Milan Navrátil

Otakar Brousek

Karel Jaromír Erben

Jiří Hromada

Pavel Soukup

Karel Klostermann

Vladimír Straka

Miloš Kirschner

Ludmila Roubíková

Čestmír Řanda

Vilém Besser

Václav Kaňkovský

Marie Šedivá

Jiří Kafka

Rudolf Hrušínský

Jan Přeučil

Miroslav Černý

Karel Houska

Antonín Hardt

Pavel Pípal

Miloš Rozhoň

Jiří Mikota

Miroslava Hozová

Věra Laňková

Bedřich Bobek

Petr Skarke

Sylva Sequensová

Karel Fořt

František Hanus

Zorka Jiráková

Viola Zinková

Tomáš Petráň

Jiří Štěpnička

Libuše Havelková

Jiřina Petrovická

Josef Větrovec

Ladislav Mrkvička

Jindřich Hinke

Zdeněk Kutil

Daniela Šrajerová

Věra Kubánková

Jana Andresíková

Michal Pešek

Vladimír Kratina

Karel Höger

Milan Charvát

Radan Rusev

Vlastimil Fišar

Světla Amortová

Vlastimil Brodský

Miroslav Moravec

Jaroslav Kepka

František Filipovský

Viktor Preiss

Radka Dulíková

Jiří Samek

Jana Preissová

Gabriela Vránová

František Husák

Helena Štáchová

Martin Růžek

Renata Becerrová

Jiřina Bohdalová

Vladimír Hrubý

Mirko Musil

Václav Knop

Josef Dvořák

Pavel Havránek

Slávka Budínová

Jiří Plachý

Děti a mládež

Dramatizace

Klasika

Novely a povídky

Poezie

Pohádky

Povídky

Český rozhlas je největším výrobcem audiozáznamů v České republice. Jeho záměrem je postupně zpřístupnit rozhlasový archiv (mluvené slovo, hudbu a další pořady), tak i fyzické nosiče na jednom místě online. Nabízené záznamy pořadů jsou dodávány ve vysoké kvalitě upravené zvukovými mistry.

Radioservis, a.s.

Český rozhlas

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon

Cesta z popraviště

Dokumentární hra, která na podkladě autentických pramenů zprostředkovává cítění a myšlení Fjodora Michajloviče Dostojevského, jednoho z největších literárních tvůrců minulého století.S jakými pocity se vracel Fjodor Michajlovič Dostojevskij po téměř deseti letech vězení a vyhnanství na Sibiři zpět do Petrohradu? Kam vedly jeho první kroky? Rozhlasová scenáristka a publicistka Marie Šedivá si na tyto otázky odpověděla v dokumentární hře hojně citující z Dostojevského korespondence, vzpomínek přátel i dobových pramenů.V rozhlasové inscenaci, kterou v roce 1986 natočil režisér Dobroslav Zborník, si hlavní role zahráli František Husák a Rudolf Hrušínský.Dále hrají: Otakar Brousek st., Vlastimil Fišer, Vladimír Kratina, Jan Přeučil, Václav Kaňkovský, Pavel Soukup, Karel Houska, Václav Knop, Pavel Havránek, Milan Charvát, Mirko Musil, Petr Skarke a Radan Rusev

Hurvínek a kluci mameluci, Hurvínkův poklad

Určitě víte, jak důležité je mít správné přátele. Hurvínek sice nejvíc kamarádí s Máničkou, ale někdy se na ni trochu vytahuje, protože Mánička je "jenom" holka. Tak se dal jednou do klukovské party a málem to špatně dopadlo. Proč?
Protože ti kluci nebyli opravdoví kamarádi, jak se tvářili, ale povedená kvítka, nebo chcete-li - mameluci.
Toto Hurvínkovo dobrodružství spolu se scénkou Hurvínkův poklad, v níž Spejbl a bábinka použijí malou lest, aby Hurvínka a Máničku vyléčili z nemoci zvané lenora, nabízí redakce mluveného slova na novém cédéčku a kazetě s pořadovým číslem 15 z archivní řady nahrávek Divadla S+H z doby, kdy byl jeho ředitelem a interpretem Spejbla a Hurvínka Miloš Kirschner.

Ze světa lesních samot

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa. V dramatizované četbě na pokračování účinkují Otakar Brousek, Vilém Besser, Čestmír Řanda, Gabriela Vránová, Miriam Kantorková a další. V roce 1983 natočila režisérka Jana Bezdíčková?Karel Klostermann (1848 - 1923) se narodil v hornorakouském Haagu, oba jeho rodiče však pocházeli ze Šumavy. Tomuto kraji věnoval spisovatel prakticky celé své dílo. Největšího čtenářského úspěchu dosáhla trojice románů Ze světa lesních samot, V ráji šumavském, Kam spějí děti, která tvoří volnou trilogii. Značné obliby dosáhly i další romány - Skláři, Mlhy na blatech.

Pinocchio

Nahrávka pohádky, kterou napsal autor Jiří Kafka volně podle stejnojmenné knihy Carla Collodiho.
Nejenom malí posluchači si mohou poslechnout dramatizaci příběhu o tom, jak z obyčejného polena vyřezal řezbář Geppetto dřevěného panáčka a pojmenoval ho Pinocchio.
Poleno však nebylo tak obyčejné - v rukou Geppetta oživlo a Geppetto se stal Pinochiovi otcem. 
Panáček s dlouhým nosem je ale velmi zlobivý a neposlušný syn. Svému tatínkovi přinese spoustu trápení a sám zažije mnohá dobrodružství na své cestě za poznáním dobra a zla na světě... 
Nesmrtelný Pinocchiův příběh okouzlí všechny děti i jejich rodiče - krásná pohádka o tom, že sny se mohou stát skutečností, pokud si to opravdu přejeme...

Dramatizace Jiří Kafka
Překlad Jana a Marie Holická

Hrají Karel Höger, Jiřina Bohdalová, Vlastimil Brodský, Zdeněk Řehoř, Jaroslav Kepka, František Filipovský, Viola Zinková, Zorka Jiráková, Gabriela Vránová a další
Hudba Ilja Hurník
Zpívá Dětský pěvecký sbor ČR
Režie Miroslav Disman

Klasický pohádkový příběh vyprávěný neméně slavnými interprety

Jednoho dne si vyřezal pan Gepetto z polínka panáčka. A stal se zázrak, panáček ožil, hýbal se a mluvil. Gepetto jej pojmenoval Pinocchio, vyrobil mu šaty z papíru, a aby se panáček vyznal ve světě, poslal jej do školy. Prodal kvůli tomu i svou kazajku, jen aby měl Pinocchio slabikář. Jenže nezvedený panáček do školy nešel a svůj slabikář vyměnil za lístek do loutkového divadla. Naštěstí se nad ním slitoval principál divadelního souboru a věnoval Pinocchiovi pro Gepetta pět zlaťáků. Dva potulní šizunkové, lišák s kocourem, se naivního Pinocchia o jeho poklad snažili připravit, ale nakonec, s pomocí hodných zvířátek i dobrotivé víly, se Pinocchio šťastně opět shledal s Gepettem.
Slavnou dětskou knihu napsal její italský autor již před sto čtyřiceti lety. Příběh nezvedeného dřevěného panáčka, který se nakonec, po mnoha dobrodružstvích a nezbedách, stane chlapcem, se stal předlohou řady uměleckých ztvárnění ve filmu i na divadle po celém světě. Tato naše nahrávka vznikla podle dramatizace v roce 1969 a využila schopnosti Jiřiny Bohdalové ztvárnit věrohodně a s humorem dětskou postavu. Ke zlatému kádru české interpretační školy ostatně patří celý další herecký tým. Díky všem tvůrcům se tento Pinocchio řadí k tomu nejlepšímu, co u nás za poslední půlstoletí před mikrofonem vzniklo.

Zlatovláska

Jedna z klasických nedělních pohádek Karla Jaromíra Erbena, které si - v režii Karla Weinlicha - oblíbilo několik generací posluchačů...Osoby a obsazení: kořenářka (Světla Amortová), král (Martin Růžek), Jiřík (Jiří Plachý), Zlatovláska (Miroslava Hozová), Zlatovlásčin otec (Jiří Mikota), holoubek (Daniela Šrajerová), grošák (Václav Kaňkovský) a jabloň (Věra Laňková).

Kmotřička Smrt

Další klasická česká pohádka s autorským rukopisem dramatika Františka Pavlíčka a v režii Jana Bergera.

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa. V dramatizované četbě na pokračování účinkují Otakar Brousek, Vilém Besser, Čestmír Řanda, Gabriela Vránová, Miriam Kantorková a další. V roce 1983 natočila režisérka Jana Bezdíčková.

Karel Klostermann (1848 - 1923) 
Narodil se v hornorakouském Haagu, oba jeho rodiče však pocházeli ze Šumavy. Tomuto kraji věnoval spisovatel prakticky celé své dílo. Největšího čtenářského úspěchu dosáhla trojice románů Ze světa lesních samot, V ráji šumavském, Kam spějí děti, která tvoří volnou trilogii. Značné obliby dosáhly i další romány - Skláři, Mlhy na blatech.

Otakar Brousek (1924 - 2014)
Byl český divadelní i televizní herec a dabér, hlava celé herecké rodiny. 
Začínal jako naprostý ochotník bez jakéhokoliv formálního divadelního vzdělání, amatérsky hrál i režíroval. Působil v letech 1959 až 1990 ve Vinohradském divadle, kde zůstal do smrti jako stálý host. Účinkování ve filmu bylo vzácnější. Byl to herec s mimořádně precizní dikcí a vysoce kultivovaným hereckým projevem. Byl i výborným recitátorem, konferenciérem, dabérem a voiceoverem.

Vilém Besser (1930 - 1985)
Vyučil se číšníkem. V oboru však nepracoval dlouho, převážil jeho zájem o divadlo. Svou hereckou kariéru zahájil v zájezdovém souboru Divadla československé armády, resp. Ústředního divadla Československé armády, pak vystřídal několik regionálních scén. Nakonec zakotvil zhruba na dvacet let v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého v Praze na Smíchově, kde působil v letech 1961 až do své předčasné smrti v roce 1985.

Čestmír Řanda (1923 - 1986)
Čestmír Řanda byl český herec a divadelní režisér. Absolvoval strojní průmyslovku, při zaměstnání se věnoval ochotnicky divadlu. Po válce začal na doporučení Jaroslava Průchy studovat herectví. Po vystudování konzervatoře se stal členem Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni, kde byl též činný jako režisér. V roce 1960 následoval režiséra Luboše Pistoria do pražského Divadla na Vinohradech . Od roku 1966 byl pak až do své smrti v roce 1986 členem činohry Národního divadla. Působil rovněž úspěšně ve filmu, rozhlase a v televizi, zabýval se také dabingem. Věnoval se i autorské a dramaturgické tvorbě, napsal řadu skečů pro rozhlasové a televizní vysílání.

Gabriela Vránová (1939 - 2018)
Gabriela Vránová byla česká herečka a divadelní pedagožka, dlouholetá členka pražského Divadla na Vinohradech. Po absolutoriu brněnské JAMU v roce 1960 působila nejprve v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě, poté v pražském Divadle na Vinohradech. Účinkovala v řadě filmů a televizních inscenací. V závěru života byla bez stálého divadelního angažmá, úspěšně spolupracovala s rozhlasem, v roce 2004 jí byla udělena Cena Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu. Pedagogicky působila na Pražské konzervatoři, kde od roku 1974 vyučovala herectví.

Miriam Kantorková (1935)
Od dětství hrála v rozhlasových hrách, studovala však zpěv a hru na klavír na Pražské konzervatoři. Během studia hrála ochotnicky divadlo. Po absolutoriu konzervatoře vyučovala několik let hudební výchovu, teprve poté se stala herečkou, zpěvačkou a konferenciérkou v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého, zároveň s tím studovala herectví na DAMU. Po ukončení této školy spoluzakládala Poetickou kavárnu Viola (dnes Divadlo Viola), pohostinsky hrála v Divadle Na zábradlí a nakonec zakotvila v Divadle E. F. Buriana, kde působila až do jeho oficiálního zrušení. Dnes vystupuje pohostinsky s různými divadelními soubory. Během své kariéry si zahrála několik desítek filmových a televizních rolí, mezi její nejznámější role patří účinkování ve filmu Romance pro křídlovku nebo ve snímku Kladivo na čarodějnice. Z nedávných televizních rolí třeba účinkování v televizních seriálech Život na zámku nebo Ordinace v růžové zahradě. Účinkuje také v rozhlase a v dabingu.

Legenda o snu

V příběhu inspirovaném atmosférou staré Indie se můžete těšit na Antonína Hardta, Jiřího  Štěpničku, Miroslavu Hozovou a další.Voják Machtún spolu se svým sluhou Lálem našli v jezeře zvláštní překvapení: podivný košíček, ve kterém byl uschován pramen vlasů třpytící se jako mléčná dráha a prsten s ametystem velikosti kukaččího vejce! Neváhali a rozhodli se vypátrat, odkud se takový dar přikolébal. Najdou princeznu Šodaší? Vezme si ji Machtún za ženu?Osoby a obsazení: Básník (Pavel Soukup), Machtún (Ladislav Mrkvička), Šódaší a Mája (Miroslava Hozová), chůva (Slávka Budínová), Lál (Josef Dvořák), slonice (Jana Andresíková), Vírá (Věra Kubánková), rybář (Antonín Hardt), král (Jiří Samek), herold (Miloš Rozhoň), první král (Jiří Štěpnička), druhý král (František Husák), třetí král (Miroslav Moravec), čtvrtý král (Jan Přeučil), stařec (Václav Kaňkovský), pán (Zdeněk Kutil),pastevec (Vladimír Hrubý) a strom života (Pavel Pípal) Režie: Karel Weinlich
Natočeno v roce 1984.

Aplikace Youradio Talk

Václav Kaňkovský

Hurvínek a kluci mameluci, Hurvínkův poklad

Pinocchio

Pinocchio

Kmotřička Smrt

Cesta z popraviště

Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Zlatovláska

Legenda o snu