Karel Havlíček Borovský

Stanislav Kostka Neumann

Miroslav Doležal

Jiří Taufer

Jaroslav Seifert

Vilém Závada

Zdeněk Štěpánek

Zdeněk Buchvaldek

Vladimír Šmeral

Božena Němcová

Miroslav Florian

Jindřich Hořejší

Josef Kainar

Karel Jaromír Erben

Karel Hynek Mácha

Josef Václav Sládek

Eduard Cupák

František Branislav

Josef Hora

Fráňa Šrámek

František Němec

Julie Charvátová

Radovan Lukavský

Vladimír Holan

Jaroslav Vrchlický

Otakar Brousek st.

Antonín Sova

Viktor Dyk

František Halas

František Hrubín

Karel Hlaváček

Jiří Wolker

Jaroslav Bednář

Josef Svatopluk Machar

Jiřina Švorcová

Vítězslav Nezval

Vítězslav Hálek

Oldřich Mikulášek

Václav Voska

Jiřina Petrovická

Vladimír Ráž

Bohumil Švarc

Luděk Munzar

Petr Bezruč

Konstantin Biebl

Otokar Březina

Ján Kollár

Jiří Orten

Jan Neruda

Karel Toman

Julius Zeyer

Dana Medřická

Milan Friedl

Podcasty a Audioknihy od autora Otokar Březina. K poslechu online na webu a ke stažení. Nebo poslouchejte v aplikaci Youradio Talk offline.

Poezie

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon a.s.

Matka v české poezii

Z komentáře Františka Branislava k původnímu titulu DV 15201 "Matka v české poezii" vydanému v Supraphonu v roce 1964 a nyní vydávanému poprvé digitálně: 
Kolikrát byla matka slavena obrazem a sochou, kolikrát oslavena zpěvem a hudbou! Báseň o matce vždycky nás vzruší, něčím nás smiřuje, vede nás k souladu, připomeňme tolik lásky. Rozteskní nás, navrací nám čas něčeho půvabně prožitého. Vzpomínkami na matku, myšlenkami na matku otvírá se kniha nejkrásnější poezie, která všechno prosluní. V rozpomínání voní vždycky ruce matek květem a chlebem, hlínou a ovocem. Nebylo a není básníka, který by nevěnoval verše matce. Jako oslavu, jako vděčnost. Z dlouhé řady literárních tvůrců uslyšíme slova mnohých. Jejich řada dala by se rozšířit. Uslyšíme o matce z různé doby a z různých prostředí, ale pokaždé spojí nás tento hlas s naší nejvlastnější životní cestou. Vzpomínka a myšlenka na matku dopřává nám teplo hladící ruky. Něco v nás něžně okřeje...Při naslouchání veršů a hudby každý jistě zahlédne svou usmívající se matku. Přichází potěšit dobrotou, přichází povzbudit...Matka naučila nás prvním slovům. Vštěpovala nám věrnost k rodné zemi. Od matky přijali jsme dědictví mluvy, všechna ta slova, kterými proudí minulost i dnešek, věčnost národa...Tisíckrát bude uctívána matka, dárkyně života, kterou si proměňujeme v nejlíbeznější píseň. Matka, toť naše krajina, s hrou a zpěvem, s našimi touhami. Průvodkyně našich snah a našeho díla. Všeho našeho počínání...Co lásky a stesku, co něhy a laskání, co litování a touhy splatit dluh, pohladit šedivý vlas, vložit ruku do dlaní! Tolikerá krása prosvětlila všechny ty sloky...Matka je vepsána do srdce nejvroucněji. Když matka žije, hlína voní růžemi a klasy, když matka navždy odešla, vlna hlíny hořkne žalem...Hledáme-li v poezii to nestárnoucí, to věčně působivé, co nás povznáší, co dává odvahu a vede k dobrému, čemu každý rozumí, jsou to básně o matce. A nezáleží na tom, z které jsou doby, jakého jsou ladění. Ty verše žijí v nás sladce, dojímají nás, poznovu probouzí se v nich úcta a obdiv, neskonalá vděčnost za všechno,, co pro nás matka vykonala..

Zemi krásnou, zemi milovanou

Z komentáře k původnímu LP titulu 1 18 2044 "Zemi krásnou, zemi milovanou" vydanému Supraphonem v roce 1977 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: 
"Recitace je nebo má být činnost, při níž umělec s láskou a pochopením vnucuje způsobem libým a strhujícím nám, kteří nasloucháme, svůj výklad básně nebo prózy a s poctivým úmyslem nás klame o dřině, která vystoupení předcházela. To všechno padne jako ušité na umění Julie Charvátové", napsal roku 1964 František Hrubín. Dva roky předtím se v jednom časopise přiznal, že při jejím přednesu neslyší "jen tóny, jež se chvějí na povrchu, ale i onu spodní melodii vyváženou z hloubi mateřštiny, z hloubi, kam proudící a stále se měnící tok mluvené všední řeči je stahován vírem básníkova úsilí"....Julie Charvátová se specializovala na poezii a prózu českých autorů od počátku novočeské literatury po nejmladší básníky, které nejednou uváděla do povědomí návštěvníků večerů poezie..nejčastěji se ve svých pořadech vrací ke svému milovanému básníku Františku Hrubínovi, vedle poezie umělé ji zajímá i tvorba lidová (Malované kvítí), vedle prózy korespondence (Božena Němcová, Rok za rokem), vzpomínky a eseje (František Hrubín, Lásky; pořad Lyry pragensis o Wolkrovi nazvaný Těžká hodina); tu jde o pásma věnovaná jednomu autorovi, jindy o tematické či žánrové kompozice (Chvála řeči české; pohádky Do usínání). Výsledkem a do jisté míry sumarizací těchto zkušeností v oblasti poezie je skladba na naší gramofonové desce. Je to kompozice historická, jakési malé dějiny české poezie. Zahrnuje dvaadvacet jmen, počínaje Máchou a Erbenem a konče Hrubínem a Ortenem. Dvaadvacet autorských individualit, dvaadvacet básní různé tématiky, jejímž společným jmenovatem je vztah k rodné zemi - odtud i máchovský název kompozice... 
Vladimír Justl, 1977

Tisíc let české poezie

Původní 3LP komplet 1 18 1704 Tisíc let české poezie vydal Supraphon v roce 1975 - nyní tento komplet vychází poprvé digitálně

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Otokar Březina

Matka v české poezii

Zemi krásnou, zemi milovanou

Tisíc let české poezie