BigTalk

Byznys

Naděje, že ekonomiku potáhnou utrácející domácnosti, se nemusí naplnit. Nejistota je nutí šetřit

Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?

Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník

Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."

Meziroční růst cen výrobců zpomalil meziročně z 2,8 procenta v prosinci na půl procenta v lednu. Zásadním faktorem přitom byly ceny energií. Výjimkou z jinak klidného vývoje byly ceny zemědělských výrobců. Ty zaznamenaly mimořádné meziměsíční nárůsty už na konci loňského roku. „Teď ten nárůst byl, řekněme, normální, ale v souhrnu to vede k tomu, že meziroční růst dál zrychluje… A co se týče úrovně, tak už třeba v živočišné výrobě se dostávají tam, kde byly během roku 2022,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „To je zpráva pro inflační vývoj. Ceny potravin půjdou nahoru a ostatní faktory nebudou klesat, aby to kompenzovaly. Jediné, co by mohlo inflaci trochu srážet, jsou ceny energií. Ale už i tento faktor se z větší části vyčerpal.“ Spolu s tím se mění i ekonomický sentiment firem a domácností. První ukazatel se zlepšil, druhý naopak docela výrazně poklesl. „Takže první kvartál letošního roku bude zase ve znamení vysokého sklonu k úsporám,“ komentuje to analytik Mirek Zámečník. Co to bude znamenat pro českou ekonomiku? A proč jsou na tom Francouzi mnohem hůř, dokonce ještě hůř než Němci? Nejen o tom mluví v aktuálním dílu BigTalku Mirek Zámečník a Petr Sklenář.

<p>Meziroční růst cen výrobců zpomalil meziročně z 2,8 procenta v prosinci na půl procenta v lednu. Zásadním faktorem přitom byly ceny energií. Výjimkou z jinak klidného vývoje byly ceny zemědělských výrobců. Ty zaznamenaly mimořádné meziměsíční nárůsty už na konci loňského roku. „Teď ten nárůst byl, řekněme, normální, ale v souhrnu to vede k tomu, že meziroční růst dál zrychluje… A co se týče úrovně, tak už třeba v živočišné výrobě se dostávají tam, kde byly během roku 2022,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „To je zpráva pro inflační vývoj. Ceny potravin půjdou nahoru a ostatní faktory nebudou klesat, aby to kompenzovaly. Jediné, co by mohlo inflaci trochu srážet, jsou ceny energií. Ale už i tento faktor se z větší části vyčerpal.“ Spolu s tím se mění i ekonomický sentiment firem a domácností. První ukazatel se zlepšil, druhý naopak docela výrazně poklesl. „Takže první kvartál letošního roku bude zase ve znamení vysokého sklonu k úsporám,“ komentuje to analytik Mirek Zámečník. Co to bude znamenat pro českou ekonomiku? A proč jsou na tom Francouzi mnohem hůř, dokonce ještě hůř než Němci? Nejen o tom mluví v aktuálním dílu BigTalku Mirek Zámečník a Petr Sklenář. </p>

Aplikace Youradio Talk

Naděje, že ekonomiku potáhnou utrácející domácnosti, se nemusí naplnit. Nejistota je nutí šetřit

Poslechněte si podcast