Takový rozdíl mezi výnosy z francouzských a německých dluhopisů jsme neviděli od roku 2012.
Evropské volby otřásly politikou v Belgii a hlavně ve Francii, kde prezident Emmanuel Macron v reakci na vítězství Národního sdružení Marine Le Penové rozpustil parlament a vyhlásil předčasné volby. „Po eurovolbách se dluhopisové trhy mírně zavlnily. Ve většině případů dluhopisy ale zase klesly, což byl hlavně případ Německa. Ty francouzské naopak o něco narostly,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. „Ve výsledku je rozdíl mezi francouzskými a německými dluhopisy nějakých osmdesát bazických bodů. To jsme tady od roku 2012 neviděli,“ říká Sklenář a dodává, že to výnosy z francouzských dluhopisů rázem poslalo na úroveň Kypru nebo Španělska. Co to znamená a jaké to bude mít důsledky? To se dozvíte v novém speciálu BigTalku s Mirkem Zámečníkem a Petrem Sklenářem.
BigTalk najdete každý týden na Spotify, YouTube a Apple Podcasts.
Takový rozdíl mezi výnosy z francouzských a německých dluhopisů jsme neviděli od roku 2012.
Evropské volby otřásly politikou v Belgii a hlavně ve Francii, kde prezident Emmanuel Macron v reakci na vítězství Národního sdružení Marine Le Penové rozpustil parlament a vyhlásil předčasné volby. „Po eurovolbách se dluhopisové trhy mírně zavlnily. Ve většině případů dluhopisy ale zase klesly, což byl hlavně případ Německa. Ty francouzské naopak o něco narostly,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. „Ve výsledku je rozdíl mezi francouzskými a německými dluhopisy nějakých osmdesát bazických bodů. To jsme tady od roku 2012 neviděli,“ říká Sklenář a dodává, že to výnosy z francouzských dluhopisů rázem poslalo na úroveň Kypru nebo Španělska. Co to znamená a jaké to bude mít důsledky? To se dozvíte v novém speciálu BigTalku s Mirkem Zámečníkem a Petrem Sklenářem.
BigTalk najdete každý týden na Spotify, YouTube a Apple Podcasts.
Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?
Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník
Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."
