Stanislav Kostka Neumann

Jaroslav Seifert

Lev Nikolajevič Tolstoj

Zdeněk Štěpánek

Jiří Šrámek

Karel Höger

Veronika Jeníková

Petr Štěpánek

Josef Kainar

Ondřej Bartoš

Pavla Břínková

Pavel Hnízdo

Veronika Petrželková

Ilona Svobodová

Růžena Merunková

Rudolf Hrušínský

Petr Haničinec

Jaroslav Moučka

Josef Hora

Eva Vosková

Lubomír Lipský st.

František Němec

Miloš Kopecký

Radovan Lukavský

Otakar Brousek st.

Antonín Sova

František Hrubín

Vlastimil Fišar

Jiří Wolker

Dagmar Sedláčková

Vítězslav Nezval

Oldřich Mikulášek

Tereza Bartošová

Titus Livius

Ladislav Boháč

Jiří Holý

Miloš Nedbal

Otakar Roubínek

Marie Tomášová

Sergej Jesenin

Ivana Vondrovicová

Václav Voska

Jiřina Petrovická

Svatopluk Beneš

Stanislav Šimek

Vladimír Ráž

Jana Hlaváčová

Viktor Preiss

Alois Švehlík

Petr Bezruč

Konstantin Biebl

Karel Toman

Milan Friedl

Tomáš Vondrovic

Titus Lucretius Carus

Quintus Horatius Flaccus

Publius Ovidius Naso

Lucius Annaeus Seneca

Podcasty a Audioknihy od autora Vlastimil Fišar. K poslechu online na webu a ke stažení. Nebo poslouchejte v aplikaci Youradio Talk offline.

Dějiny a historie

Děti a mládež

Klasika

Novely a povídky

Poezie

Pohádky

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon a.s.

Šrámek, Vondrovic: Fanfán Tulipán

Od svítání do svítání. Pásmo písní a říkadel pro děti z mateřských škol

Vyprávění pro děti v mateřské škole o tom, co je to svítání, poledne a večer, co se v té době děje v přírodě, co musí udělat maminka a tatínek, když se probudí, 
o co vše se musí postarat ráno, v poledne i večer.... 
Vyprávění je protkané dětskými říkánkami a hádankami a je doprovázeno známými i již dávno zapomenutými lidovými písničkami v podání Pavly Břínkové.

Česká poezie pro Základní devítileté školy - druhý výběr 2. část

Z komentáře k původnímu LP albu DV 15156 vydanému Supraphonem v roce 1963: 
 Druhý výběr českých básní ve školní řadě Gramofonového klubu prohlubuje a rozšiřuje možnosti prvého výběru z roku 1960: probouzet poslechem uměleckého přednesu zájem mladých lidí o poezii. Výběr je určen především 6.-9. ročníků základní devítileté školy... 
Základním požadavkem úspěšné práce s gramofonovými snímky uměleckého přednesu je vytvoření příznivé psychické, citové i mentální atmosféry pro pozorný poslech básní... 
Z praxe je známo, že se poslechem uměleckého přednesu dovrší estetický prožitek, když se už děti s básní seznámily např. její četbou a výkladem, nebo se poslech stane východiskem práce s textem a východiskem výkladu, který je žádoucí přípravou k tomu, aby děti báseň pochopily a aktivně esteticky si ji osvojily. takový výklad vyžaduje zpravidla návrat k četbě textu a k poslechu...poslech umělecké recitace působí příznivě na kulturu výrazného čtení a přednesu básní. Rozhovor s mladými posluchači o vyslechnutém přednesu básně v nich rozvíjí uvědomělý přístup k umělecké tvorbě a tříbí umělecký vkus. Spolu s četbou básní a s jejich recitací se stává poslech uměleckého přednesu účinným prostředkem, kterýmse získává mládež pro poezii, a tím i esteticky výchovným činitelem, který se podílí na rozvoji harmonického člověka. 
Dr. Svatopluk Cenek

Tolstoj: Kreutzerova sonáta

Ve světové literatuře je jen málo děl tak slavných jako Tolstého Kreutzerova sonáta. Když v roce 1890 vyšla, způsobila senzaci, která v kulturních dějinách neměla obdoby. Jestliže ji někdo neznal, pak to byl – podle tehdejších zpráv – snad jen negramotný nebo ten, kdo se o literaturu a o vztahy muže a ženy vůbec nezajímal, či kdo žil ve zvlášť zapadlém koutě světa. Podivuhodně smělé a působivé odhalení manželských neladů, jakým tato povídka bezesporu je, nenechalo nikoho lhostejným. Nebylo místa, kde by se o ni nevedly vášnivé spory. Staromilci v Rusku byli pohoršeni až k nepříčetnosti. V jiných zemích bylo zase toto dílo soudně pronásledováno, včetně zemí českých. Boj o Kreutzerovu sonátu trval u nás bezmála dvacet let, než se podařilo výnos soudu zrušit. Tolstého "sexuální" novela, jak bychom ji dnes mohli nazvat, je povídkou o kruté žárlivosti, jež bortí manželství, povídkou o hlubokém rozvratu mezi dvěma lidmi, kteří se kdysi hluboce milovali. Ve svých otázkách, které jsou zde představeny v šokující nahotě – po vztahu mezi čistotou a silnou fyzickou vášní, po vztahu muže a ženy - nepřestane být pravděpodobně nikdy aktuální. 
 
 
 
Příběh, v němž v kritickém okamžiku sehraje úlohu Beethovenova Kreutzerova sonáta, je pojat jako děsivá analýza lásky a manželství, jako tragický rozvrat mezi dvěma lidmi, kteří se kdysi hluboce milovali. Tolstého „sexuální novela“, jak bychom ji mohli nazvat, je dodnes dílo vyhledávané a čtenářsky přitažlivé. 
 
Kreutzerova sonáta je novela ruského spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého píšícího v žánru kritického realismu. Autor se v ní rozepisuje na téma problémů sexuality a vyjadřuje převratné názory ohledně toho, jak by se lidé měli v pohlavním životě chovat

Myšlenky antických klasiků

Původní komplet 5 EP 0 88 0490-4 "Myšlenky antických klasiků" vydal Supraphon v roce 1975 - nyní titul s myšlenkami a díly Homéra, Aristotela, Platóna a dalších antických autorů a myslitelů vydáváme poprvé digitálně.

Jesenin: Anna Sněgina

Z komentáře Jiřího Hraše k původnímu LP albu 1118 2607 "Sergej Jesenin Anna Sněgina" vydanému v Supraphonu v roce 1980 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: 
...byl označován za básníka ruské vesnice anebo za chuligána poezie. Oba jednostranné a zkreslující puncy ve své povrchnosti přehlížejí základní, bytostné zařazení autora jako básníka Ruska v přerodu. Básníka s nesnadným úkolem nejen vyzpívat, ale také vyrovnat vnitřní rozporuplnost citlivého srdce, Vážnost svého úsilí potvrdil neodvolatelně, když v noci na 28.12.1925 v leningradském hotelu Angleterre zadrhl smyčku na svém hrdle, mlád třicet let. Něžné srdce se unavilo zápasem osobních rozporů, které odrážely disonance vnějšího světa a bolestnost zrodu nové společnosti. Nejen verše to dokládají, ale i jasnozřivá slova rozčarování nad zkušeností z americké civilizace a nedůvěra k současným nepmanským móresům: "Jestliže se dnes tolik drží na Ameriku, jsem ochoten dát přednost naší šedivé obloze a naší krajině - chaloupka, trochu vrostlá do země, dřevěný plot, z kterého trčí k nebi vysoká tyč a v dálce pošvihává ocasem hubený koník. je to něco jiného než mrakodrapy, které daly světu jen Rockefellera, Mc Gormicka, ale je to to, co dalo u nás vyrůst Tolstému, Dostojevskému, Puškinovi, Lermontovovi a dalším." Píše ty řádky na konci života jako poznanou zkušenost. A jsou stejného rodu jako jeho vrcholné verše: odrážejí zralost nesnadno vykoupené zkušenosti. V nesnadné době. 
"Byl to člověk na křižovatce dvou epoch" (V.Z.Švejder)... 
 
SERGEJ ALEXANDROVIČ JESENIN (*21. září (jul.)/ 3. října 1895(greg.) - †28.12.1925) 
Anna Sněgina je poéma o nenaplněné, tragické lásce, proměnách citů a okolního světa

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.