BigTalk

Byznys

Speciál: Dočkala se Británie pět let po brexitu slibovaného hospodářského zázraku, nebo přišla katastrofa?

Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?

Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník

Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."

O vystoupení z Evropské unie rozhodli Britové už skoro před devíti lety. Pět let už Británie není součástí EU. Vyplatil se jí brexit? Nebo naopak nastal hospodářský armageddon, před kterým varovali stoupenci setrvání v EU? „Podívám-li se na to, jak se daří britské ekonomice posledních pět let, tak to není nic moc. Kumulativní růst tři procenta za pět let je dost slabý. Francie za stejnou dobu narostla o čtyři procenta, ale třeba Německo úplně stagnuje,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Propad ekonomiky za covidu i následný inflační šok byly v Británii horší než v kontinentální Evropě a také ceny energií v Británii poskočily víc, než je průměr EU. Pomalejší je i přeorientovávání vývozu mimo Evropu. „Je to hledání. Pořád se nepodařilo dosáhnout toho nového stavu,“ upozorňuje Sklenář a analytik Mirek Zámečník dodává: „Nenaplnila se ovšem pesimistická předpověď, že Londýn jako finanční centrum skončí. To se rozhodně nestalo.“ V čem je tedy teď Británie silnější než kontinentální Evropa? A co ji naopak stahuje dolů? O tom mluví v aktuálním speciálu BigTalku Mirek Zámečník a Petr Sklenář.

<p>O vystoupení z Evropské unie rozhodli Britové už skoro před devíti lety. Pět let už Británie není součástí EU. Vyplatil se jí brexit? Nebo naopak nastal hospodářský armageddon, před kterým varovali stoupenci setrvání v EU? „Podívám-li se na to, jak se daří britské ekonomice posledních pět let, tak to není nic moc. Kumulativní růst tři procenta za pět let je dost slabý. Francie za stejnou dobu narostla o čtyři procenta, ale třeba Německo úplně stagnuje,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Propad ekonomiky za covidu i následný inflační šok byly v Británii horší než v kontinentální Evropě a také ceny energií v Británii poskočily víc, než je průměr EU. Pomalejší je i přeorientovávání vývozu mimo Evropu. „Je to hledání. Pořád se nepodařilo dosáhnout toho nového stavu,“ upozorňuje Sklenář a analytik Mirek Zámečník dodává: „Nenaplnila se ovšem pesimistická předpověď, že Londýn jako finanční centrum skončí. To se rozhodně nestalo.“ V čem je tedy teď Británie silnější než kontinentální Evropa? A co ji naopak stahuje dolů? O tom mluví v aktuálním speciálu BigTalku Mirek Zámečník a Petr Sklenář. </p>

Aplikace Youradio Talk

Speciál: Dočkala se Británie pět let po brexitu slibovaného hospodářského zázraku, nebo přišla katastrofa?

Poslechněte si podcast