Josef Vinklář

Karel Hlušička

Libuše Geprtová

Rudolf Jelínek

Míla Myslíková

Jaroslava Obermaierová

Alena Procházková

Bedřich Prokoš

Břetislav Slováček

David Vejražka

Oldřich Vízner

Jaroslav Satoranský

Jiří Klem

Bohumil Bezouška

Josef Boháč

Viktor Maurer

Václav Stýblo

Vladimír Bičík

Josef Čáp

Jiří Wohanka

Petr Oliva

Zdeněk Jelínek

Josef Chvalina

Eduard Žemla

Vítězslav Jirsák

Libuše Vančurová

Karel Knechtl

Rostislav Kuba

Stanislava Bartošová

Vítězslav Nezval

Ladislav Boháč

Josef Somr

Poezie

1. část

2. část

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon a.s.

Nezval: Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou

Z komentáře k původnímu LP albu 1218 0468 vydanému v Supraphonu v roce 1983 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: 
V české dramatické literatuře nemáme mnoho pokusů ztéci druhový vrchol, aneb tedy vytvořit dramatickou báseň. Tato skutečnost může vyvěrat z tradic českého divadla, v nichž převažovala akce nad slovem, herec nad literátem. Největší z našich básníků, Vítězslav Nezval - který byl ostatně světem divadla průběžně přitahován a okouzlován - nemohl se této tradici nevzpírat. Dokonce je možné vyslovit, že Nezval usiloval "rozhrnout oponu divadelního prostoru" téměř právě vždy dramatickou básní; ať to byl snový "Strach", či adaptace Calderonovy "Schovávané na schodech", anebo "Milenci z kiosku" z třicátých let. Ovšem Nezvalovi nešlo výlučně jenom o báseň, nýbrž o život, o společnost a její změnu. "Milenci z kiosku" nebyly tehdy přece jen pouhým poetickým divadlem, ale současně i významným politickým činem, provokujícím apostrofou "země blízko pólu". A tak je tomu shodně i s Nezvalovou velikou dramatickou básní "Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou", inspirovanou nanejvýš zřetelně básníkovou starostí o osud země a lidstva. Vždyť tato dramatická báseň byla psána v polovině padesátých let, v nichž už se naplno obnažovaly světovládné choutky a lidstvu se hrozilo atomovou smrtí. Nezval závažnost svého vášnivého varování násobil tématem z prastarého mýtu o bájné Atlantis i postupem výstavby dialogu převážně osnovaného na přízvučné podobě časoměrného hexametru. Ale tím byla právě posilována aktuální naléhavost básníkova varování a zapřísahání i výzvy k neutuchajícímu boji za zespolečenštěnou pospolitost lidstva. Není ovšem proč zastírat, že šlo nicméně o úkol pro jeviště nikterak snadný a naráz řešitelný. O to obezřetněji, ale i obsažněji, bylo nutno postupovat v televizním ztvárnění ...A přece ani "masovost" televize, ani její tendence k vnější realitě, nestaly se překážkou působivému vyznění a ohlasu Nezvalova básnického varování a zapřísahání. Naopak, televize umocnila aktuálnost Nezvalovy výzvy...právem je tato inscenace osnovou pro vyjádření Nezvalovy dramatické básně na gramofonové desce. A opět tento způsob soustředěného naslouchání..může znovu mobilizovat posluchače pro život, může aktivizovat a aktualizovat jeho společenský postoj, jeho tužbu a potřebu "pojímat svěj jako dílo lidských rukou, které chtějí dát lidem štěstí", a nikoli jej zločinně ničit. 
Antonín Dvořák

Aplikace Youradio Talk

Audiokniha Nezval: Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou