Josef Kemr

Pavel Pavlovský

Paul Fort

Paul Valéry

Eva Novotná

Karel Hynek Mácha

Jiří Schwarz

Eduard Cupák

Rudolf Hrušínský

Petr Haničinec

Jaroslav Satoranský

Alena Vránová

František Ladislav Čelakovský

Šebestián Hněvkovský

Pavel Soukup

Jean-Arthur Rimbaud

Helena Růžičková

Miloslav Štibich

Maria Křepelková

Hana Kofránková

Petr Pavlovský

Radovan Lukavský

Václav Hanka

Otakar Brousek st.

Alfred Strejček

Zdeněk Braunschläger

Jiřina Švorcová

Josef Somr

Svatopluk Beneš

Ladislav Smoček

Josef Abrhám

Nina Divíšková

Věra Galatíková

Jiří Hrzán

František Husák

Jan Kačer

Jiří Kodet

Pavel Landovský

Miroslav Macháček

Petr Čepek

Adam Václav Michna z Otradovic

Ján Kollár

Guillaume Apollinaire

Charles Baudelaire

Stéphane Mallarmé

Paul Verlaine

Jan Amos Komenský

Zlata Adamovská

Simona Stašová

Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Nikolaj Vasiljevič Gogol

Podcasty a Audioknihy od autora Věra Galatíková. K poslechu online na webu a ke stažení. Nebo poslouchejte v aplikaci Youradio Talk offline.

Ladislav Pešek

Vlastimil Brodský

Jiří Adamíra

Luděk Munzar

Hana Maciuchová

Děti a mládež

Film, divadlo, rádio a TV

Poezie

Pohádky

Umění a zábava

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon a.s.

Pod nebem Francie

Pořad nazvaný Pod nebem Francie měl ve Viole premiéru 13. 11. 1984. Narozdíl od gramofonové desky následovalo po Baudelairově Cestě sedm lyrických básní Paula Verlaina v přednesu Pavla Pavlovského a Pavla Soukupa. Čtyři z nich přináší tato nahrávka jako písně (1. str. desky, hudbu složil Milan Svoboda). Na 2. str. desky jsou dvě písně na verše Paula Forta - tento autor v pořadu Violy zastoupen nebyl. Hudební intermezza v něm byla vytvořena osmi v originále zpívanými šansony na slova francouzských básníků v podání Evy Novotné. - Pokud jde o překlady, bylo snahou jednak připomenout překlady starší (Karel Čapek - Paul Fort, Francouzská poezie nové doby 1920; Jaroslav Seifert - Paul Verlaine, časopisecky 1929-1932), jednak uvést překlady nové. V pořadu Violy měl svou premiéru Pelánův překlad Baudelairovy Cesty (rukopis 1981, byl otištěn ve výboru Ch. Baudelaire: Čas je hráč, 1986) a Valéryho Mladá Parka v přebásnění Jana Kameníka (= Ludmila Macešková), které vzniklo v letech 1952-1954. Mallarméovo Faunovo odpoledne vyšlo v překladu Oty Nechutové roku 1977 (Souhlas noci; překlad je z dřívější doby, Nechutová zemřela r. 1969), Apollinairovo Pásmo v překladu Karla Sýse bylo zařazeno do souboru Velké trojhvězdí (Apollinaire, Éluard, Prévert) roku 1986; vzniklo dva roky předtím. Z početných českých verzí Rimbaudova Opilého korábu (S. K. Neumann, K. Čapek, V. Nezval, S. Kadlec, O. F. Babler) byla dána přednost pozoruhodnému přebásnění Františka Hrubína (poprvé vyšlo r. 1958). 
Vladimír Just

Čtveročasí básnictví českého 2

Z komentáře k původnímu LP kompletu 1218 0531, který vyšel v Supraphonu v roce 1983 - nyní vychází poprvé digitálně: 
 
 
"...Čtveročasí básnictví českého je malou antologií české literatury, počínaje středověkou poezií a konče raným obrozením. Je ovšem antologií, která nevyčerpává všechny druhy a oblasti, ale přináší to, co je pro jednotlivá období příznakové a čím se především starší literatura (naše první tři desky) přiřadila do kontextu evropského písemnictví. 
Kromě toho je náš komplet do jisté míry i svědectvím soudobého přednašečského umění a jeho směřování. V tomto smyslu je však třeba vidět Čtveročasí básnictví českého v souvislosti s dalšími deskovými soubory, především s tituly Tisíc let české poezie (1976), Slovo a hlas (antologie české poezie 19. a 20. století, 1980), s připravovaným Májem K.H.Máchy v interpretaci Rudolfa Hrušínského, s Babičkou Boženy Němcové v četbě Růženy Naskové a Vlasty Fabianové (historický archív, 1982) a s Erbenovou Kyticí...(Z.Štěpánek, M.Nedbal, J.Charvátová, V.Fabianová, M. Vášová aj.).

Křepelková: Hvězda naděje

Naše dramatizovaná pohádka začíná svatbou princezny Hvězděny a budoucího krále Jaromíra, ale svatbu překazí tajemný rytíř a vyzve prince na souboj. 
Princ ale nechce bojovat, je rozmazlený, bojí se a chová se jako zbabělec - rytíř mu dá lhůtu tři roky, aby si princeznu zasloužil a i s princeznou Hvězděnou zmizí.... 
Princ Jaromír se vydá princeznu hledat se svými rádci a svým mluvícím koníkem; rádci jej však okradou a zmizí, i věrného koníka mu vezme tajemný rytíř... 
Přesto hledá dál, bez peněz a bez šperků, během svého putování se dovídá, jak špatně vládl, jak naslouchal zlým rádcům a zavinil tak mnoho špatného... 
Přepadají ho zlé a lstivé "Chmury" a tehdy, po roce útrap a marném hledání Hvězděny, mu pomáhá jeho Hvězda naděje.... 
Pohádka o skutečných hodnotách, o přátelích, kteří pomáhají vždy a nejen tehdy, když máte peníze, pohádka o smyslu práce, zodpovědnosti, 
pohádka o naději a o nutnosti "jít dál"... 
 
V nahrávce z roku 1988 účinkují Rudolf Hrušínský, Zlata Adamovská, Svatopluk Beneš, Eduard Cupák, Jiřina Švorcová, Věra Galatíková, Josef Kemr a mnoho dalších

Činoherní klub

Původní LP album 1 58 0411 "Činoherní klub" vydal Supraphon v roce 1970 - nyní titul, který uváděl úryvky několika úspěšných inscenací z repertoáru proslulého pražského Činoherního klubu (Bludiště, Podivné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho, Zločin a trest, Na koho to slovo padne, Mandragora, Revizor, Narozeniny) vychází nyní poprvé digitálně

Divadlo, divadlo, divadlo. Nikolaj Vasiljevič Gogol

Divadlo, divadlo, divadlo - miniserie určená pouze pro digitální prodej je věnovaná divadlu a autorům s divadlem spjatým. 
 
NIKOLAJ VASILJEVIČ GOGOL (*1.4.1809 – † 4.3.1852) byl ruský prozaik a dramatik ukrajinského původu, představitel ruského romantismu s velmi silnými prvky kritického realismu, 
za jehož zakladatele je v ruské literatuře považován. 
 
Díla Nikolaje Vasiljeviče Gogola: 
Večery na samotě u Dikaňky /1832/ - dvoudílný soubor próz, humorně i strašidelně laděných povídek a pohádek inspirovných ukrajinským folklorem 
Taras Bulba /1835/ - povídka vyprávějící o boji ukrajinských kozáků proti polským magnátům v 17.století. 
Petrohradské povídky /1835-42/ - povídky, ve kterých jsou hlavními postavami úředníci a umělci, lidé, kteří jsou ponižováni a kteří mají existenční problémy. 
Revizor /1836/ - satirická komedie kritizující nadčasové nešvary, jaké najdeme v každé společnosti bez ohledu na způsob mocenského řízení: byrokracii, přetvářku, korupci, mamon, hloupost. 
Jedná se o jednu z nejznámějších her ruského dramatu, ve kterém jsou zobrazeny rozmanité typy postav s pokřiveným charakterem 
Mrtvé duše /1842/ - příběh drobného podvodníčka Čičikova, který navštěvuje ruské statkáře, aby je přiměl ke geniálně prostoduché finanční spekulaci s prodejem „mrtvých duší“ zemřelých nevolníků, 
nelítostně zachycuje tehdejší realitu carského Ruska, kritizuje všechny složky ruské společenské i ekonomické struktury. 
Ženitba /1842/ - veselohra o nepodařených námluvách, kde se o jednu nevěstu uchází několik svérázných ženichů.

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.