
Speciál: Doznívající nízké úroky maskují obrovské náklady na obsluhu státních dluhů

Poslechněte si podcast
2. 8. 2024
10 min
Spousta rozvinutých i rozvojových zemí je na hranici maximálního zadlužení
Banka pro mezinárodní vypořádání (BIS) vydala výroční zprávu, která zmapovala vývoj veřejných financí ve světě.
A závěry jsou poměrně alarmující: „Ve stručnosti řekli, že veřejné finance jsou největší hrozbou pro makroekonomickou a finanční stabilitu,“ shrnuje hlavní
ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává, že „v řadě rozvinutých i rozvojových zemích jsou vlády na hranici maximálního zadlužení, které kdy měly“. A přitom stojí před několika velmi aktuálními riziky: stárnutím populace, zelenou transformací a zvyšováním výdajů na obranu. To platí globálně a zvlášť pro rozvinuté státy. „V rozvinutém světě platí vlády řádově dvě procenta HDP na obsluhu vládního dluhu. Pokud úrokové sazby v dalších letech zůstanou tam, kde jsou teď, tak náklady na obsluhu dluhu vyskočí na tři a půl čtyři procenta HDP. A kdyby se úroky zvedly – třeba nijak katastroficky, ale na úroveň z 90. let –, tak jsme rázem u nákladů na obsluhu kolem šesti procent HDP,“ upozorňuje Sklenář.
Víc se dozvíte v nejnovějším letním speciálu BigTalku s Mirkem Zámečníkem s Petrem Sklenářem.
Popis podcastu
Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?
Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník
Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."