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?

Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník

Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."

Takový rozdíl mezi výnosy z francouzských a německých dluhopisů jsme neviděli od roku 2012.
Evropské volby otřásly politikou v Belgii a hlavně ve Francii, kde prezident Emmanuel Macron v reakci na vítězství Národního sdružení Marine Le Penové rozpustil parlament a vyhlásil předčasné volby. „Po eurovolbách se dluhopisové trhy mírně zavlnily. Ve většině případů dluhopisy ale zase klesly, což byl hlavně případ Německa. Ty francouzské naopak o něco narostly,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. „Ve výsledku je rozdíl mezi francouzskými a německými dluhopisy nějakých osmdesát bazických bodů. To jsme tady od roku 2012 neviděli,“ říká Sklenář a dodává, že to výnosy z francouzských dluhopisů rázem poslalo na úroveň Kypru nebo Španělska. Co to znamená a jaké to bude mít důsledky? To se dozvíte v novém speciálu BigTalku s Mirkem Zámečníkem a Petrem Sklenářem.

BigTalk najdete každý týden na Spotify, YouTube a Apple Podcasts.

Takový rozdíl mezi výnosy z francouzských a německých dluhopisů jsme neviděli od roku 2012.
Evropské volby otřásly politikou v Belgii a hlavně ve Francii, kde prezident Emmanuel Macron v reakci na vítězství Národního sdružení Marine Le Penové rozpustil parlament a vyhlásil předčasné volby. „Po eurovolbách se dluhopisové trhy mírně zavlnily. Ve většině případů dluhopisy ale zase klesly, což byl hlavně případ Německa. Ty francouzské naopak o něco narostly,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. „Ve výsledku je rozdíl mezi francouzskými a německými dluhopisy nějakých osmdesát bazických bodů. To jsme tady od roku 2012 neviděli,“ říká Sklenář a dodává, že to výnosy z francouzských dluhopisů rázem poslalo na úroveň Kypru nebo Španělska. Co to znamená a jaké to bude mít důsledky? To se dozvíte v novém speciálu BigTalku s Mirkem Zámečníkem a Petrem Sklenářem.
 
BigTalk najdete každý týden na Spotify, YouTube a Apple Podcasts.

Aplikace Youradio Talk

Speciál: Francouzi se po provolbách dostali na úroveň Kypru nebo Španělska

Poslechněte si podcast