Meziroční růst cen výrobců zpomalil meziročně z 2,8 procenta v prosinci na půl procenta v lednu. Zásadním faktorem přitom byly ceny energií. Výjimkou z jinak klidného vývoje byly ceny zemědělských výrobců. Ty zaznamenaly mimořádné meziměsíční nárůsty už na konci loňského roku. „Teď ten nárůst byl, řekněme, normální, ale v souhrnu to vede k tomu, že meziroční růst dál zrychluje… A co se týče úrovně, tak už třeba v živočišné výrobě se dostávají tam, kde byly během roku 2022,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „To je zpráva pro inflační vývoj. Ceny potravin půjdou nahoru a ostatní faktory nebudou klesat, aby to kompenzovaly. Jediné, co by mohlo inflaci trochu srážet, jsou ceny energií. Ale už i tento faktor se z větší části vyčerpal.“ Spolu s tím se mění i ekonomický sentiment firem a domácností. První ukazatel se zlepšil, druhý naopak docela výrazně poklesl. „Takže první kvartál letošního roku bude zase ve znamení vysokého sklonu k úsporám,“ komentuje to analytik Mirek Zámečník. Co to bude znamenat pro českou ekonomiku? A proč jsou na tom Francouzi mnohem hůř, dokonce ještě hůř než Němci? Nejen o tom mluví v aktuálním dílu BigTalku Mirek Zámečník a Petr Sklenář.
Meziroční růst cen výrobců zpomalil meziročně z 2,8 procenta v prosinci na půl procenta v lednu. Zásadním faktorem přitom byly ceny energií. Výjimkou z jinak klidného vývoje byly ceny zemědělských výrobců. Ty zaznamenaly mimořádné meziměsíční nárůsty už na konci loňského roku. „Teď ten nárůst byl, řekněme, normální, ale v souhrnu to vede k tomu, že meziroční růst dál zrychluje… A co se týče úrovně, tak už třeba v živočišné výrobě se dostávají tam, kde byly během roku 2022,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „To je zpráva pro inflační vývoj. Ceny potravin půjdou nahoru a ostatní faktory nebudou klesat, aby to kompenzovaly. Jediné, co by mohlo inflaci trochu srážet, jsou ceny energií. Ale už i tento faktor se z větší části vyčerpal.“ Spolu s tím se mění i ekonomický sentiment firem a domácností. První ukazatel se zlepšil, druhý naopak docela výrazně poklesl. „Takže první kvartál letošního roku bude zase ve znamení vysokého sklonu k úsporám,“ komentuje to analytik Mirek Zámečník. Co to bude znamenat pro českou ekonomiku? A proč jsou na tom Francouzi mnohem hůř, dokonce ještě hůř než Němci? Nejen o tom mluví v aktuálním dílu BigTalku Mirek Zámečník a Petr Sklenář.
Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?
Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník
Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."
