BigTalk

Byznys

Speciál: Doznívající nízké úroky maskují obrovské náklady na obsluhu státních dluhů

Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?

Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník

Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."

Spousta rozvinutých i rozvojových zemí je na hranici maximálního zadlužení
 
Banka pro mezinárodní vypořádání (BIS) vydala výroční zprávu, která zmapovala vývoj veřejných financí ve světě.
A závěry jsou poměrně alarmující: „Ve stručnosti řekli, že veřejné finance jsou největší hrozbou pro makroekonomickou a finanční stabilitu,“ shrnuje hlavní
ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává, že „v řadě rozvinutých i rozvojových zemích jsou vlády na hranici maximálního zadlužení, které kdy měly“. A přitom stojí před několika velmi aktuálními riziky: stárnutím populace, zelenou transformací a zvyšováním výdajů na obranu. To platí globálně a zvlášť pro rozvinuté státy. „V rozvinutém světě platí vlády řádově dvě procenta HDP na obsluhu vládního dluhu. Pokud úrokové sazby v dalších letech zůstanou tam, kde jsou teď, tak náklady na obsluhu dluhu vyskočí na tři a půl čtyři procenta HDP. A kdyby se úroky zvedly – třeba nijak katastroficky, ale na úroveň z 90. let –, tak jsme rázem u nákladů na obsluhu kolem šesti procent HDP,“ upozorňuje Sklenář.
Víc se dozvíte v nejnovějším letním speciálu BigTalku s Mirkem Zámečníkem s Petrem Sklenářem.

Spousta rozvinutých i rozvojových zemí je na hranici maximálního zadlužení
 
Banka pro mezinárodní vypořádání (BIS) vydala výroční zprávu, která zmapovala vývoj veřejných financí ve světě.
A závěry jsou poměrně alarmující: „Ve stručnosti řekli, že veřejné finance jsou největší hrozbou pro makroekonomickou a finanční stabilitu,“ shrnuje hlavní
ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává, že „v řadě rozvinutých i rozvojových zemích jsou vlády na hranici maximálního zadlužení, které kdy měly“. A přitom stojí před několika velmi aktuálními riziky: stárnutím populace, zelenou transformací a zvyšováním výdajů na obranu. To platí globálně a zvlášť pro rozvinuté státy. „V rozvinutém světě platí vlády řádově dvě procenta HDP na obsluhu vládního dluhu. Pokud úrokové sazby v dalších letech zůstanou tam, kde jsou teď, tak náklady na obsluhu dluhu vyskočí na tři a půl čtyři procenta HDP. A kdyby se úroky zvedly – třeba nijak katastroficky, ale na úroveň z 90. let –, tak jsme rázem u nákladů na obsluhu kolem šesti procent HDP,“ upozorňuje Sklenář.
Víc se dozvíte v nejnovějším letním speciálu BigTalku s Mirkem Zámečníkem s Petrem Sklenářem.

Aplikace Youradio Talk

Speciál: Doznívající nízké úroky maskují obrovské náklady na obsluhu státních dluhů

Poslechněte si podcast