Karel Havlíček Borovský

Vladimír Kovářík

Milan Navrátil

Miroslav Doležal

Jan Hus

Adolf Branald

Karel Hynek Mácha

Josef Kajetán Tyl

Zikmund Wintr

Alois Jirásek

Antonín Dvořák

Josef Velda

Ignát Herrmann

Bedřich Smetana

Vítězslav Nezval

Eduard Bass

Vítězslav Hálek

František Palacký

Jan Neruda

Václav Matěj Kramerius

Svatopluk Čech

Podcasty a Audioknihy od autora Milan Navrátil. K poslechu online na webu a ke stažení. Nebo poslouchejte v aplikaci Youradio Talk offline.

Rudolf Hrušínský

Miroslava Hozová

Vladimír Bičík

Klára Jerneková

Jiří Schwarz

Jaroslav Kaňkovský

Jaroslav Drbohlav

František Hanus

Helena Brabcová

Radovan Lukavský

Ladislav Mrkvička

Michal Pavlata

Josef Somr

Michal Dlouhý

Irena Kačírková

Marta Vančurová

Markéta Košťáková

Miroslava Pleštilová

Jan Vlasák

Stanislava Bartošová

Boris Rösner

Pavel Vondra

Karel Pospíšil

Oldřich Vlach

Oldřich Janovský

Simona Vrbická

Bohumila Andrejsková

Roman Hemala

Lukáš Hlavica

Dějiny a historie

Děti a mládež

Český rozhlas je největším výrobcem audiozáznamů v České republice. Jeho záměrem je postupně zpřístupnit rozhlasový archiv (mluvené slovo, hudbu a další pořady), tak i fyzické nosiče na jednom místě online. Nabízené záznamy pořadů jsou dodávány ve vysoké kvalitě upravené zvukovými mistry.

Radioservis a.s.

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon a.s.

O zahradě granátových jabloní

Až do daleké Indie, do zahrady granátových jabloní, se vydáme s pohádkou z rozhlasového archivu. Hrdinný Dévar se právě vrátil z války, kterou vedl za svého krále, a přivedl si ženu. Krásná Máltí však není obyčejná žena, je to víla a její život i život jejích dětí je zaklet v granátových plodech. Proto Dévar o svou zahradu tak láskyplně pečuje, což se stane trnem v oku nevděčnému králi a jeho choti.

Prahou staletí (3). Reportážní zastavení v hlavním městě republiky

Z komentáře k původnímu LP 1018 3841 vydanému v Supraphonu v roce 1983 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: 
První dvě alba obsahující po dvou deskách cyklu PRAHOU STALETÍ, spatřila světlo světa v letech 1981 a 1982. V mnoha zastaveních - na Vyšehradě, na Hradčanech, v Jiřském klášteře, na Karlově náměstí, v Betlémské kapli, na Vítkově, v Prašné bráně, v letohrádku královy Anny zvaném Belvedér, Vás tvůrci cyklu provázeli Prahou dávných bájí, křesťanských legend, Prahou Přemyslovců a Karlovou, pak Prahou husitských předzvěstí a bouřlivých událostí ve znamení kalicha i posléze dobou mírového krále Jiříka z Poděbrad a renesancí, jak se všecka tato období odrazila na kamenné tváři tohoto starého a zároveň vždy se obrozujícího města s kamenným mostem, jenž překlenul Vltavu, a jak se děje těch dob i s obrazem Prahy zračí v českém krásném a historickém písemnictví. 
Stejní průvodci vám nyní předkládají další čtyři etapy, jež jste slýchali ve vysílání Československého rozhlasu. Předchozí témata přibližovala naše hlavní město častěji v podobách heroických, v podobách, kdy Praha rozkvétala, rozšiřovala se o další prostory Nového Města; při poslechu jste byli svědky přemyslovské u husitské slávy válečné i rozkvětu kulturního za císaře a krále Karla a svým způsobem i za podivínského Habsburka Rudolfa; byli jste svědky nádherného, ale marného vypětí Jiříka, jenž se snažil udržet vše, čeho dosáhlo husitství, ne-li už mocensky a politicky, tedy alespoň na duchu národa...Nastává totiž doba smrtelného ohrožení a nadlouho i samotného zániku české státnosti, doba nejvyššího ohrožení a nadlouho i samotného zániku české státnosti, doba nejvyššího ohrožení národního jazyka, národní kultury, vyvstává nebezpečí, že národ, držitel oněch předcházejících slavných tradic se časem rozplyne pod tlakem centralizačních a germanizačních snah habsburské Vídně. PRAHA V DOBĚ TEMNA, PRAHA JOSEFINSKÁ, PRAHA OBROZENECKÁ a PRAHA PŘEDBŘEZNOVÁ, to jsou tituly dalších zastavení na putování Prahou místy spojenými s dějinami města, a tak vlastně i s dějinami českého státu, neboť tato trojjediná historie - města, země a národa - se u nás prolíná jako málokde jinde na světě....

Prahou staletí (4). Reportážní zastavení v hlavním městě republiky

Z komentáře k LP 1018 4171 vydanému v Supraphonu v roce 1984 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: 
 
....čím blíže docházíme ve svém putování k dnešnímu dni, tím více a naléhavěji se nabízejí nejen ve vyprávění, ale i v reálném pohledu obrazy jiné, dodnes patrné prostým okem na tváři města. Nejsou o nic méně patetické a monumentální - nikoli však už vždy vznosnými oblouky dějů a staveb, ale dramatičností i hrůzou, prudkostí i krásou historie nepříliš dávné. Její odlesk se ještě chvěje, ještě se zrcadlí a zaznívá ozvěnou tentokrát už ne na Vyšehradě, na Pražském hradě, v Karolinu či na mostě mezi Starým a Menším Městem pražským. Mám na mysli třetí a čtvrtý pořad v pořadí tohoto alba - reportáže Praha proletářská a Praha měšťácká. 
Tento čtvrtý soubor cyklu Prahou staletí nás přivádí k onomu rozhraní naší minulosti, kdy můžeme o starších dějích číst v podání dávných svědků a studiích současných historiků - ale o těch mladších dějích máme už řadu svědectví z úst i pera mužů a žen, které jsme ještě nedávno potkávali v ulicích Prahy, slyšeli jejich hlas v rozhlase a vídali jejich tváře v televizi a jejich statě, povídky či básně čítávali v tisku...

O ebenovém koni

Pohádka inspirovaná Pohádkami tisíce a jedné noci nás zavede do oblasti bývalé Persie, kde se odehrál příběh, jehož děj se točí kolem létajícího koně ze vzácného ebenového dřeva. Právě on přiměje k slzám princeznu Dalidu, zatímco jejímu bratrovi princi Hasanovi přinese štěstí. Původní pohádkovou hru na orientální motivy napsal Milan Navrátil. Rolí vypravěčů se ujali Josef Somr a Marta Vančurová, dále hrají Simona Vrbická, Lukáš Hlavica, Michal Dlouhý, Boris Rösner a další.

Prahou staletí (2). Reportážní zastavení v hlavním městě republiky

Z komentáře k původnímu 2LP albu 1018 3051 vydanému v Supraphonu v roce 1982 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: 
První dvoudeskové album reportážních procházek předhistorickou Prahou, které vydal Supraphon v roce 1981, se setkalo s velkým ohlasem. Naplnilo totiž bohatě účel, pro který bylo připraveno a vydáno: stalo se suvenýrem pro ty návštěvníky Prahy, kteří žijí mimo hlavní město; bylo přijato jako moderní mluvená kronika, kterou si lze kdykoliv poslechnout, jako je možno kdykoliv otevřít knihu, a proto také jako výborná pomůcka při studiu historie a literatury; stalo se užitečným průvodcem pro ty, kteří se chystali do Prahy nejen na nákupy, nýbrž především poznat památná místa našich nejstarších i nejnovějších dějin. ...Naše putování Prahou staletou mělo zatím čtyři zastavení: na Vyšehradě jsme se zamyslili nad Prahou starých českých pověstí i nad Prahou křesťanských legend, na Hradčanech nad Prahou přemyslovskou a zejména nad velikou postavou českého krále Karla IV. 
Doba vlády jeho syna Václava IV. vede pražského poutníka z královského Hradu do ulic Staré Města, protože rozmarný král, zcela nepodobný slavnému otci, dával přednost rušnému životu kolem nově vybudovaného "králova dvora" v okolí starobylé ulice Celetné; ale právě tato skutečnost umožňuje osvětlit podrobně dobu předhusitskou plastickým vylíčením poměrů, které nezbytně vedly k husitskému revolučnímu hnutí. Tentokráte procházejí reportéři se svým mikrofonem kapli Betlémskou, vyprávějí o jejím vzniku, o kazatelském působení Mistra Jana Husa, i o tom, jak z místa, odkud mělo z vůle zakladatelů zaznívat slovo boží v jazyce českém, stávala se z vůle lidu politická tribuna...Reportážní vyprávění o Praze husitské začíná ovšem na vrchu Žižkově před dnešním Národním památníkem; neboť to je místo, odkud hnal husitský vojevůdce v roce 1420 s nevelkým houfcem svým mnohonásobnou převahu křižáckých vojsk přes Špitálské pole...Snaha ukázat, že naše dějiny nejsou jen pásmo zajímavých historek, nýbrž ustavičný, souvislý a vzrušující proces ideového zrání národa za stále patrnější účasti lidových vrstev, nositelů nejpokrokovějších tradic, vede autory k hlubšímu pohledu na jednotlivé vývojové etapy. Tak např. na dobu poděbradskou, kdy na královský trůn zasedl panovník českého původu, hlasatel míru mezi národy, který šířil a ve své politice uplatňoval myšlenky nové, smělé na svou dobu pokrokové. Reportéři si zvolili pro své sedmé zastavení druhé poschodí Prašné brány, která sice v době Jiříkově ještě nestála, ale která ve své nynější podobě umožňuje pohled na Prahu z doby Jiřího Poděbrad: na radnici, kde byl zvolen českým králem, na Týnský chrám, kam ho s jásotem doprovázely nesmírné zástupy, na královskou cestu, po které jezdíval z "králova dvora" na Pražský hrad a kudy bylo vezeno na Hrad jeho tělo, když zemřel, teprve jednapadesátiletý, k zármutku všech věrných Čechů. 
Osmé zastavení nemohlo být jinde než před Letohradem v Královské zahradě, kterému se dlouho říkalo Belveder, protože je nejkrásnějším dokladem renesance, která začala pronikat do gotické Prahy za Jagelonců a prvních Habsburků. Z nich zejména Rudolf II. přítel věd a umění, ale zároveň častá důvěřivá oběť podvodných alchymistů, astrologů a věštců, bývá pokládán za panovníka "pražského"; tento podivínský císař Prahu i miloval i proklínal, i budoval i zanedbával. 
Dějiny se řítí kupředu, i když se někdy zdá, že se čas vleče, že příliš dlouho trvá poroba, že utiskovaný lid se marně občas pozvedá k odporu osamělými akcemi, že příliš dlouho je temno nad celou vlastí, než se na konci osmnáctého století objeví první červánky obrození. 
Ale to už uslyšíme na dalších deskách alba Prahou století.... 
Dr. Vladimír Kovářík

Prahou staletí (5). Reportážní zastavení v hlavním městě republiky

Z komentáře k původnímu 2LP albu 1018 4601 vydanému Supraphonem v roce 1985 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: 
 
Bylo to zvláštní - žil jsem v Praze už kolem čtvrt století, okouzlovala mě malostranská zákoutí i monumentalita prastarých paláců a vzepětí chrámů, vydržel jsem postávat na Karlově mostě u každé z jeho soch a věží, poslouchal jsem v Hradební ulici u koleje studentů konzervatoře ladění nástrojů a nekonečná cvičení, i šumění jezu na Novotného lávce...nabíral jsem pach benzínu na Národní třídě, se syny, jak mi dorůstali, jsem jezdil na letiště Ruzyně dívat se na přistávající a startující letadla...brouzdal jsem s nimi Stromovkou či Petřínem, kunratickým lesem anebo parkem v Průhonicích...zkrátka myslel jsem si, že jsem se dokonale sžil s minulostí a přítomností tohoto města, že jsme se navzájem prostoupili. A pak přišla práce s tak vzácnými spolupracovníky a autory na vytváření cyklu rozhlasových reportáží o ní, o Praze, o ní, jak ji vytvářely věky a lidé a jak ona vytvářela epochy a své lidi. Od dob nepamětí: od příběhů dávných Přemyslovců až do poslední minuty přítomnosti, jak se jimi cyklus probíral... 
Bylo to zvláštní, jak s poznáním každého nového děje, který jsem dosud neznal, každé stavby, domu, pamětní desky na něm, osobnosti, jež s Prahou byla a je spjata, jak s poznáním každého nového děje, který jsem dosud neznal, každé stavby, domu, pamětní desky na něm, osobnosti, jež s Prahou byla a je spjata, jak s poznáním každého obrazu v jejích galeriích, každé architektury, básně, kompozice, vyvstávající přede mnou v obrysech, barvách a tónech, jsem vždy pociťoval rostoucí zoufalství člověka, který chce dohlédnout z jednoho břehu moře na druhý.... 
 
Rozhlasový cyklus Prahou staletí, jehož poslední čtyři díly se nyní dostávají v podobě pátého alba gramofonových desek do rukou posluchačů, se uzavírá kapitolami Praha dělnická, Praha mezi dvěma válkami, Praha okupovaná, bojující a vítězná a posléze závěrečnou částí Praha našich dnů. 
Dr. Vladimír Kovářík

Prahou staletí (1). Reportážní zastavení v hlavním městě republiky

Z komentáře k původnímu 2LP albu 1018 2961 vydanému v Supraphonu v roce 1980 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: 
..Co bylo kdy o Praze napsáno, je alespoň v malém výběru v každé knihovně, na stěnách každé domácnosti i na nejvzdálenějším venkově ja alespoň jeden motiv v pěkné reprodukci, a není diskotéky, v níž by nebyla alespoň jedna deska s hudební oslavou Prahy, ať už je to symfonie, kantáta nebo prostá písnička...Trojice rozhlasových pracovníků - redaktor, vysokoškolský učitel a herec Národního divadla - kteří se rozhodli vytvořit cyklus pořadů o staleté Praze, nejsou pražští rodáci. Ale snad právě proto si uchovali venkovsky obdivnou lásku k městu, v jehož ulicích a budovách prožili většinu svého života. Proto jim nezevšednělo, proto objevují stále něco nového a podivuhodného při svých občasných procházkách i při všedních cestách do práce a z práce. Věděli, že najdou tisíce vděčných posluchačů, a dohodli se, že si neulehčí práci pouhým záznamem subjektivních pocitů ani krasořečným líčením svých dojmů. Zamítli předčítání předem pečlivě připravených textů v tichu rozhlasového studia a dali přednost živým reportážím z míst, která vyvolávají živé představy dávné minulosti...A tak jejich další spolupracovník zvukový technik, stejně zanícený milovník Prahy jako oni, bez protestů stěhoval přenosný magnetofon z místa na místo: z vyšehradských hradeb na nádvoří Pražského hradu, k Žižkově jezdecké soše na Vítkově s pohledem na někdejší Špitálské pole, na jeviště divadla kdysi Nosticova, na Slovanský a Střelecký ostrov, do kaple Betlémské a do domu kazatelů, vynesl ho nahoru do Prašné brány i na střešní terasu hotelu Intercontinental, pak zase před Staroměstskou radnici, na schody Husova pomníku, na rampu Národního muzea, natáčel v nacistických kobkách v Pečkárně, na kobyliské střelnici a ještě na mnoha místech....Rozhlasový pořad Prahou staletí si rychle získal srdce posluchačů. Přicházely stovky dopisů, pochval, ale také výtek těch, kteří se nechtěli rozloučit s tím, co si přinesli ze školy jako nezvratné jistoty, a co výsledky nového historického bádání poopravily nebo zcela vyvrátily. Ale znovu a znovu se ozývaly hlasy žádající, aby byl celý seriál otištěn, anebo ještě raději zachován na gramofonových deskách...A tak se z rozhlasového pořadu zrodila alba gramofonových desek s původní autorskou koncepcí, třeba v podobě mírně upravené a místy poněkud zkrácené, neboť reportérský projev, i když nepochybně značně sugestivní, se přece jen nevyhne občasnému opakování, konverzační mnohomluvnosti a nepodstatným detailům. První čtyři pořady, které obsahuje toto album, jsou věnovány jednak době mýtické, jak ji zobrazily staré české báje a legendy, jednak počátkům českého státu za knížat a králů přemyslovských a poté lucemburských.... 
Smyslem pořadů Prahou staletí - ať jde o celek nebo jednotlivé části - není však pouze poučovat. Záměr naukový je dokonce až druhotný. Především šlo a jde o to podnítit posluchače, aby se hlouběji zajímali o českou historii, aby se, byť v nezbytné zkratce, přesvědčili, že národní dějiny nejsou řada zajímavých epizod, nýbrž nepřetržitý vývojový proud, v němž vždycky, i když ne bez bojů a bez překážek, vítězily pokrokové tradice, které se nikdy nepodařilo trvale umlčet a které nacházely v každém vývojovém období dosti odvážných šiřitelů a pokračovatelů. To bude zřejmé zejména z dalších pořadů, které navazují na první čtyři: o Praze v době temna, o době obrozenské, o revolučním roce 1848, o Praze proletářské a měšťácké, o počátcích dělnického hnutí, o Praze mezi dvěma válkami, o Praze okupované, bojující a vítězné. Toto inspirativní poslání reportáží o Praze je dáno jak místy, kterými provází posluchače živé slovo, tak také množstvím ukázek z literárních děl od dávných kronik až po verše nejsoučasnější... 
Přejeme vám, vážení přátelé, aby vám seriál Prahou staletí přinesl hodně podnětů k zamyšlení, k opětovné četbě knih třeba už dávno známých i k návštěvě historicky památných a krásných míst v našem hlavním městě. 
Dr. Vladimír Kovářík

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.