O vystoupení z Evropské unie rozhodli Britové už skoro před devíti lety. Pět let už Británie není součástí EU. Vyplatil se jí brexit? Nebo naopak nastal hospodářský armageddon, před kterým varovali stoupenci setrvání v EU? „Podívám-li se na to, jak se daří britské ekonomice posledních pět let, tak to není nic moc. Kumulativní růst tři procenta za pět let je dost slabý. Francie za stejnou dobu narostla o čtyři procenta, ale třeba Německo úplně stagnuje,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Propad ekonomiky za covidu i následný inflační šok byly v Británii horší než v kontinentální Evropě a také ceny energií v Británii poskočily víc, než je průměr EU. Pomalejší je i přeorientovávání vývozu mimo Evropu. „Je to hledání. Pořád se nepodařilo dosáhnout toho nového stavu,“ upozorňuje Sklenář a analytik Mirek Zámečník dodává: „Nenaplnila se ovšem pesimistická předpověď, že Londýn jako finanční centrum skončí. To se rozhodně nestalo.“ V čem je tedy teď Británie silnější než kontinentální Evropa? A co ji naopak stahuje dolů? O tom mluví v aktuálním speciálu BigTalku Mirek Zámečník a Petr Sklenář.
O vystoupení z Evropské unie rozhodli Britové už skoro před devíti lety. Pět let už Británie není součástí EU. Vyplatil se jí brexit? Nebo naopak nastal hospodářský armageddon, před kterým varovali stoupenci setrvání v EU? „Podívám-li se na to, jak se daří britské ekonomice posledních pět let, tak to není nic moc. Kumulativní růst tři procenta za pět let je dost slabý. Francie za stejnou dobu narostla o čtyři procenta, ale třeba Německo úplně stagnuje,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Propad ekonomiky za covidu i následný inflační šok byly v Británii horší než v kontinentální Evropě a také ceny energií v Británii poskočily víc, než je průměr EU. Pomalejší je i přeorientovávání vývozu mimo Evropu. „Je to hledání. Pořád se nepodařilo dosáhnout toho nového stavu,“ upozorňuje Sklenář a analytik Mirek Zámečník dodává: „Nenaplnila se ovšem pesimistická předpověď, že Londýn jako finanční centrum skončí. To se rozhodně nestalo.“ V čem je tedy teď Británie silnější než kontinentální Evropa? A co ji naopak stahuje dolů? O tom mluví v aktuálním speciálu BigTalku Mirek Zámečník a Petr Sklenář.
Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?
Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník
Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."
